Soul Kitchen

Zatial som od Akina videl len film Im Juli a to bola neskutocna pecka. O to viac som bol sklamany z tohto filmu. Ustredna llinia je prilis riedka. Reziser chcel evidentne natocit len taky jednoduchy pohodovy film, ale podla mna sa mu to prilis nepodarilo. Sice som sa priamo nenudil, ale celkovo to pôsobilo dost nevyrazne. Asi za to môzu nezaujimave postavy, ktore mi boli ukradnute a obcas mi boli sympaticke len vdaka hercom. Ci uz vdaka môjmu oblubencovi Moritzovi Bleibtreuovi alebo nadhernej Anna Bederke. Vysledok ma fakt mrzi, pretoze teraz mam strach vyskusat dalsie Akinove filmy. 5/10. (02.06.2012)

Odľahčený pohľad Fatiha Akina na všetky možné a nemožné životné peripetie mladého Gréka v Nemecku akého je schopný len naturalizovaný turecký Nemec, ktorého filmy sú tým najzaujímavejším, čo v poslednom čase v Európe vzniká (v protiklade napríklad so stagnujúcim Francúzskom). Akinova komika je viac situačná, nevyvoláva výbuchy smiechu, skôr pousmiatie a príjemný pocit, umocnený režisérovov empatiou, sebairóniou a v neposlednom rade zdravou živelnosťou. (16.12.2009)

I když mám pocit, že vypjatá emigrantská dramata tak nějak pasují ke stylu Fatih Akina líp, tak i s komedií (což je dost diskutabilní, zda se to dá za komedii považovat) se vypořádal nadmíru dobře. Žádná velká řachanda se nekoná, spíše je to na sem tam pousmání se a zamyšlení se nad životní entuziasmem přistěhovalců, kterým dávaj nám - lenošným a šedým evropanům - slušně na prdel. (29.06.2012)

Milý filmík se sympatickými postavami, dostatečně cool lookem a zajímavými scénami. Bohužel scénář je hodně nekonzistentní a film nedrží moc u sebe. Jakoby jde o sled různých situací a dějů a jejich pospojování není úplně hladké. Také mi přišlo zajímavé, že většina herců představovala cizince a když už tam byl nějaký Němec, tak to byl až na výjimku padouch. Co proti nám ten Turek má...? (25.01.2012)

Taková - no německá komedie, byly tam opravdu vtipné momenty, ale trochu se mi ztrácely v tom prostředí pijatik, karet i kuchyně, partou zlodějíčků v čele s bratrem našeho hrdiny... Ale zas to bylo takové optimistické, o tom, že se člověk nemá vzdávat, i když se mu všechno rozpadá pod rukama, jen ten vánoční konec by se hodil spíše k Rosamunde Pilcher. Jako zastánce tradiční kuchyně mě dost naštval ten nový kuchař, od kterého bych si nevzal snad nic, ostatně na těch talířích taky nic nebylo... Jsem řízkovej a rozhodně bych nepřišel na chuť žádné nové kulinářské koncepci, proto ostatně nerad chodím do dnešních restaurací. Ještě že umřela babička a bylo na zaplacení dražby - nevím, jestli v Německu probíhá dědické řízení tak rychle. (08.10.2019)