Utopím si ho sám

Bravurní herecké výkony Vlastimila Brodského a Miloše Kopeckého a na první pohled krásný příběh, na jehož konci jsem se nacházel přesně v tom stavu, v jakém jsem se nacházeti měl. S mírným časovým odstupem se cítím tak trochu podveden, vyznění mi přijde dost levé. Nesnáším bezohledné noční řvaní a ještě víc nesnáším ramenaté historky o ženských, což je nám zde obé prezentováno ve stylu "oslava života", zatímco klid a moudrost stáří jako cosi co je hodno posměchu. Krásné ale falešné jako kráva! (09.03.2014)

Chtěla jsem dát bezprostředně po odkoukání tři hvězdičky, ale po krátké úvaze a malém odstupu dávám čtyři.. Cením si hereckých kreací obou pánů, jak Vlastimila Brodského, tak Miloše Kopeckého, oba byli lehce uvěřitelní a působiví.. Příběh je sice trochu kostrbatý a má své drobné mouchy, přesto na mě dýchla taková ta krásná člověčina, přátelství dvou starších mužů proti osudu a všem protivenstvím.. Možná je to i tím, že já asi také věřím na zázraky v podobě dobrých skutků.. (03.05.2021)

Chlapi sobě. Jo jo, přátelství dvou frajerů je vždycky "něco víc", dali by za to všechno a vždycky se za sebe postaví. Ovšem když to přejde v přechytračení jednoho druhým, aby ho ojebal, je to vždycky špatně. A někdy tyhle věci člověk radši přehlíží, než aby si přiznal, že byl zrazen. Tak takovej je tenhle film a vlastně super dialog V. Brodského a M. Kopeckého. Ti snímek naprosto táhnou, většina filmu se odehrává v pokoji, kde si prostě povídají. A tohle pokud nenudí, tak je to umění. (06.12.2015)

Viděla jsem znovu nedávno a opět mě pobavil herecký koncert pánů Kopeckého a Brodského, Bohdalová jako prostitutka Jarmilka a samozřejmě Zázvorková jako paní Uriášová: "Zajímavý přednášky byly... vo houbách....dvě... byly.... první vo jedlejch... A druhá byla vo jedovatejch... No, tak to mě mrzí, že jsem o to přišel, zvlášť ty jedlý by mě zajímaly." (12.12.2015)

"To byste se divil, jak dokážou být dneska lidi krutý..." A jiní zas "dobří moulové"...:D  Herecké kreace Miloše Kopeckého s Vlastimilem Brodským šmrncnuté krátkým, ale herecky výživným výstupem Jiřiny Bohdalové nemají chybu. Samotný scénář Zdeňka Svěráka už ale jisté "mouchy" má. Laskavý humor a lidskost, tyhle typické ingradience svěrákovských scénářů, tu určitě jsou. Ale ten příběh je celkově dost kostrbatej a ten konec ne zcela věrohorný. Už onen zlom ve vyprávění, ve chvíli kdy se pan Havlík ocitá na policii, je dost divný. Jako by to najednou byl jiný příběh a jiný fim. I samotný Brodský jako by se najednou na krátko začal chovat úplně jinak než doposud. Ono tedy "když kamarád okrade kamaráda, který toho sám moc nemá, a který mu důvěřuje jako vlastnímu bratru," to je vskutku dost silná káva. Pro pana Havlíka, onoho "měkotu", který přemyšlí nad smutkem Komenského, když přišel v Polsku o vlastní knihovnu, který si před spaním přeříkává zastávky jednotlivých linek tramvají a rozčiluje se přitom, že osmičku přesměrovali na Bílou horu, však ta káva asi ještě nebyla dost silná... (12.05.2021)