Impérium - Mafie v Atlantic City

Skorosisinkova úchylka pro čmoudlé drsňáky, uplivující suché hlášky a nažvýkaný tabák na své psí dečky, dostoupila vrcholu. Díky Pánu za to. Někteří borci hicují z dam, plovoucích v kapalině (poklona do nebíčka všem Kolesům), jiní adorují naleštěný, o to však krutější svět zločineckých organizací, infiltrovaných do nejvyšších sfér společnosti. Nevím, jak to má Martin s kvakvabellami, ale fascinaci mafií nezapře, i kdyby se převlékl za komodu, usadil se pod schodištěm a tvářil se netečně. Snad právě pro tu lásku k hnusu dokáže režírovat, či alespoň produkovat a nepokrytě ovlivňovat podobné skvosty, jako je Mafie v Atlantic City, to vše tak, až by jeden zavrhl dobře placené místo obecního trotla, vyrazil do nejbližší páté cenové shánět kumpány pro rošťačení a doma pak nadělal stařence ještě osm svišťů, neboť široká rodina velikou sílu značí. Po téměř dokončené sérii s číslem čtyři křičím: já chci ještě! V obsazení nenacházím větších problémů, snad s výjimkou Jamese Darmoděje. Ovšem - jak je chlapec špatným hercem (ten vůl co chvíli zapomínal kulhat), tak patrně ladí oku silnějšímu pohlaví. A nejspíše i některým mužům. Odpustil bych snad, i kdyby byli do seriálu obsazeni Mádl s Pissovou, protože postava Richarda Harrowa vše bohatě vynahradí. Jedna z nejlepších a ponejvíce nečitelných figur, které jsem kdy spatřil. Kombinace lítosti, smutku, znechucení i fascinace - vy-ni-ka-jí-cí. Spoiler po dvanácté epizodě čtvrté série - VY SVINĚ!!! (26.11.2013)

Boardwalk Empire, další z perel, které v posledních letech HBO rozhazuje mezi prostý lid (který je, nutno dodat, povětšinou nedůvěřivě odšoupne špičkou boty a dá si raději Kriminálku v Las Vegas nebo Sanitku). Boardwalk možná nemá akutní, naléhavou sílu Wiru a Steve Buscemi není tak robustně dominantní a charismatický boss jako Gandolfiniho Tony Soprano, ale seriál rozhodně s oběmi zmíněnými legendy drží krok a trumfuje je bombastickou výpravou, podmanivou atmosférou "řvoucích dvacítek", která přitom těží také z nostalgie amerických legend - příběh se vine na pozadí plynoucí historie a divák má možnost pocítit, jak v praxi "fungovala" slavná prohibice, co za cápky byli lidé jako Al Capone, Lucky Luciano, či nově J. Edgar Hoover. Režie, scénáře, formální stránka i herecké výkony pak mají do puntíku štempl Made in HBO, takže kiksy a nepřesvědčivé dialogy a scény, tam divák musí vyloženě hledat (ne, že by se najít nedaly). V polovině čtvrté řady to pro mě pořád neztrácí přitažlivost a těším se na každý díl. 90% (04.12.2013)

Naprostý audiovizuální skvost. Produkce HBO je neuvěřitelně našlápnutá a Boardwalk Empire je jen dalším důkazem tohoto nepopiratelného faktu. Začíná to u toho, že jejich seriály mají jednoznačně nejlepší úvodní znělky (Nucky Thompson na břehu oceánu alkoholu je opravdu stylový) napříč seriálovým spektrem, je v tom zahrnuta neskutečně precizní a sofistikovaná výprava (20. léta minulého století skutečně se vším všudy, soustředíme-li se na detaily, máme tu další, dosud nepoznanou rovinu...navíc to má celou takovou tu originální patinu...20. léta 20. století jsou prostě svou atmosférou nezaměnitelná...), úchvatná mizanscéna, skvělé herecké obsazení (Steve Buscemi ztvárňuje svého charismatického ,,loutkáře" skutečně bravurně...), výborně napsané charaktery (skvělá je postava Jimmyho i jeho znetvořeného komplice...navíc zajímavý fakt, že tvůrci se nebojí postavy nechat zemřít - a migrace je tu skutečně až neobvykle velká) a atraktivní prostředí, hloubka i děj... A jako třešnička na dortu sám velký Marty Scorsese... Seriálová produkce HBO převzala už definitivně od hollywoodského filmu roli hybatele umělecké progrese, to, co si filmové produkce kvůli obavě ze ztráty nedovolí, produkce HBO (a jiných velkých amerických televizí) klidně riskne a dává tvůrcům absolutně volné ruce, což má pak logický efekt na poli umělecké kvality...Boardwalk Empire je toho nesporným důkazem... PS: Enoch, biblický Kainův syn, založil první starozákonní město Enoch. Série 1: 90%, série 2: 95%, série 3: 95%, série 4: 90%, série 5: 60% (23.01.2012)

+1 za zoufalý boj s vlastním pokrytectvím a fanatickou vírou agenta Van Aldena, který -byť na okraji vyprávění- strhává moji neustálou pozornost (nebudu zastírat, že to není zajímavým výkonem Michaela Shannona :) Ináč občas hustá a krvavá gangstoška, ondy zase pěknej sexuální hukot, jindy zas téměř muzikoš a koneckonců -s jistou dávkou nadsázky- i satira. 75% (06.02.2011)

Úžasné. Prostě úžasné. Charismatický Steve Buscemi je asi jediný důvod, proč tak arogantnímu parchantovi, jakým Nucky Thompson bezesporu je, fandit. Co se dá vytknout - sledování nepodstatných či méně podstatných linek v rámci druhé a třetí série (slečna Danzinger ve druhé, van Alden tak od půlky druhé, Gillian a pan Harrow od třetí série), které hrají v hlavní dějové linii okrajovou až žádnou roli. A to bude asi tak všechno. Skvělá výprava (třeba krásná promenáda v A.C.), nádherné kostýmy, bezvadné obsazení, krásná hudba. Postavy, které jsou krásně vykreslené a přitom posun jedné postavy netrvá celý jeden díl (ano, Ztraceni, na vás narážím)... 4. série - Nad čtyřkou panuje lehké zklamání. Série začala poměrně nezajímavě, bylo jasně patrné pokračující rozmělnění vyprávění mezi více postav, řadu z nich opět (více či méně) nevýznamných. Od půlky série nabíral Boardwalk na obrátkách a já se těšil na klasické vygradování, typické pro závěr každé série. Toto těšení však vyznělo do prázdna, neb závěr pro mne neměl patřičné grády... 5. série - Asi byla nutná, pro celkové zakončení děje, ale neduhy předchozích sérií jsou zde ještě patrnější (Gillian, Chalky, Narcisse,...) a žádný zásadní nosný příběh tu není. Retrospektiva působila spíše jako z nouze cnost. I přesto bylo fajn vrátit se na promenádu... 80% (1. série - 100%, 2. série - 100%, 3. série - 90%, 4. série - 70%, 5. série - 60%) (11.05.2013)