The Last Man on Earth

Dost dlouho jsem váhal, jestli čtyři nebo pět, ale pak jsem si řekl, že když remaku s Willem Smithem jsem dal plný počet, tak tomuto snímku musím dát taky, protože se mi líbil víc :-)) Táhne to především geniální Price a dokonalá, ponurá, depresivní atmoška. Ty scény, kdy Vincent háže s maskou upíry do jámy, nebo záběry na opuštěný paneláky a závěrečná scéna v kostele byly opravdu dokonalý. Musím si přečíst tu knížku. (01.04.2011)

Zvláštny a depresívny snímok. Na Začiatku nám hlavný hrdina, posledný človek na Zemi ukazuje svoj rutinný deň. Zabíjanie zombíko-upírov, ich pálenie atd. Potom spomína na to, ako ku tomu došlo, že na zemi ostal sám. A potom prichádza koniec, možno ani nie šokujúci, ale depresívny, smutný a pre mňa aj poburujúci. Musím uznať, že Vincent je dobrý herec a svoju rolu zvládol viac než dobre. Nuž, z filmu plynie aspoň ponaučenie: Keď príde apokalypsa, radšej skap... (02.07.2010)

Velmi povedený postapokalyptický horor z šedesátých let. Když člověk zkousne tu velikou dávku naivity, která k těmto starším žánrovkám prostě bohužel patří, tak se určitě bude bavit minimálně obstojně. No a když by ji náhodou nezkousnul, tak se aspoň od srdce zasměje (v první třetině, kdy se Vincent Price bez přestání tváří útrpně, dělá dramatická gesta a pomocí voiceoveru se s divákem dělí o své momentální rozpoležení, jsem k mírnému úsměvu také neměl daleko). Zbylé dvě třetiny jsou pak jednoznačně lepší. Velmi se mi líbil hlavně ten důležitý finální zvrat (jenž v podstatě vysvětluje název knižní předlohy), který snad v novější verzi ani nebyl (nejsem si jistý, už si ji příliš nepamatuju). Horror movie of the Year (29.08.2011)

Vôbec sa Timovi Burtonovi nečudujem, že ho sci-fi zo 60. rokov tak neskutočne ovplyvnilo ako v živote, tak aj v jeho tvorbe. Ja sám som počas sledovania dostal nápad na moje vlastné sci-fi :-) A prečo dokáže tak silne inšpirovať? Pretože zatiaľ čo dnešné sci-fi sa spolieha na efekty a akciu, to staršie si muselo vystačiť "len" s príbehom. A príbehy inšpirujú. (21.11.2010)

Depresivní samotu v postapokalyptickém světě vystřídává v noci zahrada plná oživlých mrtvol s upířímí choutky a ráno, kdy náš hrdina v širém opět věší nový česnekový věnec na kříž na domovních dveří... tak začlo moje první setkání s hereckou legendou hororového žánru Vincentem Pricem. Už úvodní scény Posledního člověka na Zemi mě pohltily, ale vážně jsem nečekal takhle působivý zážitek. Sci-fi horor natočený podle Mathesonovy povídky je pro mě opravdovým sci-fi (s rozehráním vědeckého tématu) i opravdovým hororem: s temnou amosférou vyvolávající děsivé pocity daleko víc bezvýchodiskou situací a rostoucím strachem, než hromadou zohavených těl a krve. Vincent Price se svými pohledy film dokázal skvěle potáhnout často i zcela sám na scéně a zpracování příběhu navíc v sobě nese i mysteriózní střípky později se odhalujících odpovědí na otázky, které v divákovi od počátku vyvstávají. Vyprávění klikatými stezkami od zombie hororu až mj. k rodinnému dramatu z minulosti mě mile překvapilo stejně jako nekompromisní závěr, který kašle na zaužívané hollywoodské šablony a nebojí se předat divákovi poměrně drsné poselství. Při tom ještě mnohokrát před tím stihne film přinést i další silné scény (postýlka s dcerou, poslední dialog s manželkou, černý pes...). [90%] (28.07.2021)