Jednotka samovrahov

Jako jediný ze zloduchů, ze kterého bych se pos..., pokud bych ho potkala osobně, na mě působil Joker. I když mě jeho pozdější zázračné přežití značně překvapilo. Nicméně je to fantasy a tak proč ne. Dcera je z filmu naprosto odvařená a zná zpaměti kdejakou frázi, hlášku a chechtala se skoro pořád. Nemám jinou možnost, než kvůli ní zvednout své hodnocení, i když to teda podle mě žádná hitparáda zrovna není. Ani žhavý mazlík Rick nemohl výsledný dojem zachránit. Chyběl mi tam celkový fíling, jenž by mě chytil a nepustil. (11.12.2020)

Takový obyčejný komiksový film o tom, že každý máme v sobě jak padoucha, tak dobrého člověka. Překvapila mě účast Jokera (který ale jako Joker moc nevypadal) a Batmana. Nejsilnější byl snímek v okamžicích různých emocionálních okamžiků (Deadshoot a jeho dcera). Jednodušší a dětštější komiksový film (navzdory námětu), ale dal se. (02.12.2019)

Čekal jsem něco svižnýho a drzýho, dostal jsem dejchavičnej mash-up prvků, které fungují ve filmech Marvel, ale ne u DC. Jejich nové multiverzum je nepřehledná a nesourodá drť, která budí dojem něčeho, co se rodí v hlavách kravaťáků od stolu a ne v mozku člověka, který má skutečně přehled a jasnou vizi, jak má celek vypadat. Prostě tu chybí někdo jako Kevin Feige (strážce DC Sandboxu Snyder není schopnej uhlídat ani svoje filmy, natož celý univerzum). Ayer režijně i scenáristicky zoufale tápe (jediný zvrat v nulovém ději je scéna, kterou divák viděl záběr po záběru hodinu před tím, wtf?), typy sociopatů jsou spíš na první dobrou a často nevyužité (ovet the top Letův Joker jako romantická vložka?). Soundtrack je tak nabušený a eklektický, až vyznívá do ztracena. Vysloveně kopou hlavně scény s Deadshotem, ze kterého Will Smith udělal čistej požitek (proto ***) a pár kousků sexy magorky Margot Robbie. Jinak je tahle wannabe radikální facka konkurenci jenom upocený potvrzování superhrdinského status quo, které bohužel není ani zpola tak zábavné jako v případě Strážců galaxie. No a pokusy vytvořit temný obraz světa, kterému místo Nicka Furyho vládne brutální bitch Amanda Waller... sorry, to už působí tak křečovitě, že to nejde moc brát vážně. DC tápe (a furt to není zábava). (03.08.2016)

Ayer se čím dále zlepšuje, zpočátku dostal tři nekompromisní trojky a éjhle už má dvě pětky. Suicide Squad je pro mne nejlepší komix roku. Na nic se zde vůbec nečeká, začíná se skvělým úvodem, kde nás Ayer seznámí velmi stylově s celým týmem a poté je už Suicide Squad adrenalinová jízda až do konce bez žádného hluchého místa, s atraktivním vizuálem, přehlednou a luxusní akcí( Vůbec nevadí, že film není Rko, záporáci nejsou lidé- není krev, takže se zde porcuje a řádí o sto šest)- Hvězdami týmu je sexy střelená Harley Quinn, která dráždí, svádí jedna radost a sledovat jí dodává filmu řádné vzrůšo, úžasný je i Will Smith aka Deadshot, kterého snad poprvé vidím za drsňáka a jeho scéna v Ultimate módu, kde vyřídí asi 50 nepřátel sám pomocí svých elitních zkušeností mi bralo dech. Zbytek týmu příliš neoslní, svými schopnostmi zaujme jen Diablo, zbytek je zde jaksi navíc, ale nepřekáží ani jeden. Škoda, že Joker nebyl hlavním záporákem, poněvadž neodváděl vůbec špatnou práci, ale i samotná Enchantress se svým bráchou dokázali udělat slušnou neplechu. Atmosféra filmu je správně temná, hlášky jakžtakž fungují, soundtracky jsou perfektní a potěšil i Batman. No nemám příliš, co vytýkat, po dlouhé době mi zářily oči radostí v kině a to potřeba ocenit řádnou pětihvězdou. Bral bych sólovku úplně s každým zde. 85% (06.08.2016)

Plusy jsou, že tam kromě Džareda nehraje skoro žádný další buzík (Aflek byl jen do počtu), ani jeden maskulín tam nenosí elasťáky (Aflek byl jen do počtu 2) a ihned po projekci jsem měl neodolatelnou chuť letět do Tesca a zahryznout se tam do Margotky, protože ta byla skutečně xežrání. Ovšem jinak jsem kurva nasraný, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct značně konsternován. Rok jsem se na to těšil jako Mižigarová na sociálku, drsňák Ájer sliboval konečně nepřiteplený homix, nepřístupný, hustokrutý, černotumorný a tak, no nakonec z toho vylezla obvyklá sterilní a impotentní taškařice, při které sice nemusíte až tak vyděšeně tisknout prdel do sedačky jako u Assvendžrů, nicméně od patnácti byla asi jen proto, aby se nějaký ten čtvrťák náhodou nechytnul špatného příkladu a nenechal si pokérovat xicht ve snaze zapálit si o velké přestávce na hajzlech cigáro bez sirek. A nevytrhnul to ani Wilča Kovář se svou džihádistickou bradkou. Fantasmagorická šestka tu jen tupě a bez invence dvě hodiny honí nějakou dost ubohou a trapnou interdimenzionální ježibabu, kterou, jak jsem se dočetl, prý hrála jakási neodolatelná, SEKSY, přenádherná a veleúspěšná modelka. Doteď mám z té příšerné tlamy noční můry, a to mluvím o jejím přirozeném vzhledu, když měla držku napatlanou uhlím a skrytou pod mastnými dredy, fuckt jí to docela slušelo. Skoro celý film jsem pak přemítal, čemu tak nádherný hnisavý absces, neodolatelný pro masařky, může asi tak tím modelařením podporovat prodej. Aktivátorům septiků? Mastem na hemoroidy? Střevním vývodům? Blicím pytlíkům v letadlech? Obalům na biologický odpad? Či snad antivirotikům na herpes? Ovšem na titulní straně fekálního lajfstajlového magazínu Pšougue by jí to dozajista slušelo náramně. No nic, dost snění a zpátky na zem. Ač zklamán, za tu Margotku to brutálně přebuším, protože jsem si doma po představení při výrobě statické elektřiny skvěle rozhýbal artritidu v zápěstí. (07.08.2016)