Death Note

Death Note znám jako anime, které jsem si oblíbil, takže jsem se na novou hranou verzi těšil. Bylo by naivní si myslet, že film z něj obsáhne moje nejoblíbenější momenty, byť třeba z první poloviny seriálu. Ale stejně mě nemálo zaskočila odlišnost oproti tomu, co znám, a týkalo se to i charakterů. Když se na snímek zaměřím jako na samostatné dílo, tak výsledek není o moc méně rozporuplný. Bavil jsem se, Ryuk kraloval, ale kontroloval jsem i, za jak dlouho bude konec a vzpomněl jsem si například i na Nezvratný osud. A poslední střih přišel v pravý čas. (Netflix) (27.08.2017)

Ze začátku je to v pohodě pak se to, ale zvrtne v hororovou verzi Ctihodného Občana kříženého s Nezvratným Osudem jen s tím rozdílem,že zde lidi nevraždí lidi, ale vraždí je jakýsi Bůh Smrti. Konec mě příjde hodně komplikovaný na to, aby to vymyslel jakýsi student. Původní verzi jsem neviděl takže 60 procent. (02.09.2017)

Po delší době je tady výborný příspěvek do žánru "upršené Mystery"..... Musím říct, že mě Death note hrozně potěšil a překvapil, bylo to hrozně osvěžující. Vynikající, zvraty a atmosférou nabitý příběh, kde se krví nešetří a napětí jede od začátku do konce a divák prostě neví, jak to dopadne, nebo nedopadne. Místy jsou tu hororové prvky a Rjuk je na pohled hodně děsivý. ( výborný Dafoe) Film tzv.: do Pokladničky a velká cennost, že tohle vzniklo. (24.09.2017)

S originálním Death Note to má společného hodně málo. Leda tak postavy a myšlenku deníku. Což by mi ani nevadilo, kdyby celý děj nebyl postavený tak divně a debilně. Ryuk si zezačátku vytvoří slušnou atmosféru, která je postupně zadupána do země. Sice tu byly dost zajímavě udělané smrti, ale to zbytek bohužel moc nezachrání. Postavu L se snaží celkem napodobit, ale stejně to není ono. Ne, tohle Death Note není ani náhodou. (27.08.2017)

Nemám problém dát zdařilému remaku stejně hvězd jako originálu, nebo klidně i víc než originálu, ale v tomhle případě fakt není důvod. "Vylepšení" zápletky o rádoby femmefatalistickou a ladymacbethovskou roztleskávačku spolu s nenápaditým standardně hollywoodizovaným zpracováním posunulo film do velké množiny průměrných amerických soft horrorů pro teenagery. Nejmarkantnější je to na konci, který byl sice nakonec taky slušně krkolomně vypointovaný jako ten japonský, ale na rozdíl od toho japonského jaksi nemastný, neslaný, neatmosférický. I infantilní pojetí postavy Rjúka (které jediné mi v původním filmu trochu vadilo) zůstalo zachováno a přitom právě tady jsem si od Amíků sliboval nějakou změnu, přitvrzení, přitemnění... (20.09.2017)