Réžia:
Ludvík RážaScenár:
Miloš KratochvílKamera:
Milan DostálHudba:
Petr HapkaHrajú:
Věra Galatíková, Luděk Munzar, Magdalena Reifová, Jakub Štěpán, Milena Dvorská, Jana Dítětová, Dana Batulková, Petr Čepek, Martin Zounar, Pavel Soukup, Simona Stašová, Oldřich Vízner, Jan Hartl (viac)Obsahy(1)
Jeden krok vedle, jeden neuvážený čin – i to stačí k tomu, aby se zcela převrátil život v jedné rodině… Jarmila Honcová, obětavá matka na plný úvazek, se dopustí finančních machinací na pracovišti. Ne kvůli sobě, ale opičí láska k dětem ji přivedla k tomuto činu. Právě její dospívající děti pak nedovedou pochopit, že zrovna matka, jejich vzor slušnosti a poctivosti, která je učila bezpečně rozeznávat dobré od špatného, tak zklamala. Hledání pochopení a odpuštění bude velmi svízelné… Hlavní roli matky, které je ochotna pro své děti obětovat vše, i vlastní čest, nezapomenutelným způsobem ztvárnila Věra Galatíková. (Česká televize)
(viac)Recenzie (60)
Kradnúť sa nemá. Každý to vie a predsa každý kradne, dnes, aj za socializmu. Keď to bolo neúnosné, tak mal potenciálnych zlodejov odradiť takýto film. A možno aj odradil, lebo ten dopad na rodinu a vzťahy je vykreslený skvele. Scenár a herci aj pri tak banálnej zápletke s krádežou zdanlivo malej sumy vytvorili hustú atmosféru vyšetrovania a väzenia, že by sa inscenácia nestratila ani v konkurencii známejších filmov. –––– Ahoj mami. Moc tě pozdravuju. Už se těším až zase budeš doma. Táta s Ivetou se snažej vařit, ale moc jim to nejde. –––– Pane doktore, je možné, aby se děti zřekli svý mámy, když udělá něco, jako já? ()
Pamatuji si to ještě z doby svého mládí. Už tenkrát se mi zdáli všichni přehnaní - ona přehnaně naivní a obětavá, on přehnaně laxní a pak přehnaně žárlivý, obě děti přehnaně rozmazlené a dcera k tomu ještě přehnaně blbá. Viním za to scénáristu i režiséra rovným dílem. Herci se velmi snažili. Paní Galatíková hraje tu husičku dokonale. Tři * dávám proto, že přes všechny výtky (nebo možná právě díky tomu) jsem si to pamatovala skoro 30 let. A to se musí ocenit. ()
Znamenitý výchovný film se zcela beznadějným koncem. Tak jak to Ráža umí. Hutná atmosféra a výkony herců vybičované až do krajnosti psychického sebeobětování. Především Reifová má famózní záchvaty a Galatíková svůj drsný rozklad osobnosti zvládá s bravurou snad až na hranici uvěřitelnosti. Za tohle Ráža určitě dostal cenu Antonína Zápotockého za boj proti rozkrádání socialistického majetku. ()
"Stačí jedna hloupost a spacká ti celý život." Pod tuto větu, kterou pronesla hlavní postava skvěle zahraná Věrou Galatíkovou, se můžu rovnou podepsat. Pak je samozřejmě otázkou, co k té hlouposti vedlo nebo co k tomu člověka donutilo. Nejsem si tak úplně jistá, že by se hned volala policie a řešilo takovým způsobem. Pravda, 20.000,- bylo v tehdejší době pořádně velký balík peněz. Ani dneska to není malá suma. Ta ženská se do toho pořádně zamotala. Smutný příběh. Paní Galatíkové si jako herečky strašně moc vážím. Bylo mi paní Honcové opravdu líto. Psychologii postav se povedlo vykreslit moc hezky. To byla hloubka. ()
Čistě ateliérová televizní hra v laciných dekoracích, ovšem se skvělým výkonem paní Galatíkové... Řemeslně dobře odvedená práce s nevtíravou hudbou Petra Hapky. Dobré výkony Munzara, Raifové i Soukupa v menší roli... Nic není křečovité, vše spíše suché a chladně dramatické... Mohlo to být klidně kratší s větším spádem, ale i tak nadprůměrná podívaná. Neuvidíte však ani kousek ulice, přírody, města, nebe - jen ateliérové dekorace na Kavčích horách a malované domky za okny... ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (1)
- Díky obrovské vlně kladných reakcí diváků se autorský tým rozhodl napsat volné pokračování Kdoví, kdy začne svítat (1988). (sator)
Reklama