El habitante incierto

Na první film to není vůbec špatný začátek. Přesto mám menší mrzení. Po Julia's Eyes jsem měl jiné představy. Začalo to dobře a o napětí nebylo nouze. Tak jak jsem si přál. Bohužel asi od poloviny to šlo jinam a začalo mi to silně připomínat 3-iron. Na rozdíl od asijského filmu tady jsem s tím měl trošku problém. Přišlo mi to zbytečně přitažené za vlasy, ale rozhodně mě to nenudilo. Jedno je jisté. Rozhodně bych nechtěl bydlet ve velkém domě a sám. :)) (26.07.2011)

Přiznám se bez mučení, že tenhle film jsem tak docela nepochopila. Zvláštní na něm je už to, že působí, jako kdybyste slepili dvě půlky úplně jiných příběhů dohromady. A co je ještě zvláštnější... funguje jim to docela dobře:). První polovina je opravdu dost napínavá a vy se pomalu začínáte těšit na konfrontaci hlavního hrdiny s člověkem, který se mu schovává v jeho vlastním domě. Jenže jakmile to vypadá, že na to dojde, situace se zcela obrátí a z oběti stalkingu se stane víc než zdatný stalker:). Psycho závěr, který mi vrtá a hlavou a nějak moc ho nechápu, korunuje všechnu tu mistrovsky natočenou podivnost. Zkrátka - El Habitante Incierto je tak trochu divný film, který vás ovšem nudit nebude. P.S.: Některé scény s plížením se po místnostech jsou fakt úžasné:). (17.05.2011)

Když si někoho cizího pustíte domů, pak se nedivte. A jestliže ho necháte o samotě, máte na problém slušně zaděláno. Poněkud rozkolísaný film, kterému by slušela kratší stopáž a buď dynamičtější tempo, či pomalejší ale s hutnější atmosférou. Scénář psal ovšem nějaký mamlas, jelikož chování hlavního hrdiny je více než podivné - takhle blbě se snad ani nikdo chovat nemůže. Bohužel pak divák několikrát vyprskne smíchy a pracně budované napětí je v háji. A těch hloupých klišé - hlavní postava hledá vetřelce, a tak vleze do sklepa a pak se diví zabouchnutí dveří; po domě se pohybuje jako slon v porcelánu (ale přitom má pocit, že ho nikdo neuslyší), a má-li pocit, že je moc potichu, vykřikuje otázku, kdo že je v domě...zajímavý by byl nápad s větším počtem vetřelců, ale patřila mu jiná pointa. Tajemství neznámého jistě odhalíte poněku dříve (tedy na půdě), ale to až tak nevadí. Co vypadalo jako mysteriozní, se nakonec ukázalo jako prázdná bublina. Lehce nadprůměrné, jen mě mrzí, že scénárista udělal z hlavní postavy debila tak, že sympatie diváka si těžko získá. O koho by se pak měl člověk bát? Právě... (13.01.2013)

Je to jako kdyby se Roman Polanski a David Lynch společně sešli nad kávou a rozhodli se, že dohromady natočí svůj nejlepší film. Čekal jsem všechno, ale toto opravdu ne. El habitante incierto je definitivně jedním z nejpříjemnějších filmových překvapení a nejkvalitnějších evropských filmů poslední doby. Když už se zdá, že film dosáhl svého vrcholu, ukáže se že to celé bylo jen načrtnutí základů a hlavní chod se teprve chystá. A to za pomoci hned několika naprosto nezapomenutelných scén. 100% (11.09.2010)

Ve chvíli kdy začne Félix pátrat, kampak že to zmizel jeho host, nastává nejlepší pasáž celého filmu. Ponurá atmosféra a potřebná dávka napětí udělá své a divák tak s velkým očekáváním sleduje minutu po minutě, kam se děj posune. Kdo je onen cizí muž? Kam se poděl? Nejde jen o chorou představivost hlavního hrdiny? Tak přesně tyto otazníky mi šrotovali v hlavě a nebudu zřejmě sám. Zhruba v polovině filmu začíná vše gradovat, ale poté následuje zlom. Tvůrci se rozhodli ještě více zamotat divákům hlavy a zvolili pomalejší tempo. Tento krok se však v mých očích nezdál být zrovna nejlepší volbou, protože popravdě jsem se začal trochu nudit. Následná pasáž totiž byla pravým opakem toho, co jsem měl možnost dosud sledovat. Navíc se do všeho začala motat zase ta „zasraná“ romantika, která mi leze v hororech krkem. Zbytečné natahování a proměna chování hlavního hrdiny se mi zrovna dvakrát nelíbilo. Začal jsem vážně pochybovat o žánrovém zařazení a to dlouhé čekání na další zvrat se začalo měnit v zoufalost. Naštěstí to Morales ukočíroval zajímavým závěrem. Bohužel se však nemůžu zbavit dojmu, že to trochu přehnal. Logiku trochu zahodil stranou a nelze si nevšimnout několika velice podivných „událostí“, které do sebe sice nakonec zapadnou, ale pozornému divákovi nad nimi zůstává rozum stát. (24.04.2012)