Utrpení mladého Boháčka

Cudák Tonda,takovou matku bych nikomu nepřál.Musí to být peklo.Mám kamaráda který má taky problém najít si ženskou a dostal od ní ultimátum že pokud si nenajde ženskou do 25 tak ho vystěhuje z baráku.Tak mu zbejvá už jen 6 měsíců, no nevim nevim.?:-))Tak sem se aspon díky tomuhle zdařilému snímku vžil do role takových neštastníků. (13.03.2009)

„Slečno, já jdu ještě jednou. Já bych to vopravdu potřeboval. Ale to ne kvůli tomu, že bych jako na Vás dotíral, rozumíte, já to nedělám kvůli sobě, mně na Vás vážně nezáleží, ale…“ Už úvodní výňatky z inzerátů pobavily. Ještě vtipnější jízda mě však čekala po nich. Pavel Landovský, nesmělý, roztěkaný a buranský, tu je dokonalý, což se dá říct i o krásně nesnesitelné Zázvorkové. Lví podíl na tom určitě mají skvěle napsané dialogy, ale i řada groteskních scén (kouzelné setkání s Janičkou a potvrzenka schůzky, hledání záminek pro popovídání si o samotě, Květa snažící se dostat z „toalety“ atd.). Jen je škoda, že po 50 minutách takřka nepřetržité zábavy přichází slabá cca 10minutovka, při které film skoro vykolejí, aby ho nasadil do správných kolejí až příjezd autobusu. O to víc překvapí hořkosladký konec, jehož podobu doceňuju až s odstupem. Slabších, ale přesto 5*. „No tak já to tam teda hodím, když se Vám nelíbím, tak...“ - „Ne, to já jsem neřekla, že se mi nelíbíte!“ - „No ještě říkejte, že se Vám líbím.“ - „To já neříkám, že se mi líbíte!“ (02.09.2018)

Československá kinematografie po roce 1969 zčásti reflektovala na rychlé ochlazení politické i společenské atmosféry po vpádu sovětských vojsk, zčásti se snažila ještě prosadit svým způsobem odvážná díla. Komedie Utrpení mladého Boháčka se řadí něčím k oběma směrům. Režisér František Filip vypráví příběh, který by mohl být inspirací pro film, právě promítaný v kinech pod názvem Lemra líná – mladý a skutečně, vlastně neskutečně líný muž, který ze všeho nejraději má nicnedělání a vysedávání doma za pecí, by se měl podle matky co nejrychleji oženit. Jenže když synek na nějaké ženění ani známosti není. Poté, co však náhodně cestou na rande přes inzerát vezme stopařku, napadne ho, že by ji před matkou mohl vydávat za tu dívku z inzerátu. Tím však jeho trampoty nekončí. Film stojí na vynikajícím výkonu Pavla Landovského, který v podstatě hraje sám sebe, dále zde hrají Stella Zázvorková, Regina Rázlová, Jorga Kotrbová nebo Jaroslav Satoranský. Na DVD najdeme film – na rozdíl od toho, co tvrdí obal, takže pozor na to, v anamorfním širokoúhlém formátu 2,35:1 (tedy nikoliv 1,85:1), což u disku od Bontonu spíše příjemně překvapí. Zvuk najdeme v Dolby Digital 2.0, k dispozici jsou i české titulky. Bonusy zahrnují klasickou bontonskou sestavu – stručné filmografie, fotogalerii a rozhovory. Jsou čtyři, a nejzajímavějším asi bude ten se Stellou Zázvorkovou, protože jde pravděpodobně o její poslední rozhovor (v květnu 2005 zemřela) a je to na něm znát. Rozhovor s Pavlem Landovským je zase podobný jako on sám – roztěkaný a poněkud mimo témata, člověk by řekl, že pan Landovský není střízlivý. Pak je zde kratičký rozhovor s Jaroslavem Satoranským a konečně s panem režisérem, který jako vždy velice zajímavě vzpomíná na samotné natáčení a řekne nejvíce informací z té doby. (18.11.2018)

Nemám ráda herce Pavla Landovského, ale tady byl úžasný. Byl živelný, bezprostřední a přesvědčivý. Paní Zázvorková, která hrála jeho matku, taky byla výborná. Po smrti mažela zůstala sama a nutila syna ke svatbě. Nevěstu si měl najít přes inzerát. Syn samozřejmě dlouho odolával, ale pak si pod bedlivým dozorem své matky začal dopisovat s Janou. Po nějakém čase se za ní rozjede a má ji přivést na večeři. Jenže potom se celá situace zkomplikuje. Snažil se to vyřešit po svém. Na film jsem slyšela jen samá slova chvály. Tak jsem se nechala přesvědčit a rozhodně jsem neprohloupila. (03.10.2009)

Utrpení mladého Boháčka je snád jediným filmom v historii kinematografie, kde sa musí vždy aspon jedna postava v každej scéne fimu cítiť trápne. Velakrát úplne všetky. Len tá starostlivá mamička to berie ako súčasť "plánu". Tak teraz neviem, či je posolstvom filmu to, že rodičia by sa nemali starať do záležitostí svojich detí a nechať ich žiť svoj život po svojom, alebo že ich pomoc je nepostrádatelná. Boháček je prípad sám o sebe, takže tu sa to určuje dosť ťažko. Divák nevie, ako film skončí a to sme pri niečom, čo sa s troškou fantázie dá nazvať romantická komédia. Ja by som mal jasno, komu dať prednosť (zarátavam aj karty) a som rád, že sa môjmu vkusu nakoniec prispôsobila aj Landovského postava. (18.04.2014)