Utopím si ho sám

Dvojici zcela odlišných starých pánů absolutně s přehledem zahráli Vlastimil Brodský a Miloš Kopecký. Mohl bych stále dokola opakovat, že takové herce už nikdy mít nebudeme, ale je to prostě fakt! Hluboce lidský příběh z pera Zdeňka Svěráka. Veškeré situace nádherně doplněny hudbou Jaroslava Uhlíře. František Filip opět dokázal, že je v režírování televizní tvorby naprostá jednička. Perfektní scény, když se opilý pan Havlík (Bróďa) rozčílí na paní domovnici (skvělá Stella Zázvorková) a z okna jí povídá (no spíše huláká a přitom se na ni ani nedívá), že konečně žije, do toho mísí svoje útrapy jako bývalý tramvaják - zkrátka příběh ze života. Nebo scéna na hřbitově a paní Růžičková (Marie Rosůlková, která postavě dodala perfektní šťávu) vykládá Chouňovi (Kopecký) o podstatě smrti a cigaretách, že předbíhá ostatní, kteří stojí v řadě na smrt, a do toho výborná hudba - to je prostě neskutečná krása. A poslední scéna v soudní síni je odrovnávající (v dobrém slova smyslu). Ještě nesmím opomenout postavu Jiřiny Bohdalové, která ztvárnila prostitutku Jarmilku. (06.12.2015)

Vlastimil Brodský svým hereckým stylem, naturelem a nakonec i fyziognomií přímo sváděl scénáristy, aby mu psali postavy vzbuzující lítost a soucit přímo na tělo. Namátkou: Smích se lepí na paty, Případ Platfus, Babí léto atd. Jeho postavy tak, alespoň u mne, trpí schématismem a přesto, že jsem si vědom jeho mistrovství, je to důvod proč ho nemám ve své první desítce českých herců. Symbióza s Milošem Kopeckým, zde neuvěřitelně zchátralým je však zajímavá a originální. Film je však pro mne dost fádní a za to odebírám po jedné hvězdičce jak Františku Filipovi, tak i Zdeňku Svěrákovi. Všichni víme, že oba jsou schopní vyšší kvality. (05.10.2008)

Snad jen u nás mohl vzniknout film o dvou dědcích, co si po večerech vypráví nemravné historky, jeden z nich je blbej jak troky, druhej vychcanej jak mraky a konec mě zvedl mandle heverem... toto je slabší Svěrákův pisatelský koutek, kam vtěsnal elegantní nudu skloubenou se starosvětskou nostalgií nad emhádéčkem, svůj lehce úsměvný humor a pořádnou dávku toxicky jedovatých rozhovorů. Kdyby party obou rentiérů nehráli Brodský/Kopecký, tak by nestačili ani dva Svěráci k udržení mé pozornosti. Navíc Uhlíř tu částečně vykrádá S čerty nejsou žerty (jeden motiv je skoro úplně opsaný). Celkově sečteno a podtrženo: ačkoli pro mě Svěrákův humor a styl představuje vrchol kvalitní čssr zábavy, tento film je ryzí průměr, spíše než "úsměvná komedie" se mi sem hodí "hořká tragédie". (04.04.2011)

Zdánlivé patálie po obdržení rozhodnutí Kváčkové Boženy z penzijního. Herecky a režijně živý příběh, předjímající další Svěrákovy příběhy i Babí léto. Soulad pestrého tvůrčího týmu, zábavička v podání staré gardy (kdo se dneska vyrovná miniatuře Rosůlkové ?!), vzorově rozepsané i zahrané životné herecké role dávají dramatu důchodového věku sílu. (28.07.2012)

"To byste se divil, jak dokážou být dneska lidi krutý..." A jiní zas "dobří moulové"...:D  Herecké kreace Miloše Kopeckého s Vlastimilem Brodským šmrncnuté krátkým, ale herecky výživným výstupem Jiřiny Bohdalové nemají chybu. Samotný scénář Zdeňka Svěráka už ale jisté "mouchy" má. Laskavý humor a lidskost, tyhle typické ingradience svěrákovských scénářů, tu určitě jsou. Ale ten příběh je celkově dost kostrbatej a ten konec ne zcela věrohorný. Už onen zlom ve vyprávění, ve chvíli kdy se pan Havlík ocitá na policii, je dost divný. Jako by to najednou byl jiný příběh a jiný fim. I samotný Brodský jako by se najednou na krátko začal chovat úplně jinak než doposud. Ono tedy "když kamarád okrade kamaráda, který toho sám moc nemá, a který mu důvěřuje jako vlastnímu bratru," to je vskutku dost silná káva. Pro pana Havlíka, onoho "měkotu", který přemyšlí nad smutkem Komenského, když přišel v Polsku o vlastní knihovnu, který si před spaním přeříkává zastávky jednotlivých linek tramvají a rozčiluje se přitom, že osmičku přesměrovali na Bílou horu, však ta káva asi ještě nebyla dost silná... (12.05.2021)