Polytechnika

Villeneuve se u tohoto smutného příběhu kanadských dějin vysloveně vyřádil. Nejen, že si pohrál s černobílým filtrem, ale ještě k tomu do 70ti minut dokázal dát tolik emocí, že i když mi ty postavy nic moc neříkali, tak jsem ke konci filmu byl emocionálně úplně v prdeli. A to i přesto, že jsem tušil, co se bude dít. Zároveň jsem se ale snažil pochopit, co má útočník v hlavě a to jsem nakonec nepochopil. Takže nakonec depresivní průměr za tři brokovnice. Nedoporučuji pouštět před spaním. (20.02.2018)

Smrt feministkám. S touhle myšlenkou vstupoval pětadvacetiletý Marc Lépine ( jeho jméno ve filmu není vyřčeno ) do montrealské Polytechniky. Drsné, syrové drama které vás nenechá chladnými. V téhle situaci by se nechtěl ocitnout asi nikdo. Je to silný příběh ale emotivně hůře zpracovaný. O charakterech obětí víme jen málo proto tenhle film nedokázal abych naplno soucítil s obětmi. I tak rozhodně stojí za vidění. Lepší 3 hvězdy. (30.04.2020)

Líbilo se mi to víc, než Van Santův Elephant, ale že bych zrovna poskakoval nadšením, to se říct nedá. Předně nechápu tu posedlost poslední doby točit černobíle. Jasně, jsou filmy, třeba noirové či artové, ke kterým se to hodí, ale Polytechnika není ani jedním, ačkoliv by si to třeba Villenevue přál. A vadilo mi i to vykreslení postav. Na jedné straně je tu nějaká snaha ukázat vnímání tehdejších událostí očima dvou studentů a vraha, ale úplně z toho čiší účelovost a tak charaktery jen kloužou po povrchu a o lidech jako takových se nedozvíme vůbec nic. Snad jen to, že střelec nenávidí feministky. Naopak scény ze školy stály za to a herci také jevili snahu. Jako pieta dobré, ale pořád čekám, kdy se podobného tématu konečně chytí nějaká velká produkce a stvoří opravdový film, místo dosavadních experimentálních pokusů. 50% (12.12.2014)

Po formální stránce působivé, z mého pohledu silná výpověď, hlavně postava Jeffa a jeho (ne)vyrovnání se s pocitem viny. K Bluntmanovu komentáři: ano, při masakru na montrealské polytechnice nezemřely jen ženy, ale (úplně stejně jako ve filmu) i jeden muž - a to pachatel, který spáchal sebevraždu. Zabito bylo 14 žen, zraněno dalších 10 žen a 4 muži, toť vše co se týče obětí. Protože se v některých komentářích níže objevují bláboly o 2 pachatelích a podobně (přičemž dotyčný přiznává, že film ani neviděl do konce), zde je odkaz pro ty, co jsou líní si to vygooglovat a pak sem píší hlouposti: http://cs.wikipedia.org/wiki/Masakr_na_%C3%89cole_Polytechnique Tolik k námětu - hodnocení filmu, který jsem zhlédl jen napůl je pro mne poněkud nepochopitelné, ale někomu to k napsání komentáře zřejmě stačí... (19.12.2013)

Jemně a nevtíravě podaná krutost. Velké a pořád aktuální téma "školních vrahů" zcela bez řvavé sociální kritiky a ukazujícího prstu, bez velkých dramat a polopatických schémat. A přesně v tom tkví jeho síla, síla, která doslova drtí. Villeneuve mi svou intimní výpovědí silně připomínal asijské pojetí filmu, kde jsou násilí či zmiňovaná krutost častou součástí přirozeného běhu událostí, či to "nejlepší" ze Spielbergova Schindlerova seznamu jen bez použití barvy v jinak černobílém filmu. Depresivní procházka naštěstí končí nadějí: "Jestli budu mít syna, naučím ho milovat. Jestli budu mít dceru, řeknu jí, že jí patří celý svět." Nikdy bych neřekl, že já, milovník špatných konců, tohle uvítám. On to ale psal sám život, tak zřejmě proto. Filmová Výzva 2015 od kajda.l (28.10.2015)