Život po životě

Nemůžu se zbavit pocitu, že tady Eastwood šlápl trochu vedle. Je bezesporu skvělým vypravěčem, jenže v Životu po životě prostoru pro vyprávění zase tolik není. Koncept tří (každý s jinou důležitostí a jiným stylem) na sobě zdánlivě nezávislých příběhů, které jsou finálně propojeny postavou George (Matt Damon), si zpětně dokážu spojit pouze s pojmy jako pocitovost, metafyzika, kontemplativnost - Eastwood se snaží neustále něco vyprávět a vytvářet dramatické situace, což na mě bohužel působí dost nepřirozeně. Po čase tenhle počin upadne v zapomnění, čemuž napomůže i naprosto konvenční plakát. Naštěstí tu je krásná Cécile De France, díky které na Život po životě snad nezapomenu já. (16.07.2011)

Přímá setkání se smrtí napříč světem mně nějak extra nedostala. Ovšem to neznamená, že film nemá své kvality. Realita smrti je každému naprosto jasná, ale bližší informace o "onom světě" už nemusí brát lidé tak reálně, jako smrt. Proč také, jsme zvyklý na náš hmatatelný svět a všudypřítomní šarlatáni, nás jen utvrzují v tom, že se to každý musí nakonec dozvědět sám. Nemáte-li samozřejmě po ruce Matta Damona, který zde není vůbec špatný. Film jsem sledoval na HBO a musím přiznat, že francouzskou část jsem si díky půl vteřiny trvajícím titulkům moc neužil. Závěrečné (možná až moc náhodné) setkání všech zúčastněných, je docela dojemné. Pro mně určitě kvalitní průměr. (05.10.2012)

Jakou mě občas udělá radost, když krom obalu nevím o filmu až do spuštění nic. Samotnej úvod s mejma emocema dokázal zahejbat víc než Nic nás nerozdělí za celou stopáž. Pak to začalo, tři příběhy, každý ve svém počátku silný, s přibývající stopáží lehce oprýskaný. Do toho kopec známých herců. Z Cecile jsem za celé dvě hodiny nedokázala spustit oči, nehledě na to, že mi ani nedošlo, že je to ona. Do toho roztomilá Bryce a sem tam pomrkla i Mylene Jampanoï. Asi v polovině filmu mi konečně mozek začal jakž takž zpracovávat jednoduché vysvětlení, jaká že je hlavní myšlenka filmu a že dál už se to celé asi nehne, což byl trochu kámen úrazu, páč já na tyhle média a podobný věci prostě ani v nejmenším nevěřím. I přes mou skepsi se dal film ale krásně dokoukat a scény s malým klučinou mě doslova tahaly emoce z těla (scéna z metra, setkání s Damonem atd.). Hereafter je řemeslně zvládnutý film, který dokazuje, že zručný rejža dokáže i z odbytého scénáře udělat koukatelnej kusanec. A že to má na svědomí Clint, to jsem taky zjistila až se závěrečnejma titulkama a můj dojem to jen potvrdilo. 70% (18.07.2013)

Produkce Steven Spielberg a Frank Marshall, za kamerou Clint Eastwood. To jako fakt? Formátu všech tří nehodná bolestná nuda špikovaná minutovými hereckými highlighty, ale hlavně vlnami nechtěného smíchu. Otřesně rozvleklý scénář, neschopnost vyprávět a zajímavě posunovat děj, směšné dialogové konstrukty i všechny vedlejší postavy. Ani ten (a především ten) metropolitní křižovatkový rukopis páně Iñárrita, jakýsi pokus o "osudovou celistvost", to nezachrání a nestojí za řeč. Bezbřehá zoufalost, kam se člověk podívá a pravděpodobně největší průser na ose Tower Hill - Eiffelovka ever. Mrzí mě, že dva nejhorší Eastwoodovy filmy nese na bedrech zrovna chudák Damon. A řekněme si na rovinu, že kdyby to nebyl sám velký Eastwood, asi by tu lítalo mnohem víc odpadů. Řemeslný propad Shyamalanova formátu. (29.01.2011)

Treba sa chlapsky pozrieť pravde do očí. Eastwood, Spielberg, Morgan a Damon natočili zlý film. Dokonca veľmi zlý. Zo začiatku to ešte vypadá fajn a má to ten tradičný eastwoodovský príjemný flow. Potom začnú presakovať zlé herecké výkony (Bryce Dallas Howard) a dialógy plné jalových kecov ("Neutekaj pred tým, čím naozaj si." - uááááá!). Zhruba v polovici pochopíte, že všetko, čo film ponúka, sú iba príšerné banality. Akoby to nestačilo, v závere sa to zvrhne na nechcene smiešnu báchorku s totálne idiotskou bodkou. Nechápem, ako sa Clintovi a ostatným zúčastneným podarilo natočiť film o tri triedy horší, než sme od nich zvyknutí. 3/10 (17.03.2011)