Klub bitkárov

David Fincher mi jedno nedělní ráno ubalil takovou pumelici, že jsem se z ní sbíral celý den. Pořád jsem si myslel, že se ubráním, Fincher jen takticky kroužil kolem, ale nedal mi tu nejmenší šanci anticipovat. A pak náhle se svět kolem zpomalil, hlava mi ztěžkla. Přišel nečekaný, navíc bleskový a přesně umístěný k.o. úder (zvrat), po kterém jsem šel k zemi, a zbytek dokoukal v takovém polo-snu. Obě hlavní role skvěle zahrané, Pitt nemohl mít víc než 3% tělesného tuku. Silné, těžké, tvrdé, výborné! 63 miliónů dolarů(rozpočet)/101 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (06.10.2008)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Fincherova perfektně schizofrenní jízda - a jako vždy s dokonalou kamerou. "Nesmělý" Edward Norton a všehoschopný Brad Pitt tvoří dokonalou dvojici, která dokáže ukojit všechny podprahové tužby - sex, násilí a ničení. Také Helena Bonham Carter svým vzhledem i projevem skvěle zapadala do stylově neudržovaného domu na předměstí, kde je sídlo projektu Likvidace. Trailer: http://www.csfd.cz/film/2667-klub-rvacu/videa/ (20.09.2009)

Fincher neFincher, "velká" myšlenka tohoto snímku pokud byla, je podaná dosti divně, kostrbatě a nevěrohodně. Přes zajímavou pointu zaujal jen Edward Norton. CO TO MĚLO DOPRDELE ZA SMYSL? Ještěže se tenhle film netočil po jedenáctém září. Moh být bez konce... Pro mě nejslabší Fincher, dost velké zklamání. (24.07.2002)

Nejde o stejně smělou anarchii, jakou je vlepování pornografických políček do dětských filmů, ale přesto se mi líbí, jak Fincher pod záštitou velkého studia a s použitím reklamní estetiky nachcal líbivému světu komerce do tváře. Klub rváčů je vším možným, jenom ne filmem příjemným a uživatelsky přístupným. Alespoň na imaginární rovině nás vystavuje stejnému nepohodlí, do jakého je ze svého zaprdněného konformismu vtažen Jack. Realita Klubu rváčů je realitou nadopovanou steroidy. Intenzita některých scén se přenáší z předkamerového prostoru na samotný filmový aparát (obraz třesoucí se, jako kdyby chtěl filmový pás vyskočit z kamery). Nepřirozené CGI kamerové průlety od mikrodetailu k polocelku na jeden zátah vyvolávají pocit nevolnosti, okatě předváděná (a přesto jen zdánlivá) kontrola vypravěče nad příběhem ztěžuje naše skládání soudržné zápletky, neboť od hlavní linie je neustále někam odskakováno, případně se velké časové úseky přeskakují. Forma filmu se podobá životnímu postoji protagonisty – destrukce, nikoli konstrukce. Poselství Klubu rváčů už sice dnes, kdy se nihilismus a ironický odstup společnosti posunul o kus dál, nerezonuje tak silně jako na přelomu tisíciletí, ale otázky, které kniha a film kladou – například co v postmoderním světě zanikajících tradičních hodnot znamená být mužem (neboť nerovný zápas protagonista ve skutečnosti nevede se společností, ale se svým hypermaskulinním já) – mají stále dostačující relevanci. Za originální lze z hlediska gender studies považovat především fakt, že moc rváčů není reprezentována penězi, majetkem či politickým vlivem, ale jejich vlastními a zranitelnými těly, která s celým svým životem dávají všanc. Tělesnost je tak zbavena svých tradičních sexuálních a převážně feminních konotací. V ohrožení jsou muži, resp. samotný koncept maskulinity. 85% Zajímavé komentáře: kiddo, choze, RAPIDUS, Triple H, Olivier, ANTI-frog, Tatannka (06.05.2005)

Znechuceni nad konzumní společností, potřebou nepotřebného a ztracených nadějí, jsou dva nebo jeden ?!. Temná i komediální atmosféra podbarvena dobře vybranou hudbou. Film, který si bere na paškál nejen IKEU, ale celou společnost. Místy, až přehnané, hlavně ke konci film nabírá zajímavého spádu, který mohl být řešen o něco lépe, ovšem atmosféra je vykreslena bravurně a pointa filmu je bezvadná. Téměř samá chvála. Ending Song. 85% (16.02.2009)