Wonder Woman

Izraelská misska Gal Gadot je jako ikonická superhrdinská amazonka úžasná, kombinuje v sobě sílu, nevinnost i odzbrojující úsměv jak mohl snad nikdo, klíčový obsazení tedy TOP a takovou radost z herečky si nepamatuju. Dějově je to jeden velký milkshake řecký mytologie s alternativní verzí první světový (včetně generála Ludendorffa jako záporáka - bravo), což je mi osobně mnohem bližší zasazení než tahat sem furt nějaký píčoviny z vesmíru. A co mě překvapilo, postava tak spjatá s američanstvím a národní hrdostí tu zdaleka necpe vlajku Států světu do očí... Že by "časy se mění"? Jinak funguje Chris Pine, fungují emoce, humor, má to dost působivých zpomalovaček i nějaký to vyšší sdělení lidstvu v závěru. Fňuky ohledně délky nechápu, přišlo mi to tak akorát optimál, tohle není film co má mít hodinu a půl přece. Nenapadá mě, co by WW chybělo (snad jedině krev), má to v sobě i něco víc než jen vypočitavý appeal na vaše peněženky a s výjimkou SUICIDE SQUAD jsem zatím se současnou vlnou DC plus mínus totál spokojený. Škoda, že jsem se nekvalifikoval na women-only promítačku... (02.06.2017)

Rozhodně jsem se u toho necítila tak trapně jako u Batman vs Superman a celkově mi Wonder Woman přišel jako neškodný film. Ve filmu se najde pár parádních momentů (prakticky celá první část je hodně fajn). Jeden z největších záporů pro mě byla délka, film by opravdu o takovou půlhodinku potřeboval prostříhat. No a bohužel, vlil Zacka Snydera je až moc patrný a já si nemůžu pomoct, mě celá ta Snyderovská akční stránka už vůbec nebaví. Je to pořád stejné, čili naprostý digibordel, kde všechno vybuchuje a vy se v tom snažíte najít smysl. Záporák taky vzbuzuje spíše úsměv než respekt, ale mám dojem, že záporáci jsou tak celkově problémem posledních DC filmů. Nicméně jsem si jistá, že Wonder Woman si najde své fanoušky a rozumím tomu, je to krok tím lepším směrem. (02.06.2017)

Ve filmovém vesmíru stáje DC, který trval deset let, se v tomhle místě zablesklo na (nej)lepší časy, protože se přestalo bujet do všech žánrů, témat a směrů. Trailery sice lákaly na výbušnou akci prokládanou perfektně načasovanými vtípky, ale realita je úplně jinde. Z Wonder Woman se totiž před mýma překvapenýma očima vyklubala půvabná, nefalšovaná a pravověrná pohádka. Má v sobě archetypální boj dobra se zlem i ponaučení o jejich prolínání a nezbytnosti. Má v sobě víru v lásku a její sílu. A má v sobě i princeznu, které to s kapitánem Trevorem neuvěřitelně sluší a za jejichž dialogy asi na velkém plátně debutující scénárista Heinberg upsal duši. Krásná podívaná se všemi atributy staroškolských dobrodružných tradic. (02.06.2017)

Pro mě zdaleka nejzajímavější origin, co doposud předvedl DC Comics a vlastně i všechny marvelovky dohromady. Je vidět, že to točila ženská, takže není kladen důraz na digi bordel, ale na příběh a ten šlape perfektně. Protiklad „divící se Diana vs. nový, dosud nepoznaný svět“ funguje skvěle a přináší spoustu vtipných situací (celé kino se smálo), zasazení příběhu do doby 1.světové války je v comicsu originální a neokoukané a ty trikové orgie na konci jsou v pohodě stravitelné. Navíc to má silný protiválečný apel, takže další palec nahoru. A Gal Gadot? Ode dneška má nová hrdinka. Nodolatelná ve svém spravedlivém hněvu, upřímnosti vůči žasnoucímu okolí a nejenom, že je půvabná, ale i – jak to říct – tím správným způsobem emancipovaná, holky tohle musí milovat. (10.06.2017)

Když Kapitán Homokokot konečně podlehne genderovým přetlakům a nechá si přišít kundu, změní se v mimořádně nesympatickou prkennou Židozonku s tak dokonalým šišoidem na krku, až má jeden při pohledu na něj neodolatelnou chuť šoupnout ho zadákovi do mlýnu a pokládat pětky. Takže jediným trochu seksy rozptýlením je první dvacetiminutovka, kdy může divák, znechucený zajisté urputně depilovanou Icákou Rabínovou, alespoň úchylně přemítat nad kapku prošlým, ale pořád jedlým sendvičem, obloženým Bobinou Piš a Mrs. Nýlsenovou. A pak už následuje jen obvyklá pícnina pro dementy, řecká mytologie pro zvláštní školy a Kapitán Homokokot ryloudyt s androgynně feministickým poselstvím pro škaredé týnejdžerky s kníry, nezletilé pokojové masturbanty a otylé chovatelky koček za zenitem. Sice s fokusem na Velkobrity a asi proto méně patetické, nicméně pořád anemické, mentálně nestravitelné a zdravotně závadné. Ono sledovat totálně koženou vypleštěnou izraelskou štěrbinu, jak v neušpinitelném plážovém outfitu zajišťuje klid na Západní frontě, potírajíc světelným bitchíkem a kanálovým poklopem kulometná hnízda císařské armády, to je něco, jako čumět v nekomediálním spektáklu na Miče Bjůkenena, kterak v těch svých červených trenkách a s kovovými předloketníky mlátí na pobřeží v Palm Bitch třeba Godzilu a se seriózním výrazem u toho dělá na povislých kozách TA-BLE-TY. A u takovéto sofistikované podívané se buď můžete v záchvatu huronského smíchu poprskat lahváčem, anebo si samým napětím retardovaně cucat palec v klecovém lůžku a polámanýma pastelkama s mohutným přetahováním kompulzivně vybarvovat omalovánky se Supergejem. (03.07.2017)