Indiana Jones a Nástroj osudu

Přece jen trochu moc rutinní dobrodružství, kterému chybí Spielbergova sofistikovanost a hravost (o analogově fyzickém kouzlu původní trilogie nemluvě), i víc humoru. Přes dvě hodiny to ve svižném tempu a za spousty pomrkávání hustí do diváka obvyklé atrakce v podobě honiček, odhalování archeologických stop a prolézání jeskyní a hrobek a emocionálně to s ním nic moc nedělá, až ve finále to vyloudí trochu dojetí. Bál jsem se, že Phoebe a klučina budou otravní, což nebyli (klučina jen úplně zbytečný), ale kdo to táhne dolů je Mikkelsenův nevýrazný záporák i Fordův unavený Indy. Omlazený Ford vypadá dobře a celkově tu digitální triky netahají za oči jako u jiných blockbusterů poslední doby. Jo, je to zbytečný díl, ale i neurážející dobrodružství, jakých je v kinech smutně málo. (02.07.2023)

Indy je zpět!? Prvních 30 minut, jsem i přes podivný obličej měl pocit, že tohle bude fungovat. Postupně se ten pocit vytrácel. Nové i staré postavy jsou celkem fajn, hlavní záporák by mohl být výraznější. Celý problém však spočívá v tom, že moderní blockbustery jsou extrémně dlouhé a třeba i tady to rozhodně filmu neprospívá. Závěr je obdobný (a zábavný) úlet, jako u Křišťálové lebky, ale ta měla aspoň pevnou ruku pohádkového kouzelníka Stevena Spielberga, který je stále tak o několik pater lepší režisér než James Mangold. Pro všechny zúčastněné jsem rád, že Indy dokončil svojí cestu a i když film není žádná pecka, rozloučil se několika zábavnými momenty a může odejít do důchodu. Jsem rád, že jsem to viděl a byl u toho, ale vracet se rozhodně budu k prvnímu nebo třetímu dílu. (13.07.2023)

Disney myslí na fotry, i když na tom prodělá myšákův kabát, hodný. Ne, není to žádný Logan s bičem. Mangold vystřihl staromilsky bezpečnou jízdu po známých kolejích, které se už trochu třese brada v akčních scénách a, ruku na srdce, připomíná rozhovor s dědou, který vám po pětisté opakuje stejnou historku z války, co už nápadně zavání nastupující senilitou. Tempo a gradace po fajnové první třetině upadnou a film tak potřebuje kardiostimulátor nostalgie. Ten mu naštěstí v posledních minutách vpálí takovou dávku, že bič opět práskne. A ne, nemyslím tu krásnou nažehlenou metaforu člověka, který žije z / v minulosti. Ale mnohem spíš tu něžnou scénu dvou lidí, který už nejspíš bolí úplně všechno. I can relate to that! (11.02.2024)

Dlouho jsem se na posledního Indyho chystal a musím říci, že jsem si pošmákl jako za starých časů. Hned v úvodu začne hooodně akční jízda a akce střídá akci. Vše je plné neskutečných nápadů u kterých jsem se výborně bavil, třeba ten flakový vagón zasažený kotlářem a vlak jedoucí do zatáčky.  Perfektní! A samozřejmě tam toho bylo víc. Neskutečné honičky, taky kupa srandy. Prostě Indy tak jak to má být. Zmíním třeba jen ty vyvalené astronauty Apollo11 v otevřené limuzíně zírající v úžasu na Indyho. :-). Madse jsem snad v roli nácka ještě neviděl a to krom Lenina snad hrál už všechno. A samozřejmě skvěle. Starýho Banderase jsem málem nepoznal, ale je to pořád on s těma jiskrnýma rošťáckýma očima.  Phoebe je asi další Britka, do které jsem se zamiloval. A pak, že Angličanky jsou prý ošklivé... Závěr byl v pravdě epický a doslova jsem zíral kam až se Indy dostal. Je vidět, že s nadupaným rozpočtem a nadupaným písíčkem lze dnes opravdu už natočit naprosto cokoliv.  Jedinou výtku mám samozřejmě k tomu Heinkelu -111. Proč tomu do háje tvůrci dali rohatej ocas jak od Dornieru-17?  Tohle nikdy za války nelítalo a mám dojem, že po přistání v nacistickém Německu by na to divně vejrali sami Němci. Celkově ale velká spokojenost a na závěr hluboce smekám před starochem Fordem. Dávám za 4 kousky dórských sloupů do bazénku, aby tělesa ponořená do kapaliny byla nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny stejného objemu jako ponořené části těles. * * * * (03.07.2024)