Ženy v pokušení

Povětšinou trapná vykrádačka Sexu ve městě a dalších amerických žánrovek. Nefunkční postavy, nepřesvědčivý vývin charakterů i děje a vykonstruovaný konec. A okaté moralizování by mělo u jakéhokoli zahraničního filmu automaticky odpad, ale protože je to naše, tak se všechny tyhle věci s grácií přehlíží. Maximálně dvě hvězdy. (05.01.2011)

Přesně si pamatuji, kdy jsem o "nové, svěží komedii s úžasnou Eliškou Balzerovou" slyšel poprvé - bylo to v rádiu někde kousek za Zlínem, a nejdůležitější představitelka mluvila o tom jaký je ten Jiří skvělý chlapík a jak byla ta práce úžasná a obohacující atd. ... Varující, že?:) Následovala nebývalá mediální masáž a před paní Vilmou nebylo úniku. Nicméně já statečně unikal jako francouzská armáda;) Po pár letech vášně vychladly a mně nezbývá než (opět) konstatovat, že máme nepřeberné množství pohledných hereček, a že to nebyl až takový nezávazný, lechtivý, "pro každého" teror jako jsem čekal. Sice je tam "vše", co má správný film pro manželské a jiné páry mít, aby se stal nejnavštěvovanějším titulem roku, a originality tedy moc nepobral, ale vedle "české Samanthy" povinně trousící laciné lascivní hlášky a "objevování umění užívat si a být svobodná" tu jsou až překvapivě lidské momenty, které by bez zde přítomných (velmi dobrých) hereček prostě nefungovaly. Vilmina samozřejmá prostituce (donuťte mě to nazývat jinak) a kurvičkovsko-blbkovské chování Laury mě sice nikdy nepřestanou štvát, ale i tak vidím Ženy V Pokušení jako podstatně menší zlo než Poledňákovic výplachy. A dokonce se možná někdy, za pár (nebo spíš dva až tři páry) let podívám znova. Takže kolik dát? Je to dobrý film? V jistém slova smyslu ano... ale díky Vilmě a Lauře mám jakýsi blok hodnotit nějak výrazně pozitivně. 60% bude slušný kompromis - nakonec stejně jsem kdysi dal i Románu Pro Ženy;) (24.11.2012)

Konečně se film dostal i ke mě. Nebudu se tady zbytečně rozepisovat jak pohrdám českou kinematografií posledních let. Že je v posledních 10 letech český film v krizi je dostatečně známá věc. Hřebejk točí kraviny, Menzel netočí prozměnu nic a Troška má poprávu každý nový film v černých číslech. Člověka pak zaujme tenhle Vejdělek, který dokázal zabodovat již svými Účastníky zájezdu, z nichž se stal časem autobusový kult když jede člověk na dovolenou k moři. Václav mě moc neoslovil, ale možná bych byl připraven změnit názor. ROMing netřeba komentovat. Když se tak tedy rozhlédnu Vejdělek natočil svůj nejdospělejší kousek. Herecké výkony jsou na patřičné úrovni, humor není prvoplánovaný (nikdo sebou nemlátí o zem, chybí zbytečné vulgarity), dostatečně silný příběh a konečně, konečně (píšu to raději dvakrát) krásný vizuál, krásné kulisy, krásné prostředí, krásná příroda. Jak mi tohle v českých filmech chybí. Sečteno podtrženo, 65% (03.10.2010)

Někdy přijdou chvíle, kdy je čas zamknout kancl, vypnout telefon, odpojit počítač, svléknout dress codem diktovaný oděv, smýt si obličej z ksichtu, vyhnat všechny vážné i legrační známosti na pivo, svolat maminku, sestry a babičku a sesednout se před obrazovkou. A potom se ironicky pousmát, pohlédnout k projednou nezamračenému nebi, obout podpatky, kráčet středem a všem moralistům vzkázat: "Na rozdíl od tebe si píchám, s kým chci, ale s nikým nevyjebávám." (25.01.2013)

Ne, že by se ze mě snad stal skalní fanda Jiřího Vejdělka, ale v našich luzích a hájích je to nejlepší Woody Allen, co do vztahových komedií. Děj měl pro mě zcela opačný spád než pořadí aut, jaká Helena pomáhala roztlačit. Zatímco začátek přijel v ojetém favoritu, na konci si to Ženy v pokušení frčely našlapaným sporťákem. (07.11.2011)