Jednotka samovrahov

DC vesmír se ještě nestihnul pořádně narodit a už umřel. Dramaturgicky nekompatibilní skupina u Warnerů touží po náročnějším publiku, které ale s výsledkem hledá v cílovce 13 – 17, jemuž bude (vzhledem k výdělkům) pravděpodobně jedno, že děj nedává vůbec smysl, že tým nefunguje jako tým ani jednou a že špulení prdelky není highlightem, za který bych měl postavu velebit. Chci do alternativního vesmíru, kde si to Ayer natočil po svém, o hodinu delší a bez debilního humoru. V mnoha jednotlivostech (přehledná akce, slušná porce temnoty i napětí) se to totiž tváří jako náběh na zásadní komiksovku, kterou ale někdo ve střižně zprasil naprosto obludným způsobem. Nejzajímavější postavou je tak ve finále Killer Croc, chci sólovku. (07.11.2016)

Nezapomeňte, jsme padouši... Tož já mám dojem, že zapomněli docela dost. A ta nejdůležitější věc ze všech, nejdůležitější, ta, co mě štve nejvíc, ta, co mě naštve hned na začátku a už mě to nepustí až do konce: Když už ve filmu chcete používat písničkový soundtrack, tak do těch písniček nekecejte! Když se rozhodnete použít skladbu jako vyjadřovací prostředek, nechte ji vyjadřovat. Když pustíte písničku jako první věc, která je ve vašem filmu slyšet, uvádí ho, navozuje náladu, nastavuje pravidla, nechte ji hrát bez přerušování delší dobu než nicotných patnáct vteřin. Nezeslabujte mi House of the rising sun, sotva začala působit, abych místo toho slyšela někoho říkat: -"Čas na polívku. Večeře. Floyde, pojď ke dveřím." -"Jenom kamarádi mi říkají Floyd." Vážně byla tahle dialogová výměna tak zábavná, potřebná, originální a poutavě provedená, že si zaslouží překrýt megamocný časoprostor manipulující tajná přání vyjevující baryton Erica Burdona? Nemyslím si. Nekecejte mi do mojí hudby. Nedělejte to. Ne. A jenom úplný šílenec a sebevrah (sic!) takovému barbarskému zacházení podrobí v jednom filmu dobrých dvacet tři písniček. Hanba. Hanba. Hanba. (05.12.2016)

Sabotage reloaded. Výmluvami na studiové zásahy se dá omluvit ledacos, například příšerná úvodní třicetiminutovka, která má 3 úvodní scény a všechny jsou na pytel. Anebo nekonečné montáže, které působí spíš jako character featuretty na YouTube než jako součást dvouhodinového bijáku. Co se ale omluvit nedá a za co může s největší pravděpodobností sám Ayer, to je celková demence příběhu, který nedává vůbec smysl, nezvládá vybudovat koherentní tým, jenž by spolupracoval (to fandění na konci - LOL), a ve výsledku poukazuje na skutečnost, že Suicide Squad by měl problém poradit si i s výrazně menšími rybami, než je "budoucí Superman". Ty voe, tuhle bandu joudů, která z poloviny ani není "meta" (čím je Deadshot, Harley nebo Boomerang zvláštní, he?) by rozprášil i Batfleck, natož někdo s opravdovými schopnostmi. Dialogy z kanálu (Flagg jen drtí vojenské one-linery a brečí, Deadshot hází psycho-moudra a brečí, El Diablo mlčí a brečí, Harley hýká... a brečí). Akce nudně statická a absolutně bez nápadu (to finále, proboha!). I London has fallen dává Ayerovi KO a to je co říct. Tragicky naroubovaný a otravně generický Letův Joker už je jen smutná třešinka na dortu, který si může DC stržit obratem do zadele. Což při pohledu na moji knihovnu nacpanou DC komiksy docela dost nas*re. (05.08.2016)

Najväčšie sklamanie roku, ktoré som ale aj tušil. Zlepenec postáv, kde sa niektoré "hlavné" charaktery dvojnásobia, a scenár, ktorý by som označil za jeden z najprostoduchejších a najprimitívnejších za posledných niekoľko rokov vrámci žánru. Ešte aj tak by to mohol byť priemer vďaka osobným výkonom Smitha a Robbie, keby aspoň technická stránka vytrela zrak, no opak je pravdou. Technické a efektové nápady sú bez inovatívnosti. Neviem, či to bolo rozšírenou verziou, ale niektoré scény vyzerali, ako keby neboli z Áčkovej produkcie... Jednoducho a krátko povedané: Takmer všetko zle, a hlavne: bez duše a vtipu. To ešte zlatý Batman vs Superman, a to už je čo povedať... (19.11.2016)

║Rozpočet $175miliónov║Tržby USA $325,100,054║Tržby Celosvetovo $746,846,894▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $65,732,926║ Tržby za predaj DVD v USA $29,619,210║ David Ayer je späť v plnej kráse, po výborných thrilleroch zvládol aj komiks, opäť potešil, jeho štýl mi vždy sedel okrem nepodarku Sabotage, ináč som si ho vždy vychutnal a v tomto prípade tomu nebolo ináč, je prirodzený, zbytočne neumelkuje, postavy sú hmatateľné, majú šmrnc, suchý humor pasuje, Harley Quinn dominuje, kraľuje, a aj keď dejovo to nemá nejakú výraznú tvár, na nudu sa tu nehrá ani chvíľu, tých pár dekoratívnych chybičiek sa dá odpustiť, lebo záver smeroval k nevyhnuteľnému happy endu, nuž čo už svet plný šablón nás pohĺca, ale aj tak akcia berie, triková stránka ako je zvykom u DC netrčí, takže spokojnosť /videl v kine 2x: 90%/ (04.08.2016)