Réžia:
Ludvík RážaScenár:
Miloš KratochvílKamera:
Milan DostálHudba:
Petr HapkaHrajú:
Věra Galatíková, Luděk Munzar, Magdalena Reifová, Jakub Štěpán, Milena Dvorská, Jana Dítětová, Dana Batulková, Petr Čepek, Martin Zounar, Pavel Soukup, Simona Stašová, Oldřich Vízner, Jan Hartl (viac)Obsahy(1)
Jeden krok vedle, jeden neuvážený čin – i to stačí k tomu, aby se zcela převrátil život v jedné rodině… Jarmila Honcová, obětavá matka na plný úvazek, se dopustí finančních machinací na pracovišti. Ne kvůli sobě, ale opičí láska k dětem ji přivedla k tomuto činu. Právě její dospívající děti pak nedovedou pochopit, že zrovna matka, jejich vzor slušnosti a poctivosti, která je učila bezpečně rozeznávat dobré od špatného, tak zklamala. Hledání pochopení a odpuštění bude velmi svízelné… Hlavní roli matky, které je ochotna pro své děti obětovat vše, i vlastní čest, nezapomenutelným způsobem ztvárnila Věra Galatíková. (Česká televize)
(viac)Recenzie (60)
Námět je to zajímavý i zahrané je to slušně.. Kdyby to skončilo opatrným happyendem s poučením, klidně bych to viděl na silnou trojhvězdu. Ale takhle je to v mých očích jen nebezpečná šmejdovina která má v lidech vyvolat strach a poslušnost. Ráža to hrotí a hrotí až do finiše za který by se nemusel stydět ani hysterik Aronofsky. Vůbec se nepočítá s tím, že to je první prohřešek do té doby spořádané matky a manželky. Celé se to řeší jako sedminásobná vražda. Rodina se otáčí zády, život zničený, budoucnost žádná-konec.. ()
O tom, jak příležitost dělá zloděje. Jak člověk z lásky k rodině ve snaze po splnění banálních tužeb svých dětí zpronevěří peníze a zahodí tím vše, co léta budoval. A také o stavu socialistické justice, kdy obhájce přesvědčuje svého klienta, aby se přiznal, že je už stejně usvědčený. Ale hlavně skvělá Galatíková coby matka, a hysterka Magda Reifová coby dcera. Zajímavý film, i když už tak trochu z jiného světa....80% ()
Všechny doslova převálcovala Věra Galatíková svým civilním hereckým projevem. Byla to jedna z našich nejlepších hereček, to je bez debat. Zápletka je vcelku jednoduchá, za komančů byla zpronevěra těžký zločin, který se trestal tvrdým žalářem. Do nešťastné situace se tak dostala hlavní hrdinka této psychologické inscenace, která končí jejím uvězněním a příběh pokračuje v navazující televizní hře - Kdoví, kdy začne svítat. ()
Zajímavý scénář (Miloš Kratochvíl) , který se zaměřuje na psychologii postavy a rodinné vztahy, povyšuje Věra Galatíková svým hereckým výkonem téměř k dokonalosti. Jednoduchý rozjezd odrážející každodennost 80. let zesiluje ve druhé půli (hrdinka ve vazbě) a má skvělý závěr (vnitřní monology matky a dětí). Výborně hrají i Simona Stašová (spoluvězenkyně) a Jakub Štěpán (syn). ()
Dceruška chce nový hadry, synáček chce nový sluchátka a jejich matka to jejich neustálý kňourání už jednoho dne nevydrží a v práci zpronevěří nějakej nábytek za 20 litrů. Z dnešního pohledu těch 20 litrů nevypadá jako nic hroznýho, ale tenkrát za to hrozilo až 10 let za mřížema. To bych si asi dvakrát rozmyslel. Samozřejmě se poměrně rychle zjistí, že ten nábytek někde chybí, takže maminka kvůli pár hadříkům a sluchátkám skončí v kriminále, což neni zrovna dvakrát veselá situace pro nikoho z rodiny. V 70. a 80. letech se podobnejch televizních inscenací tady natočila hromada. Na většinu z nich si po pár dnech ani nevzpomenu. Tahle patří k tomu lepšímu. Jsou to takový lepší 3 hvězdy. Skoro jsem měl nutkání přidat ještě hvězdu za naprosto krutopřísnou mikinu asymetrickýho střihu, ve který přišel frikulín Zounar, ale přecejenom na 4 hvězdy tohle neni. Jinak tady vidim, že existuje ještě nějaký pokračování Kdoví, kdy začne svítat. Asi se na to taky podívám. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (1)
- Díky obrovské vlně kladných reakcí diváků se autorský tým rozhodl napsat volné pokračování Kdoví, kdy začne svítat (1988). (sator)
Reklama