Klub bitkárov

Jeden z nejchytřejších hollywoodských filmů 90. let, způsob podání přiběhu očima rozdvojené schizofrenní osoby se mi jeví jako velmi originální prostředek, který přímo přebírá funkci narace a záměrně tak mate diváka (nespolehlivý vypravěč). Film poté ještě osciluje na několika dalších rovinách, tu nejnápadnější vidím v promyšlené strategii Fight Club představit jako něco mezi hollywoodským trhákem (herecké obsazení) a tak trochu nezávislou brakovou postmoderní hříčkou. Předlohu jsem nečetl, takže nevím, jak přesně Palahniuk knihu konstruoval a to se mi knižní vydání již nějaký ten pátek válí doma na poličce. (10.05.2007)

(1001) -"I felt like destroying something beautiful." Měla jsem několik dlouhých let, abych nad Klubem rváčů přemýšlela, a zde je můj verdikt: Já vůbec nerozumím tomu, o čem ten film je. Líbila se mi záda a šaty Heleny Bonham Carter. Líbilo se mi, když měl Brad Pitt tu bílou košili s červenooranžovými javorovými lístečky a k tomu maskáčové kalhoty. Opravdu, opravdu hodně moc nemám ráda Edwarda Nortona, pořád se nemůžu duševně srovnat s tím, že někdo s nulovým charismatem má tak úspěšnou kariéru a širokou fanouškovskou základnu. A konečně nemám ráda, když film stojí a padá s voiceoverem takovýmhle způsobem. Voiceover má filmu dodávat další, zvrácenou a protichůdnou rovinu, a nikoliv být jedinou rovinou filmu. (18.12.2015)

Titulky doběhly před 9-ti hodinami a mě se stále vrací v myšlenkách útržky z filmu, přemýšlím nad dějem a říkám si, jak by to bylo fajn, kdyby bylo víc takových režisérů, jako je David Fincher. Předkládá nám tady dílo, které je perfektní snad po všech stránkách... Inteligentní scénář s pro mě nečekaným, ale povedeným rozuzlením, opravdu sugestivně odvyprávěné a odehrané (Brad Pitt pod dobrým vedením opravdu umí hrát, Edward Norton je dobrý jako vždy) a hlavně - ta atmosféra! Dokonale stylově vystavěný temný svět - kamera, hudba, výprava, kostýmy, světla, to všechno skvěle doplňuje děj, vyvíjí se s ním a vlastně posouvá ten lehce fantastický příběh blíž ke skutečnosti a uvěřitelnosti. (24.03.2006)

Fincher je režisérká elita ! Chytré,nahláškované,stylové,lehce znepokojivé a ke konci složitě překombinované,krom závěrečné pointy,kterou ve filmech nemusím je to bezchybný a jedinečný film,který si 5* určitě zaslouží. Brad Pitt je zde neuvěřitelnéj frajer a na jeho soulož s Marlou nejspíš nikdy nezapomenu. (08.12.2013)

S neskrývaným anarchistickým nádechem neokázalé sraní na systém? Satira na vznik teroristických spolků, které se zdánlivě opírají o dobrý úmysl? Skryté touhy mladého muže, jenž chce být něčím, na co nemá? Možná nic z toho a možná všechno dohromady? V tomhle případě to neřeším. Faktem je, že tohle je brilantní filmařská pecka se spoustou skvělých momentů a podnětů, nad kterými lze přemýšlet. Fincher válí. (13.04.2003)