Ztraceni v lásce

Už na první pohled dost jiná romanťárna; romanťárna, která hlavní hrdiny svede dohromady (jakože tváří v tvář) přesně po hodině, jedný minutě a čtrnácti sekundách. A hned si daj pusu a hned se spolu vyspěj, juchuchu. Ne, takhle ... ono opravdu nepřekvapí, že vzhledem ke stavbě příběhu a vůbec celý primitivní zápletce na hutnou romantiku prostě nezbyde prostor. A nejenže to nepřekvapí, ono to taky ve finále vadí podstatně míň, než by jeden čekal (a třeba mnohem míň než opravdu mizernej Bartha). Jusqu'à toi je totiž zářnym příkladem filmu, kterej je daleko silnější ve svých částech než v celku. Je silnější v metaforách (ping pong), životních glosách a supersympatický postavě supersympatický Mélanie (ty lístečky, to přesně dělám taky! :D). Nakonec ... kdybych to chtěl vzít řádně od podlahy a zároveň si tak trochu přihřát polívčičku: Jusqu'à toi se dá vlastně docela dobře rozdělit na dvě půlky, podle snahy vyhovět oběma břehům Atlantiku - nevábná americká kostra + zasněná francouzská omáčka. Která půlka potom hrála prim mně, to samozřejmě neni těžký uhádnout. --- Takže za mě přesně 50 % a třetí hvězda hlavně pro Mélanii. (22.09.2013)

Mustr střižený podle Marka Levyho, televizní vzhled, ale jinak dokonalý film o mírně střelených lidech blížících se střednímu věku a toužících po lásce. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/ztraceni-v-lasce.html --- Pokud znáte knížky Marka Levyho, tento film je na ně podobnou variací, také se odehrává ve Francii a multikulturním prostředí, avšak ze ženského pohledu. Hrdiny tohoto filmu jsou lidé ve věku, který se začíná blížit tomu střednímu, přesto jsou stále trochu střelení - podobně jako u Marka Levyho. Podobně je hlavní ženská postava z Francie, chlápek z USA - být z Anglie, je to zase Levymu hodně podobné. Jenže autorkou scénáře a režisérkou je Jennifer Devoldère. Příběh i zpracování je trochu televizní a překvapivě negativem je i český distribuční název, který se snaží navázat na Ztraceno v překladu, ale láká tím na žánrově poněkud odlišný film (Ztraceno v překladu není primárně o milostném vztahu, ale o chlapské krizi středního věku). Pokud se však smíříme s pomalejším tempem vyprávění (a zde se srovnání se Ztraceno v překladu nabízí), čeká nás příjemný snímek (trochu mi syžetem připomněl Lásce na stopě) o hledání toho pravého / té pravé, když nám osud ze začátku moc nepřeje a je potřeba mu trochu pomoci. A za všechno může jedna plechovka a jeden červený kufr. Kolem nich žijí jejich přátelé, rovněž trochu střelení, ale naštěstí mírně a v mezích jistého široce pojatého normálu, do toho přidejme vizuál samotné Paříže, vhodně použité písničky i uvěřitelné herecké výkony a uvěřitelné problémy a chování postav. (27.01.2010)

Chloé (Laurent) síce žije v Paríži, ale má okolo seba len samé podivné existencie: doterného suseda, oplzlého kolegu, chlapíka vo videopožičovne, ktorý má vždy rady na rozdávanie. To nie je život úplne podla jej predstáv. Ale potom nájde kufrík, ktorý patrí americkému turistovi Jackovi (Bartha), a zdá sa, že sa všetko obracia k lepšiemu. V kufre totiž Chloe objaví celú radu prekvapení ... príjemných a trošku nečakaných.... Presto že ho ešte ani nevidela, uverí, že Jack musí být muž jej života! Je odhodlaná podstúpit akékoľvek strádanie a útrapy, aby bol jej muž života a aby ho našla! Ich romantícký vzťah sa rodí z nečakaných stretnutí, prevádzaných radou nehôd a nedorozumenia. (13.01.2010)

Romantická komedie? Kdyby v popisku bylo romantický / psycho / art, mnohému divákovi by to ušetřilo zklamání, protože podivínství obou hlavních postav je zde ztvárněno působivě a je znát, že film má patřičnou uměleckou nadstavbu. Podobně jako netypická psychosandlerovka "Opilí láskou" (která má v popisku rovněž chybně slovo komedie). Přesto však na mě moc nezafungoval, což mohlo být způsobeno právě tím, že jsem byl pod vlivem chybně uvedeného žánru a popisu naladěn na lehkou zábavu. (25.06.2018)

Pohledná a hlavně zatraceně dobře hrající Mélanie Laurent, to byl hlavní a vlastně asi jediný důvod k tomu, že jsem ten film stáhnul. No, Mélanie mě nezklamala, koukalo se na ní hezky, i když si myslím že dramatičtější role jí jdou líp - viz Neboj, jsem v pořádku. Tohle ale bylo takový nemastný, neslaný, hlavně ze začátku. Byl to v úvodu takový trochu chaos: kdo vlastně Chloé je, co dělá, proč se zdržuje, tam, kde se zdržuje, do toho jeden američan... Pak se to docela rozjelo, a konec mi přišel poněkud odfláklý - nebo já nevím jak to nazvat... Je to docela škoda, ten nápad s hledáním toho pravého, hádání jeho povahy podle toho, co má v kufru, je docela neokoukaný, potenciál tam byl, ale bohužel moc využitý není. Vpodstatě se podepisuju pod komentář Enšpígla. (02.01.2016)