Wonder Woman

Wonder Woman (2017) je od Supermana (1978) zřejmě první filmový komiks, který se nesnaží být "temný", "realistický" ani "něco jako...", nýbrž kráčí hrdě ve stopách té nejnaivnější tradice vlastního média. Sice jeho jednotlivé části působí jako samostatné sešity téže komiksové řady pro malé kluky... pokaždé od jiného scenáristy i kreslíře, leč bez oněch meta-meta-rovin to zejména v dnešní době vyvolává vlastně osvobozující dojem upřímného braku. Jako onen typ komiksu, o němž Umberto Eco psal ve Skepticích a těšitelích. (S těmi ostatními DC filmy to naštěstí moc společného nemá, i když se prolog a epilog snaží sugerovat.) (01.06.2017)

Zázračná žena chce bojovat za lásku a šířit ji do světa, fajn. Se svobodou si ale očividně zrovna netyká, páč ke svým účelům používá laso, který lidem zakazuje říkat, co mají doopravdy na jazyku... ehm. A stejný je to i s celým filmem. Ten má srdce jak vrata do dvora, ale tvůrčí volnosti je v něm opět minimum. Produkční z DC totiž jedou po stopadesáté podle stejnýho snyderovskýho mustru, což donekonečna prostě nemůže bavit. Jako dušínovská pohádka pěkný, jako zásadní comicsovej origin ale vlastně bída. Silný tři a za jednu další akční scénu navíc bych se nezlobil. (07.06.2017)

Přijďte si do kina na pořádnou porci emancipace :-D :-D. Prostě ano, moje hodnocení je ovlivněno tím, že jsem (aspoň doufám) ženská. Ale když jsem si během filmu několikrát představila, že by se odehrával s mužským hrdinou a sakra - nevidím rozdíl. Děj je sice strašně klasickej, ale co pro mě film povyšuje, je duo Gal Gadot a Chris Pine a hlavně spousta dost dobrých vtípků. No a Gal Gadot je naprosto božská - dokonalá volba. Potěší krásky Connie a Robin v úvodu, nejvíc mi vadili mírně řečeno nepřesvědčiví záporáci - přehrávající Danny Huston na plynu a SPOILER umolousaný, odrbaný David Thewlis jako Ares??? řečeno slovy sestry: "Promiň, Lupine, ještě tak toho vypelichanýho vlkodlaka bych ti věřila, ale boha války ne!" a líp to vyjádřit nedovedu KONEC SPOILERU věru nepotěší. Ale přeju WW úspěch, očekávání a nátlak byly masivní. (10.07.2017)

Je nesporné, že Gal Gadot neumí hrát, ale... Ona má až schwarzeneggerovsky conanovský šmrnc, kdy své neherectví a do uší bijící přízvuk přetváří ve svého druhu až z nouze ctnost, kdy Dianina naivita (neplést s hloupostí) díky tomu působí autenticky a roztomile. Ano, úvod na ostrově divoženek mohl (a měl) být kratší. A jediné, co lze pochválit na digibordelovém finále je, že oproti dnešním standardům je aspoň krátké a neroztahané na několik desítek minut. Přesto do zbytku filmu krutě nesedí, je ryze snyderovské a zbytečně devalvuje jinak skvěle koncipovaného záporáka „já nic, já jen poňoukám". Toliko k záporům a výtkám. Zbytek je v zásadě Donerův první Superman ve verzi pro fanoušky Xeny (proč vlastně matku Diany nehraje Lucy Lawless?); tedy nečekaně starosvětské, skvěle balancující na hraně uvolněného škorpení, dobové šestákovky a vážného tónu. S minimem akce (což je klad, ovšem minimálně ta z fronty je luxusní), díky tomu soustředěné na postavy a s vynikajícím soundtrackem. I proto to v ranku mainstreamových velkopopcornových komiksových spektáklů působí až překvapivě sympatickým dojmem. (17.06.2017)

#4 DCEU. Bylo nebylo, na konci roku 1941 vyšel první příběh Wonder Woman z pera Williama Moultona Marstona a od té doby uplynulo hodně času. 75 let čekal celý komiksový svět na její celovečerák, jenom u nás ty chybějící překlady situaci poněkud zkomplikovaly. Dnes už je ale Wonderka naštěstí mnohem víc, než jen vedlejší postavou z Justice League. Transpozice základního příběhu z 2. světové války do 1. světové války se povedla, Gal Gadot zazářila a Patty Jenkins nezklamala. Přijetí Wonder Woman 1984 už je ale zase docela jiný příběh, nicméně všichni, kdo milovali seriál Wonder Woman s Lyndou Carterovou jsou dodnes spokojení. #IMAX (01.06.2017)