Doktor Strange

V sále žasnu, jak kupodivu nejde o kopírku Tonyho Starka v sherlockovském hávu, minimum klišé navzdory hollywoodskému schématu, fajn motiv času, uvěřitelný charakterový vývoj i křivka učení, vynalézavé použití scenáristických kliček i triků a lá Počátek na steroidech, vtipné tumory, vychcaná výmluva v podobě "ne všechno musí dávat smysl". Na záchodě zapomenu, že jsem vůbec něco viděla. Holt prokletí marvelovek. (12.12.2016)

Bavilo mě to, užívala jsem si sledování, asi jsem zamilovaná do Madse Mikkelsena (zase) a místy se mi obraz zdál krásný, což se mi u marvelovského filmu stalo poprvé. Protože jakkoliv mám pro dobrodružství Avengers a přidružených kamarádů slabost, tak po obrazové stránce, z čistě estetického hlediska, mi ty filmy vždycky připadaly šedivě průměrné až digitálně ohavné. Například z barevné palety většiny MCU filmů se mi dělá nevolno, třeba Strážci Galaxie jsou toho dokonalým příkladem. Oproti tomu Doctor Strange zavádí alespoň nějaké ty pastelové odstíny (ačkoliv barevnost Stephenova kostýmu už mě zase tříská do očí) a jeho působivé scenérie na mě opravdu působí. A i po takové pokloně musím říct, že ve výsledném dojmu se film zdá jenom jako další sterilní dílek do skládačky. Zdá se hnán hlavně povinností. Benedict platí za jednoho z nejtalentovanějších a nejcharismatičtějších herců současnosti a já si troufnu tvrdit, že z tohoto filmu by to nezasvěcenec nepoznal. Viděla jsem film, kde hrál jenom manžela, který se bojí, a jeho postava tam byla určitě alespoň dvakrát šťavnatější než ten bojovník tady. V Pokání mu stačí krátká věta ("You have to bite it."), aby z toho udělal jeden z nejzářivějších momentů filmu, který vlastně vůbec není o něm, a přitom ona věta nemá ani žádný přímý dopad na dějovou linku, jenom je v jeho podání prostě skvostná. Doctor Strange jeho magický herecký potenciál pohřbívá pod digitálně vyrobené zbraně a nejzákladnější schémata scenáristických příruček. Od přehnané počáteční arogance přes zrychlené prozření po smrt mentora a nutnost zachránit svět před údajně všemocnou a nezastavitelnou hrozbou. Žádná vášeň, žádné překvapení, žádná osobitost. Jen ten občasný jednoduchý humor. Nejsilnější moment je pro mě spojen s monologem "Není to pan Strange, není to mistr Strange, je to doktor Strange, složil jsem přísahu zachraňovat životy a právě jsem zabil člověka." (04.04.2017)

MUDr. Divný si spáchal atestaci na Heryho Potrata, poletuje v Interstelaru, dělá si z baráků kaleidoskopy a infantilně čárymáryfuckuje na tři zrovna vyfáravší horníky v čele s bezvýrazným Mikymaukelsem a na totéž strašlivé intergaylaktické bubuzlo (komická kosmická animovaná hlava), které už několikrát potřeli Assvendžeři, Trapsformeři i Homotór. Záda mu při tom kryjí neonacistická kataristka Tilda Swinstvo a nigerijský budhista Číjejetel Unprofor, co umí prstíkem nakreslit do vzduchu ohnivý kosočtverec. Prostě opět věrně, ač velkolepě zfilmované dementní leporelo pro mongoloidní dyslektiky a Dárkrobýka, který se s ním v pokojíčku i líbá, a srolovaný homix mu nahrazuje nedostatek pánských konečníků. Chudák Béďa Okurkáč sice opět dělá, co může, ale po Šmakově vokálu a vytepleném dešifrantovi si v Holém Údu už potřetí připisuje kariérní šlápnutí do hovna. (28.10.2016)

Ty brďo, tak tohle je něco pro šťouraly... :-D Galaktická anarchie, barevný pogo na punkovým koncertu vizuálních efektů. Film, jehož pravidla asi teprve vzniknou (spíš ale ne), film, který se sám shazuje i pozvedá, film, který je reklamou na tvůrčí svobodu. Marvel jede a já čumim. Zajdu si na tyhle dvouhodinový omalovánky určitě znova, protože jestli tady máme filmy ještě pořád proto, aby bavili, tak tenhle pan doktor bude asi můj novej obvoďák. P.S.: Jestli každej vesmírnej kouzelník začíná sbírkou Maximů, musím bejt hotovej Copperfield a ani o tom nevím... /// Podruhý jsem si to střihnul v IMAXu a bylo to lepší, než celej prodlouženej víkend dohromady. (27.10.2016)

Já mám u sci fi problém, jestli mám sledovat dějovou linku a nebo kvantum filmových triků, protože v některých případech to prostě nejde skloubit. Tak jsem se jen tetelila z přítomnosti Béni, Tildy, kterou jsem pomalu ani nepoznala, z Madse, který má poslední dobou spíš záporácké role (tedy až na Sherlocka +- ještě něco) a pochopitelně z hezoučké Rachel, ale to měli spíš uživatelé mužského rodu. Škoda, moc prostoru tam neměla. Pro mě to bylo spíš vizuální pošušňání a s dějem jsem si tedy moc hlavu nelámala. U takových filmů to snad ani nelze. Já jsem spíš na sci fi, které mě nějak osloví, jako je Moon nebo Her, ale Doctor Strange jako oddechoka, proč ne? (01.03.2017)