Jednotka samovrahov

Asi tu nemusím zmiňovat, že jsem se na Sebevražedný oddíl hodně těšil. Po filmové Sahaře v kinech za poslední měsíce, byl právě tenhle film kouskem, který se mezi ostatními novinkami pěkně vyjímal. A i díky traileru to vypadalo jako velký mazec. Přiznám se, že očekávání jsem měl podobné, jako u Watchmenů. Nekorektní anti-komiksárna, která jde silně proti proudu. Jenže to by Sebevražedný oddíl musel být úplně jiný film. Tak nejdřív něco k plusům a ty jdou doslova k hercům. Sebevražedná banda je dle očekávání zajímavá a nelze si je neoblíbit. Také Jared Leto jakožto Joker je naprosto luxusní. Dost možná nejstrašidelnější Joker ve filmové historii. Jen s tím problémem, že ve filmu skoro vůbec není. Film přesto, a teď už přecházím k negativům, s nijak objevným příběhem nepřichází a ještě ho vypráví dost nešikovně. První třetina filmu je čisté epizodické seznamování s jednotlivými postavami. Druhá třetina je pak seznámení s mimozemskou entitou, které sebevražedná jednotka bude čelit, a ze které jde minimálně velký respekt. No a poslední třetina je jedna velká týmová akce. Hlubší smysl v příběhu nehledejte. Nicméně akce je solidní. Režisér David Ayer ji nedělal poprvé. Jenže po shlédnutí jsem měl pocit, jak kdybych viděl další obyčejný komiksový film, kterých je v posledních letech hrozně moc. A nebo jsem možná měl příliš velká očekávání. Proto tedy tři hvězdy. Jo a soundtrack je sice fajn, ale ve filmu to vyzní tak strašně vynuceně, až se tam vlastně vůbec nehodí. (16.08.2016)

Dali dohromady nepřeberné množství lidí dostatečně šáblých, aby mohli být postavami svých vlastních příběhů, což znamená, že ani jedna postava nebyla natolik propracovaná, aby se o ní člověk dozvěděl víc kromě toho, co má ráda (své dítě, druhého pošahance, jednorožce, ...). Popravdě mě film nebavil, stal se jen takovou kulisou, aby nebylo v pokoji ticho – tuto funkci splnil výborně, protože byl skvěle ozvučený. Ale to je jediná skvělá věc na tomhle filmu, jinak je to dost průměrné, podprůměrné. Hrdinů i antihrdinů už bylo stvořeno mnoho, ale tohle prostě nedosahuje nijakých závratných kvalit. Mělo to skvělou reklamu, která dílo nablýskala a vyhonila do nebeských výšin, jenomže pravda je nakonec jinde... (15.11.2016)

Komentář tentokrát pojmu trošku holičskou terminologií. Úvodu by slušelo výrazně zkrátit, střed bych nechal, krom dojemných keců u baru, ty potřebovali vyholit a závěrečný finále mírně učesat a z filmu by byl hotovej fešáček. Celý oddíl si pro sebe ukradla Margot Robbie. Její Harley se totiž nejvýraznější měrou stará o zábavu i o akci, ne že by chlapci nějak zaostávali, zejména Jared Leto hraje oscarově a zrovna on by mohl Margot minimálně dorovnat, ale jeho postava nemá ve filmu bohužel tolik prostoru, takže Margot vládne a každej trošku uchylnější chlap, čili každej chlap si jí prostě zamiluje. Film provazí naprostá žánrová hudební anarchie a dobrý nápady, dialogy, scény a efekty se střídaj s nedobrejma v poměru 2:1 pro ty dobrý. (03.08.2016)

