Generál Nil

Pohnutý příběh statečného a čestného muže, který v době a na místě kde se odehrává ani nemohl skončit jinak než skončil - Armija Krajowa vedla nerovný ozbrojený boj proti nastupující komunistické moci ještě dlouho po skončení války a její členové za to většinou velmi draze zaplatili... Olgierda Lukaszewicze jsem měl vždycky rád, ale jestli nepodal svůj životní výkon právě zde, tak potom už nevím kde. (16.05.2011)

Bezprostředně po zhlédnutí jsem nabyl dojmu, že nám pšontci sprostě vyčórovali Heliodora Píku, aby mohli taky frajeřit, že jim jejich zkurvení komanči zařízli významného generála a válečného hrdinu. Historické zásluhy a poválečné osudy Cheliodora a tu tego Emila jsou totiž skoro jako přes kopírák. Ale naše rudé kurvy byly první, heč! Čili jejich rudé kurvy jen o čtyři roky později skopčili nouhau a trapně se opičili. Každopádně je z toho takové to klasicky šablonovité, solidně natočené i zdramatizované životopisné drama o zrůdnostech levotočivých pamrdů a jejich obětech, jakých už bylo uplácáno minimálně několik desítek. Ale zjevně je to pořád málo a my ne a ne se z historie poučit, ač inicializační metody novodobých vypočítavých neomarxistických sviní a jejich zmanipulovaných přitroublých pohůnků, kteří v masově šířené patoideologii kolektivního myšlení nacházejí své místo na slunci i sysel života, jsou naprosto totožné s jejich předchůdci, a je jen otázkou času, kdy od potlačování svobody slova, cenzury a veřejné dehonestace a ostrakizace jiných názorů přejdou zase do masitější fáze dvě. Načež věční gaučoví bojovníci budou opět pár dekád s jhem a kravským zvoncem na krku obětavě orat na 120 % pro „blaho lidu“ a unisono bučet eurointernacionálu ve jménu těch, co „byli ničím a teď jsou vším“. (30.03.2022)

Smutná výpoveď pochmúrnej doby, začiatok novovekej éry temna v Poľsku (ale nie len tam). Z môjho pohľadu bol generál Nil rozporuplná bytosť. Na jednej strane si zasluhuje úctu a obdiv, ako vojak a nadaný veliteľ nemal žiadnu chybu, no v čase "relatívneho" mieru jednal pomerne hlúpo a skratkovito. Akoby vôbec nevedel alebo nechcel vedieť čo sa okolo neho deje. Stále do neho všetci hučali nech odíde, nech odíde, no a on radšej asi tú oprátku... Odhliadnuc od postavy, film poskytne aj výborný atmosferický zážitok a mnoho informácií o tomto smutnom období. Vrelo odporúčam! 85/100 (20.12.2016)

Umělecky je to slabé jak čaj. Svého druhu takový pomník, jakých jsou všude mraky a míjíme je bez zájmu. Ale jsem ochoten připustit, že je to faktograficky přesné. Z toho pohledu je dobré si povšimnout, jak to měli Rusové v Evropě těžké. Evropané jsou neukáznění, pořád mají pocit, že policajti by pokud možno neměli mlátit děti a stařenky, že věznění by mělo mít nějakou souvislost s čímsi jako soudní proces, ... rozumíte - nejen odpůrci, ale dokonce i sluhové systému jsou nakažení liberální a humanistickou nekázní. To snad aby popravili rovnou všechny. V Rusku je to jiná. Tam by si nikdo nedovolil zkomolit nacvičenou výpověď a Nejvyšší soud by na neveřejném zasedání nevedl žádné zbytečné řeči. --- Ve filmu jsou dvě nápadné narážky na roli Židů v provozování okupačního bolševického teroru. Je to v zájmu přesnosti, anebo se v Polsku otevírá jistá tabuizovaná otázka? Já bych byl vcelku pro, aby se o Židech směla říkat a psát plná pravda. Jenže to by se hned vyrojila taková spousta kravin a "důmyslných" teorií... (12.06.2020)

Hodně kvalitní film založen především na hodně kvalitním životopisném příběhu. Kromě příběhu zde byly excelentní také herecké výkony, tedy především herecký výkon Olgierda, který ztvárnil onu hlavní postavu Generála Fieldorfa. A samozřejmě, ke konečnému výsledku přispěla i atmosféra a nespravedlnost tehdejší doby. 80%. Viděno v kině na 40. LFŠ. (30.07.2014)