Stalingrad

Pohľad na svetovú vojnu z "tej druhej" strany. Na moje prekvapenie nešlo o dobíjanie "mesta,ktoré sa stalo legendou", ale skôr o komorný príbeh niekoľkých Nemcov. Pomerne reálne správanie a charktery postáv, pekná hudba a dostatočne odporný velitelia navodili tú správnu atmoséru na rozmýšľaie. Akcia je dosť minimalistická a chýba jej dynamika dnešných filmov, ale film má niekoľko veľmi silných scén, ktoré hravo prekryjú malé neodstatky... (02.10.2006)

Scénář: Jürgen Büscher, Johannes Heide, Joseph Vilsmaier .. Netradiční, ale o to více poutavý pohled na osudovou bitvu druhé světové války - Stalingrad, tentokráte ze strany Německého wehrmachtu, který zde zažil těžkou porážku znamenající obrat na východní frontě. Slabší technická stránka je bohužel nepřehlédnutelná, ale i tak je to jeden z nejlepších výplodů německé kinematografie.. (05.05.2005)

Bylo nebylo v zemi Dědy Mráze okupované nacisty... Filmů z pohledu armády Třetí říše není mnoho, resp. těch lepších, takže plus pro Stalingrad. Minus pak v tom, že je to ší-le-ně dlouhé, ani by mi tak nevadilo, že víc než akčních a bojových scén je tu pohled do ztrápené duše vojáka Wehrmachtu. Jenže tady se často jen prázdně plká, popojde kousek dál za jiný zasněžený val nebo za další (rozuměj stejný) rozbořený barák, a zase plká. Ale svoje kvality film má, ani moc nezestárl, jen jsem měl pořád problém soucítit s lidmi, kteří celej tenhle bordel rozpoutali. Každopádně nečekat žádný happy-end, tady, v zemi Ivana, byla 'naděje' sprostý slovo... (30.11.2017)

Jeden z mých "NEJ" válečných filmů! Psychologicky a syrově působí svým zpracováním na diváka. Pohledem německých vojáků na vývoj na východní frontě, kde se jejich postup zastavil a změnil průběh války. To byl STALINGRAD! A ať už bude filmových zpracování vícero, u mě vždy zůstane tento snímek ze všech NEJ! Spolu s českými herci v popředí a hlavně s nezapomenutelným Karlem Heřmánkem sr.! 100% (07.09.2014)

Hodně deziluzivní pohled na bitvu u Stalingradu očima těch, kteří ji prohráli. Na hrdinství není místo, není místo na ideály a víru v Říši. Jediné, na čem záleží, je přežití. Ale to je u Stalingradu spíše fikcí. To, že na Volze trpěli nejen hrdinní rudoarmějci, ale v závěrečné fázi bitvy především německé jednotky, je tu zachyceno se vší otevřeností a neúprosností, přičemž ale nedochází ke zbytečné heroizaci. Ba naopak. V bitvě, ve které byly desetitisíce mužů obětovány zbůhdarma se nejvíce vyjevil paradox války – ti, kteří je vedou, trpí ze všech nejméně, na šachovnicích umírají jen nevinné figurky. Přesně to film Stalingrad zachytil dokonale. Obsahem lepší, než deset vojínů Ryanů v jednom šiku, ale bohužel, po stránce technické "prostě jen německý film". A to je vidět – zejména v první třetině, kdy masové scény nepůsobí nijak přesvědčivým a dechberoucím dojmem. Jakmile se však pozornost zaostří už skutečně na zoufalý hlouček "živých mrtvých" vojáků, patří Vilsmaierův film k tomu nejlepšímu, co válečný žánr nabízí. (27.01.2004)