Jednotka samovrahov

"Jestli mě ten chlap střelí, tak ho zabij ... a vymaž mi historii prohlížeče." Když Superman odpočívá pod zemí, Batmanovi se zachtělo lenošit a Avengers kdesi poletují, tak je třeba hrábnout do nekonečné zásobárny cocmicsů a vypreparovat z něj partu, která by mohla něco vydělat. Na mě to tedy nefungovalo, ale i mezi těmito nesympaťáky se nakonec našla drobná pozitiva. Jednak Deadshot měl své chvilky, Harley s baseballkou byla k sežrání a když ten potomek mloka a dlažební kostky prohlásil, že je nádherný, tak se mi taky hned zvedla nálada. Ale jen na chvilku, protože pak to zase začalo bouchat, vzduchem létaly čáry máry a já jsem usínal. (01.01.2017)

Bez debat o třídu lepší než letošní Batman vs Superman a fajn oddechovka. Hodně mi zde ale chyběla práce s postavami a propracovanější děj, ten je totiž opravdu jednoduchý a rozvinutý na příliš malém prostoru. Nikdy by mě pak nenapadlo, že z tak ikonické postavy jakou je Joker, dokáže někdy někdo udělat vedlejší a nepodstatnou figurku. Vážně, kdyby Joker ve filmu nebyl, nic by se nestalo. Velice slabý mi pak přišel i hlavní záporák, kterého si za pár měsíců nebude nikdo pamatovat. V zásadě jsem se ale u filmu bavila, v žádném případě se nejedná o takovou katastrofu, jak si přečtete ve spoustě zahraničních recenzí, jen zkrátka film nenaplnil vysoká očekávání a obrovský potenciál nedokázal využít. Třeba příště. (08.08.2016)

,,NEZAPOMEŇTE… JSME PADOUŠI!“…“ /// Výhodou takovýhle týmovky je, že nečekám myšlenkovou hloubku. Chcu se bavit … třeba jako u Strážců galaxie. Banda superpadouchů ale zůstala kdesi na půlce trasy. Soundtrack dobrej, flashbacky fajn, taky obsazení a vodlišnost od Marvelu. Ovšem bavit tím, jak jsem zlej, tady moc nefunguje. Stejně jako děj. Nejhorší je zjištění, že jsem se vobčas nudil… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Komiksy, který má na svědomí John Ostrander, jdou mimo mě. 2.) Deadpool se mně zdál moc zlej. /// PŘÍBĚH ** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ * (10.08.2016)

Jo, je to zabavny, ale mohlo bejt i vic. Film sazi hlavne na cool look a zabavu a bohuzel se to dari jen nekdy. Rozjezd je super, rychla predstavovacka postav, i kdyz u nekterejch jsem si rikal, co tu vlastne delaj, kdyz nic moc neumi, jenze pak se to zasekne na hromade kecu, kdy je tu tak pul hodinovy hluchy misto, ktery clovek musi pretrpet, aby se dostal k akci. Ta mohla bejt i drsnej, ale zaporaci jsou docela fajn a dej zacne svizne odsejpat. Z hercu ocekavane potesi Smith a Robbie, prekvapive Courtney a Delevingne a naopak jsem byl lehce rozpacitej z Leta. Skoda, ze se tvurci bali vic odvazat, mohla to bejt pecka, takhle to uvazlo nekde na puli cesty, ale treba se pouci a druhej dil uz bude zaslouzena pecka. Ale za me i tak v zasade spokojenost. (03.04.2018)

Nemohu tvrdit, že by čarodějnice jako z béčkového osmdesátkového fantasy byla tím, co mi v současných komiksových filmech scházelo. Ve skutečnosti jde o zcela zaměnitelného DC zlosyna, který chce zničit svět zkrátka proto, že může. Inovativní už dnes není ani (nechtěné) stvoření zlé Enchantress těmi, kteří by svět měli chránit (čímž je hned zkraje prozrazena pointa filmu – spolupráce s padouchy se vám může vymstít). Zaměnitelná je většina prvků, které Ayer bez ladu a skladu, byť s jistým citem pro rytmus, míchá dohromady. První hodina působí jako zhuštěná rekapitulace desetidílného seriálu – samá expozice, žádný vývoj. Druhá je časoprostorově trochu sevřenější superpadoušskou variací na válečné filmy à la Tucet špinavců a westerny typu Divoké bandy (včetně fatalistického dialogu před finálním střetnutím, ovšem bez podstatnějšího vývoje vztahů mezi postavami nebo schopnosti navzájem spolupracovat). Přestože prolog naznačuje, že protagonisty vyprávění budou Deadshot a Harley, jejich soukromá dramata (vztah k dceři/Jokerovi) vyprávění nepopohánějí, ale pouze zpomalují, neboť mají minimální dopad na směřování děje. Joker, který vypadá jako gotik, jenž vysadil antidepresiva, a vzbuzuje více soucitu než znepokojení, se vždycky jen objeví, napáchá trochu škody a zmizí. Podobně jako navracející se bossové v některých počítačových hrách, jimiž se Ayer zřejmě inspiroval, když za běhu (jak to alespoň působí) vymýšlel a látal zápletku. Kdyby Jokera nebylo, nic se nezmění. Stejně zbytečný a nedomrlý je celý film, který si sice hláškujícími postavami, našlapaným soundtrackem a mírně psychedelickou vizuální stylizací dokáže získat a udržet vaši pozornost, ale ve výsledku jde jen o dvě hodiny rozptylování hlasitými pestrobarevnými atrakcemi bez vážnějšího zaujetí. 55% (04.08.2016)