Náhle se rozezní povědomá hudba tolik typická pro onen celkový písničkový soundtrack, na scénu vstupuje Deadshot, který si od začátku naprosto krade film pro sebe, přičemž mu sekunduje naprosto geniálně šílená Margot Robbie. David Ayer o filmu řekl : “You know, all these movies are about defeating the evil alien robot from f*cking Planet X, before it destroys the world with its ticking clock. And who the f*ck cares? But you do this story about struggle and isolation and people who have been shit on that suddenly get thrown this lifeline… that’s not so bad… I like to think of this as the Comic Book Movie 2.0“ Na jednu stranu je třeba říci, že Ayer si vždycky točí to svoje, ne vždycky se trefí kritikům do vkusu, ale dle mého si je třeba režisérů se svým nezaměnitelným stylem vážit, jelikož jich tak moc zase není. Navíc od začátku to v kombinaci s notoricky známými skladbami šlape na jedničku, originy jednotlivých "bad guys" se odkroutí v rámci vlastní pětiminutovky a ono pověstné srdce filmu se podařilo prodat už v geniální marketingové kampani našlapanou osmdesátkovým cyberpunkem. Těžko říct, jak film doopravdy ovlivnily dotáčky, humoru je tam skutečně celkem dost, takže na tom něco pravdy bylo, ale podle mého opulentnější akční scény v závěru konečnému výsledku spíše uškodily. Celkově jsem si myslel, že si zamiluju Jokera jako vystřiženého z Arkham série, ovšem místo toho jsem byl ohromen naprosto trefnými hláškami Harley, ke které jsem měl od začátku výhrady kvůli jejímu pochybnému zjevu, protože prostě měla vypadat takhle, ale nakonec to bylo jedno a nesmíme taky zapomenenout na Willa Smithe, který konečně opět prorazil a v Hollywoodu a když vyleze na auto a sám sejme hejno "zombíků," naprosto ohromí jak přihlížející na plátně, tak i diváky. Skvělé akční scény, hutné tempo, perfektní camea a easter eagy, tenhle film má všechno...9/10 (03.08.2016)

Nemohu tvrdit, že by čarodějnice jako z béčkového osmdesátkového fantasy byla tím, co mi v současných komiksových filmech scházelo. Ve skutečnosti jde o zcela zaměnitelného DC zlosyna, který chce zničit svět zkrátka proto, že může. Inovativní už dnes není ani (nechtěné) stvoření zlé Enchantress těmi, kteří by svět měli chránit (čímž je hned zkraje prozrazena pointa filmu – spolupráce s padouchy se vám může vymstít). Zaměnitelná je většina prvků, které Ayer bez ladu a skladu, byť s jistým citem pro rytmus, míchá dohromady. První hodina působí jako zhuštěná rekapitulace desetidílného seriálu – samá expozice, žádný vývoj. Druhá je časoprostorově trochu sevřenější superpadoušskou variací na válečné filmy à la Tucet špinavců a westerny typu Divoké bandy (včetně fatalistického dialogu před finálním střetnutím, ovšem bez podstatnějšího vývoje vztahů mezi postavami nebo schopnosti navzájem spolupracovat). Přestože prolog naznačuje, že protagonisty vyprávění budou Deadshot a Harley, jejich soukromá dramata (vztah k dceři/Jokerovi) vyprávění nepopohánějí, ale pouze zpomalují, neboť mají minimální dopad na směřování děje. Joker, který vypadá jako gotik, jenž vysadil antidepresiva, a vzbuzuje více soucitu než znepokojení, se vždycky jen objeví, napáchá trochu škody a zmizí. Podobně jako navracející se bossové v některých počítačových hrách, jimiž se Ayer zřejmě inspiroval, když za běhu (jak to alespoň působí) vymýšlel a látal zápletku. Kdyby Jokera nebylo, nic se nezmění. Stejně zbytečný a nedomrlý je celý film, který si sice hláškujícími postavami, našlapaným soundtrackem a mírně psychedelickou vizuální stylizací dokáže získat a udržet vaši pozornost, ale ve výsledku jde jen o dvě hodiny rozptylování hlasitými pestrobarevnými atrakcemi bez vážnějšího zaujetí. 55% (04.08.2016)