Hra

Tady není o čem diskutovat, David Fincher je prostě mistr režisér, kterému záleží na každém detailu. Opět nenechá na pokoji ani vizuální stránku a opečovává jí jak to jde. Dává si pozor aby nedělal zbytečné chyby a přitom se snaží do každého záběru dát alespoň špetku nějaké té dokonalosti. Všechna tato náročná práce se mu nakonec však vyplácí, neboť znovu stvořil skoro dokonalé filmové dílo. Tentokrát na diváka nepůsobí hrátky s kamerou, ale precizně odvedenou filmařinou, originálním příběhem a geniálními hereckými výkony. Některé scény dokonce vzbuzují až hororovou iluzi, která dokáže pořádně rozbušit srdce i těm největším fanouškům žánru. No proč to protahovat, Fincher znovu stvořil temný thriller s brilantní atmosférou a jen málo křečovitými situacemi. (28.03.2006)

Skvělé mystifikační drama. Z konce jsem byl opravdu paf, ale zároveň jsem cítil velkou úlevu. Teprve pak mi vše došlo a vše se postupně pospojovalo. nezbývá než ocenit geniální scénář. Nikde nic ndrhne, vše je dokonale seskládané k dokonalému závěru.A Douglas to zmákl skvěle. Jak vidno, mít se zas až tak moc dobře také není žádná výhra. Člověka pak napadají z nudy blbiny a mohl by si chtít zahrát GAME. * * * * (20.02.2013)

No já mít bráchu, který mě obšťastní tak vypečenou hrou, jsem si jistá, že mě potom najdou někde s mašlí kolem krku. Tahle taškařice by zřejmě nebyla mým vysněným dárkem k narozeninám. Chápu, že boháčům se dárky shání fakt těžko, když už všechno mají. Bohatým a vlivným se už pak nadělují snad jen prezidentská křesla, aby se uspokojil jejich rozmazlený apetit. Ovšem co dát napřesrok! Toť otázka ... Tak na koho se oválná pracovna nedostala, dostane Hru! Divokou, temnou a nebezpečnou. Když jsem ji zažila z tepla pokoje poprvé, musela jsem si málem vyměnit plenu. Po xtém zhlédnutí mám mírné výhrady k nedomyšleným zápletkám zapletených až příliš zvláštně, ale to bych musela spoilerovat. (01.08.2018)

Večer strávený sledováním Hry byl sice velmi příjemný, přesto tento film řadím mezi slabší kousky Davida Finchera. Novodobý mistr thrilleru postavil svůj film na dá se říct velmi podobném leitmotivu, který o pět let později zpracoval Joel Schumacher v Telefonní budce, od zmíněného filmu se však Hra výrazně odlišuje větší rozmáchlostí, větším důrazem na hru s divákem a bohužel i větší jednorázovou efektivností, jenž je zde budována na úkor uvěřitelnosti. A to je zlé, neboť divákova nedůvěra v možnost, že by se něco takového mohlo opravdu stát ho podvědomě nutí k bagatelizaci myšlenkového podtextu, který zůstává až příliš skrytý pod blyštivým formálním nátěrem. Ale je fakt, že Fincher je skvělý natěrač ;-) (25.02.2008)

To proč u mě Hra neazfungovala je prosté. Příběh je příliš daleko za hranicí uvěřitelnosti, než jsem ochoten akceptovat. Fincher napínat umí. V tomto ohledu je v současné době jeden z nejlepších, ale film Hra má nastavená taková pravidla, na které jednoduše nemůže můj mozek přistoupit. A tak ony dramatické scény vyzní na prázdno. Takhle nějak diváky pohupoval Hitchcock, jenže ten uměl silnou koncentraci nereálna naředit špetkou nadhledu a tak vznikl ten správný mix. Hra je moc vážná na to, aby ji člověk bral s nadhledem. (22.06.2009)