Jedna kočka za druhou

Tahle hořká komedie o prodavačče nádražního bufetu Kláře, ženě co "nesnáší dvě věci a to když s ní souhlasíš a když ji odporuješ" hodně stojí, stejně jako původní divadelní hra Jiřího Hubače Dům na nebesích, na skvělé Jiřině Bohdalové. Schválně jsem v jeden den viděl jak tento film tak onu výbornou divadelní předlohu a musím říct, že i když některé hlášky z původní hry ve filmu zazní (viz třeba hláška "To jsem musela být v hlubokém bezvědomí."), akcentována je zde spíš ta dramatická linka příběhu a celá řada pěkných hlášek a frků se do filmu prostě nedostala. Co mi tedy přišlo hodně divné, že postavu otce hlavní hrdinky zde hraje Josef Somr, kerý je dokonce o 3 roky mladší než samotná Bohdalová. Miloš Kopecký v divadelním zpacování z VInohradského divadla byl rozhodně lepší. Přesto celkově je tohle Zelenkovo zpracování velmi kvalitní. I díky hudbě Jiřího F. Svobody. (09.05.2021)

"Čím dýl se známe, tím míň holt toho vo sobě víme." To říká Klára v podání Jiřiny Bohdalové na konci této tragikomedie. K zasmání toho mnoho není, možná jen opilecká epizodka Petra Nárožného. Klára je totiž "zgruntu hodná" ženská, což značí klasickou fúrii, s níž vydrží jen rodinní příslušníci (jelikož je Klára živí) a paní domácí(jelikož Kláru potřebuje). Klára je posedlá snem, že se jednou stane majitelkou vily, v níž žije. Tomu podřídí celý svůj život, je nepříjemná, zlá, ale "ona to tak nemyslí". Film možná nedrží úplně pohromadě jak by měl, ale vévodí mu výtečné výkony Bohdalové, Jiráskové, Somra, Nárožného a dalších. Bylo by škoda ho jen tak hodit přes palubu. 75% (21.09.2010)

Český film zpracovaný podle předlohy z divadelní hry J. Hubače s J. Bohdalovou v hlavní roli, která představovala Kláru Zárubeckou, ráznou a energickou prodavačku v nádražním bufetu na malém městě. Tato žena bydlela ve vile, jejíž majitelce, bláznivé J. Jiráskové posluhuje a doufá, že majitelka splní slib a vilu jí prodá. Zpočátku mi velké problémy činily nesrovnalosti v rodinných vztazích, neboť obvyklé věkové rozestupy mezi osobami neodpovídaly jejich generačním rodinným vztahům. Pro vysvětlení, otec J. Bohdalové v podání J. Somra je téměř stejný ročník narození jako jeho filmová dcera a současně bratr Bohdalky V. Vydra je pochopitelně minimálně o generaci mladší. Jediné vysvětlení se nabízí, že nejslavnější česká herečka hrála ženu o generaci mladší, než ve skutečnosti byla, a dle mého názoru se jedná o těžko pochopitelnou chybu. Téměř všechny postavy, snad s výjimkou pana Vydry, se v zapomenutém snímku F. Filipa chovaly dosti podivně, ať už se jedná o zmíněnou majitelku velké, ale neudržované nemovitosti bláznivě čekající na mrtvého manžela, Vydrovu mladou přítelkyni S. Postlerovou, nešťastného J. Somra, jenž při svých četných záletech jaksi opomněl platit výživné na své děti s mnoha různými partnerkami či podivínského zřízence pohřební služby P. Nárožného, jenž o divokou J. Bohdalovou projevoval zájem. Ona Bohdalčina divokost se nejvíce projevila při seznámení s partnerkou svého bratra S. Postlerovou, neboť její přivítání bylo naprosto katastrofální plné ponižujících výpadů, avšak zde paní Bohdalová narazila, jelikož mladá žena si nenechala nic líbit a ukázala se taky jako pořádná hysterka. Snad se mi podařilo vydedukovat správně, že paní Bohdalová chtěla vybrat partnerku pro svého o generaci mladšího bratra sama, ale až poté, co bude vila přepsána na ni. V menší vyplňující roli se objevil V. Postránecký jako vykutálený elektrikář. Označení filmu jako komedii považuji na nesprávné, neboť se dle mého názoru jednalo o komorní rodinné drama. Paní Bohdalová zde předvedla svůj typický výkon ženy z lidu, herecky se ji dokázala přiblížit pouze jmenovkyně Jirásková, zbytek herců předvedl výkony nevěrohodné (Somr), nedůstojné (Nárožný), či zbytečné (Postránecký). U snímků pana Filipa jsem zvyklý na vysokou úroveň, zde jsem něco nadprůměrně kvalitního hledal marně a bohužel shledávám, že hodnocení se nevejde ani do průměru. (03.08.2024)

40% — Kdysi jsem v televizi viděl záznam divadelní hry Dům na nebesích (naživo se mi to bohužel nepoštěstilo), která byla hereckým koncertem Jiřiny Bohdalové. Když jsem zjistil, že film Jedna kočka za druhou je filmové ztvárnění stejného námětu, měl jsem velká očekávání. O to větší bylo zklamání z výsledku. Film je slabý, příběh se nějak rozpliznul, místo strhujícího představení takový odvar čtvrté cenové skupiny, podobný jako prostředí, ve kterém se hlavní hrdinka pohybovala. (25.04.2016)

Nemůžu dost dobře komentovat, když se tolik nabízí srovnání s divadlením počinem, Dům na nebesích. Ten byl skvělý, tohle se mi zdálo dosti slabé.. jediné výrazné plus byla paní Jirásková, která byla přesvědčivější než paní Vostrčilová na divadle. A paní Bohdalová si samozřejmě držela svůj standart :) (03.05.2011)