Wonder Woman

Občas jsem jásal, občas jsem se chytal za hlavu. Wonder Woman trefila hlavní postavy, mýtický úvod a válečnou vřavu, zároveň ale nabízí faily, u kterých si vzpomenete na Green Lanterna nebo Fantastickou čtyřku. Kdyby to celé bylo o půl hodiny kratší, přepsalo se finále a vyhodily pokusy o dobový humor, mohla to být nádhera. Takhle mají Warneři na krku další průměr, který si vyloženě nabíhá do předvídatelných chyb. Nechápu, že to někdo neohlídal. Obalit tolik skvělých scén takovým balastem je totiž pomalu zločin. (6/10) (31.05.2017)

Je nesporné, že Gal Gadot neumí hrát, ale... Ona má až schwarzeneggerovsky conanovský šmrnc, kdy své neherectví a do uší bijící přízvuk přetváří ve svého druhu až z nouze ctnost, kdy Dianina naivita (neplést s hloupostí) díky tomu působí autenticky a roztomile. Ano, úvod na ostrově divoženek mohl (a měl) být kratší. A jediné, co lze pochválit na digibordelovém finále je, že oproti dnešním standardům je aspoň krátké a neroztahané na několik desítek minut. Přesto do zbytku filmu krutě nesedí, je ryze snyderovské a zbytečně devalvuje jinak skvěle koncipovaného záporáka „já nic, já jen poňoukám". Toliko k záporům a výtkám. Zbytek je v zásadě Donerův první Superman ve verzi pro fanoušky Xeny (proč vlastně matku Diany nehraje Lucy Lawless?); tedy nečekaně starosvětské, skvěle balancující na hraně uvolněného škorpení, dobové šestákovky a vážného tónu. S minimem akce (což je klad, ovšem minimálně ta z fronty je luxusní), díky tomu soustředěné na postavy a s vynikajícím soundtrackem. I proto to v ranku mainstreamových velkopopcornových komiksových spektáklů působí až překvapivě sympatickým dojmem. (17.06.2017)

Asi by mě nejvíc bavil film Diana of Themyscira, který by se celý odehrával na ostrově amazonek. Ale i takhle je to moc fajn origin s velkým srdcem, kde když dojde na vyjadřování emocí v bitevní vřavě, nezní to tak pateticky, jak by se dalo čekat. Za mě zatím nejlepší DCčko ze Snyderovi stáje. (02.06.2017)

Wonder Woman (2017) je od Supermana (1978) zřejmě první filmový komiks, který se nesnaží být "temný", "realistický" ani "něco jako...", nýbrž kráčí hrdě ve stopách té nejnaivnější tradice vlastního média. Sice jeho jednotlivé části působí jako samostatné sešity téže komiksové řady pro malé kluky... pokaždé od jiného scenáristy i kreslíře, leč bez oněch meta-meta-rovin to zejména v dnešní době vyvolává vlastně osvobozující dojem upřímného braku. Jako onen typ komiksu, o němž Umberto Eco psal ve Skepticích a těšitelích. (S těmi ostatními DC filmy to naštěstí moc společného nemá, i když se prolog a epilog snaží sugerovat.) (01.06.2017)

V posledních letech se rozmohla móda točit akční nebo fantasy filmy s hlavními hrdinkami a tak máme možnost vidět nebo poznat celou řadu nových a krásných hereček, které mají co ukázat. V tomto případě Gal Gadot vůbec nezklamala. Její krása je vidět snad až z Měsíce a i na Marsu by pochopili, na co si na planetě Zemi mají dát pozor, kdyby ji chtěli místní Marťani dobít. Horší už je to ale se scénářem, se kterým jsem osobně měl problém. Amíci si asi myslí, že u nás v Evropě jsme úplně blbý a tak tu smíchali vizualizaci první a druhé světové války a udělali z něj líbivý mišmaš, který sice vypadá docela dobře...ale jinak je totálně hloupej. Naštěstí tu ale ke Gal Gadot přifařili Chrise Pinea, který byl snad ještě lepší, jak ona. Měl opět nádhernou roli. Horší už to bylo s nepřítelem v podobě Davida Thewlise. Herecky dobrý, ale jako nepřítel bych ho směřoval někam do úrovni hodný strýček s knírem a bonbóny. No...osobitost by z filmu čišela, stejně tak i kvalita, ale podle mě je to pořád málo na to, aby DC padlo alespoň na rovinu s Thorem nebo Strážci galaxie, kteří přivedli do komiksových filmů novou úroveň kvality...a zábavy. (16.07.2018)