Smoliari

Příběhy debilů mě nijak neberou. 1) Ale 33letý Valentin Dhaenens (Gunther v dospělém věku) se mi líbil._____ 2) Typická veselá vlámská rodina? Distributor zřejmě nikdy nebyl v Belgii. Za tuhle zmínku by si autor této anotace zasloužil sledovat zmíněný film se sirkami v očích až do úplného vyčerpání._____ 3) Nějak jsem nepochytil, co na této depce lze označit jako komedii._____ 4) Výstižný koment: Enšpígl****, pytlik...**. (04.06.2020)

Nevím, proč se takové filmy vůbec točí... Sledovat každodenní život bandy primitivů, kteří bez milosti stáhnou zpět každého, kdo se snaží v záchvěvu pudu sebezáchovy alespoň trochu odpoutat z toho zničujícího prostředí, je čiré utrpení. Nevím, asi jsem se díval na jiný film, když se tady v komentářích dočítám, že se jednalo o "tragikomedii". Já tam žádné komické prvky neviděl, mně zrovna chlastací tour de france nebo sprosté písničky moc vtipné nepřijdou. A na nic jiného, co by alespoň z velké dálky mělo připomínat humor, si nevzpomínám. A když "oficiální distributor" píše, že se jednalo o "typicků veselů flámsků rodinů", tak to mně tedy podrž voči, do Belgie radši nikdy nepáchnu. (19.01.2013)

Nadherna tragikomicka sonda do zivota istej nefunkcnej rodiny (ak sa to tak da vobec nazvat) v dedine zvanej Horna Dolna, kde kazdy clovek moze pisat svoj vlastny smutny pribeh. Nasi rodicia nas neuveritelne ovplyvnuju do dalsieho zivota, ale je len na nas, akym smerom sa vyberieme a aku cestu si zvolime. A je blbost sa vyhovarat, ze to tak nie je... Kzdopadne film to bol naozaj bravurny, natoceny absolutne vulgarnym sposobom, ale vazeni, rozhliadnite sa po nasich stredoeuropskych a postkomunistickych statoch a uvidite, ze sa tak velmi od Belgicka nelisime. Alebo ze by sa Belgicko velmi nelisilo od nas? (07.08.2010)

Buď bych mohl hodnotit to, jak se lidé ve filmu (a tím pádem v podstatě i v běžném životě) k sobě chovají a odsuzovat to, nebo to přijmout jako stav společnosti a lidí v ní (ano, žije v takové podobné "realitě" po světě spoustu lidí a chovají se tak k sobě) a užít si hlavně zpracování, různé vychytávky a to, že je to součást i toho mého světa, i když ho žiji naprosto jinak. Užíváme si ho "plně" všichni, rozdíl je pouze ve vědomém či nevědomém přístupu k němu. Z mého pohledu parádní film, ke kterému jsem se dostal náhodou, jako k filmu, kde hraje jeden z představitelů hlavních rolí v Hasta La Vista! (" hraje" malou roličku v pijáckém závodě a osobně jsem ho nezaznamenal :-)) (15.12.2013)

(CINEMA MUNDI 2010) NEŠŤASTNÍCI, nebýt tak chytře odvyprávěni, mohou být příkladem toho, že se sociální dramata přibližují divákovi prostřednictvím podbízivého a vulgárního humoru, zatímco komedie jsou uměle povyšovány špínou sociálních dramat. Jenže oni naštěstí chytře odvyprávěni jsou, protože se střídají dvě roviny vyprávění (minulost a tady a teď), které jsou propojeny osobou vypravěče, zároveň hlavního "hrdiny" filmu, jehož vstřícnost k divákovi je nesmírná, protože mu dává dopředu víc informací, než by jinak bylo v případě konvenčního snímku přijatelné, a tak si pohrává s náladou a neuspokuje diváka klasickým způsobem, protože ho nutí mít od dění odstup. Belgický snímek o (ne)schopnosti vymanit se z rodových "předpokladů" má tak svou žánrovou neukázněností a náladou blízko severským tragikomediím. (01.03.2010)