Hra

film s asi nejprekvapivejsim zaverem, ne s jednou ale s nekolika tvystridajicimi se pointami, a kazda totalne znici to, co sis do tehdy myslel. dokonale. rozhodne pro ty, kdo maji radi paranoidni skvele natocene a scenaristicky propracovane thrillery, doporucuji.. fincher je na poli filmoveho prumyslu neco uzasneho, mozna i proto, ze si vybira takto neklasicke pribehy (nebo z casti klasicke, ale pritom jen ty nejlepsi) (21.07.2009)

Daiva Finchera mám rád pro jeho talent "udělat" velkou atmosféru a vtisknout každému filmu specifický styl. Přesto má s Hrou určitý problém, protože mi tahle scénáristická mystifikace připadá jako film na jedno použití. Ne že by mě nebavilo sledovat způsob, jakým se celá ta hra s divákem děje, ne že by Fincher neopatřil snímek svým typickým režijním stylem. Prostě tam chybí to neurčité jiskřivé něco, co má v sobě třeba "Sedm". Na druhou stranu, tohle je čistý a velmi přímočarý thriller, čili vytýkat mu nedostatek hloubky je nespravedlivé. Na pobavení dost dobrý filmový materiál. (28.03.2006)

Pri každom Fincherovom filme ľutujem, že mu štúdio posralo tretieho Aliena (aj keď sa mi dosť páči už v tej osekanej verzii). Po tomto filme mám jasno. David Fincher je absolutný kráľ napätia a thrillerov. Film sa začína až nečakane obyčajne, bez prolbémovo, bez žiadnych hajzlov, ktorý by chceli podkúriť vynikajúcemu Michaelovi Douglasovi. A predsa s prvým brnknutím Howarda Shorea prídu problémy, ktoré sa s ďalším brnkutím na strunu ešte stupňujú. Fincher zrýchľuje čoraz viac a pridáva na tempe, Douglas čoraz viac nechápe, divák je čoraz viac pripútaný k sedačke, Fincher ďalšou scénou ako keby mi pripol pás, ktorý si nemôžem odopnúť, napätie sa stupňuje, finále graduje a potom to prišlo. Absolútne nečakané, bombové a grandiózne finále, až sa mi dymilo z gebule. David Fincher nepotrebuje ani dynamit, stačí mu jeho filmová zručnosť, s ktorou vás viac odpáli. 90% - 5* (24.05.2015)

Já teda nevim, celý dějový koncept je naprosto uhozený a i když se film snaží o velice ponurou, depresivní atmosféru, tak já se furt gebil jak to Douglas kupuje. Třeba v nemocnici se najednou zhasne a stovka lidí zdrhne během sekundy, nebo taxikář zamkne dveře, začne se šíleně nepříčetně gebit pak vyskočí z auta a pošle Douglase přímo do vody. A když se ke konci Michael Douglas probral v Mexiku a jel se zkrachovalym ksichtem domů autobusem tak jsem smíchy fakt nemoh. Kdyby tohle někdo udělal jako komedii s Luis DeFunesem nebo Jimem Carreyem, tak by to byl film století. (18.11.2006)

Přišel jsem na to, že Fincherovi filmy je potřeba sledovat od začátku do konce, protože ony nedokážou zaujmout na první pohled. S nima je to krapet složitější. Hlavně tedy s příběhem, protože ten se postupně vrývá divákovi pod kůži, že si divák uvědomí až v půlce filmu, že posledně mrknul vlastně ještě předtím, než vložil DVDčko do přehrávače. Když proběhne první bod vcucnutí diváka do filmu, následuje druhý, kde už se to všecko veze, jenže nastoupí třetí bod, šokantní chvilka, kde ačkoliv můžu tvrdit celou dobu jak chci, že filmu dám tak tři čtyři, nakonec z toho vytáhne plnej počet. Proč? Protože o tom film má být. Má být chytlavý, zaujmout a hlavně si ho musím do budoucna zapamatovat. Ale tady to vcelku bylo jednoduché. Už jenom proto, že režisérské stolice se ujal sám David Fincher a hlavních rolí se zhostil geniální herec Michael Douglas spolu se Seanem Pennem, přičemž spolu udělali skutečně slušnou bratrskou dvojku, při které Hra odsýpala jako na běžícím páse. A tak to má fungovat. Fincher už je takový rutinnér, na jeho filmy divák většinou jde s úkolem dát do toho všecko, a většinou to vyjde, většinou. (29.08.2009)