Zanechať Las Vegas

Netradičná love story, ktorá sa ubrala úplne iným smerom než vidíme v klasickom Hollywoode. V iných filmoch nás v scenári nič neprekvapí, happy end si vydobijú diváci i štúdiá a partnerská láska je preceňovaná, nadnášaná a prezentovaná ako bod jedinej záchrany. Leaving Las Vegas búra tieto naivné domnienky a stavia príbeh dvoch zblúdilých duší do výšin nekonečnej osamelosti a sebadeštrukcie. Demotivovaný Nicolas Cage hrá s takým oduševnením, že divák má pocit, akoby jeho postava tápala v samotnom pekle, obaja sa spolu s Elisabeth Shue snažia byť vzájomnou oporou a dôvodom k bolestnému životu, no rozpad vlastnej individuality tomu nejasnému cieľu nedáva žiadnu nádej. Môže vôbec existovať človek, ktorý tak nevysloviteľne opovrhuje životom?! Cage je toho žiarivým dôkazom. (01.11.2011)

Jak sebezničující Ben potkal prostitutku Seru aneb depresivně syrové lovestory, ke které se těžko hledá přirovnání. Dvě existence v městě nekonečných večírků, pití a hazardu. Láska v nejsurovější formě, jakou si lze představit. Zbývající čas utíká a všechny snahy změnit druhého odchází a samotná podstata lásky, být s někým, zůstává. Na první pohled jsem nechápal, v čem je všechno to kouzlo (a chvílemi ze začátku byl i film silně nepřístupný a těžkopádný), ale po zamyšlení na konci filmu jsem pochopil, že Mike Figgis přesně do detailu věděl, co a jak chce ukázat. Přes všechnu tu hudbu v pozadí, která mi až trochu neseděla (bylo jí příliš a jednotvárné), až po smutně skutečného alkoholika Bena a nádhernou Seru. Tohle je příběh Pretty Woman v Las Vegas, který není pro ženy očekávající happyend ani zamilované pohledy a vtípky. Jde o příběh muže, který se zamiluje do prostitutky. Ta jeho city nejen opětuje, ale také je schopna svého milovaného následovat do syrového závěru, který byl nevyhnutelný stejně jako jejich vztah. Neobyčejné kouzlo filmu také dodává scénář, který se v podstatě s divákem vůbec nemazlí a všechnu milost a otázky "proč" nechává nezodpovězené a pouze naznačené. Není jednoduché pustit si styl filmu k tělu, ale pokud mu to dovolíte, vrátí vám destruktivní lásku bez řečí a pozlátek. Kdyby mi někdo řekl, že tohle je po tajnu natočená realita, vůbec bych se nedivil a jen se (opět) smutně zachvěl... Ta pátá hvězdička je za výsledný pocit z filmu, který předčí jeho samotné sledování a skoro i herecké výkony obou hlavních postav.... (31.07.2009)

Tenhle film s Cagem já asi nedocením. Na jednu stranu jsem se nudil a štvala mě ta saxofonická hudba a na druhou mě občas nějaká ta věc opravdu zaujala. Co z toho tedy? Já asi vim, čim to je. Film je zároveň o Cagevi a taky o tý typce, jenže mě ta typka děsně nebavila a za celý tenhle film mě zaujalo jenom pár rozhodnotí, či věcí co postavy se rozhodli udělat (třeba mi přišla zajímavý když si ta typka začala polejvat kozy alkoholem a Cage byl v sedmém nebi). Samozřejmě taky pozitivně hodnotím Caguv výkon, který je jako vždy úplně dokonalý, ale jinak asi nic. Opravdu jsem tomu dával šanci, ale moc mě to teda nenadchlo. Škoda. (04.08.2020)

Po Štamgastovi s Mickeym Rourkem druhý film, u kterého doporučuji mít po ruce lahev whisky (případně whiskey). U takovýho filmu se chlastat musí! Nicolas Cage je sice ztroskotanec, ale jistě v divákovi způsobí jen příjemné pocity. Bohém, co nemá nouzi o prachy ani o žízeň. Dilema, zda je lepší whisky nebo nadržená ženská je zde vyřešeno. Nejlepší je chlast požívanej přímo z ženskýho těla! Jen dodávám, že je k filmu taky výtečná hudba. Slabších, ale přece jen 5*. (31.08.2010)

Mnoho amerických komerčních filmů, které se prvních patnáct minut tváří, že mají zajímavé téma, jsou zbylých osumdesát minut vždy už stejné a stejně zbytečné. Ne tak tento film. Od začátku do konce se drží myšlenky a dokonce mě i zajímá, jak to dopadne. Oba představitelé hlavních postav jsou skvělí, ale hlavně Cage je tady úchvatný. "Možná bys neměl tolik pít." - "Možná bych neměl tolik dejchat:" (25.02.2011)