Jednotka samovrahov

Nezapomeňte, jsme padouši... Tož já mám dojem, že zapomněli docela dost. A ta nejdůležitější věc ze všech, nejdůležitější, ta, co mě štve nejvíc, ta, co mě naštve hned na začátku a už mě to nepustí až do konce: Když už ve filmu chcete používat písničkový soundtrack, tak do těch písniček nekecejte! Když se rozhodnete použít skladbu jako vyjadřovací prostředek, nechte ji vyjadřovat. Když pustíte písničku jako první věc, která je ve vašem filmu slyšet, uvádí ho, navozuje náladu, nastavuje pravidla, nechte ji hrát bez přerušování delší dobu než nicotných patnáct vteřin. Nezeslabujte mi House of the rising sun, sotva začala působit, abych místo toho slyšela někoho říkat: -"Čas na polívku. Večeře. Floyde, pojď ke dveřím." -"Jenom kamarádi mi říkají Floyd." Vážně byla tahle dialogová výměna tak zábavná, potřebná, originální a poutavě provedená, že si zaslouží překrýt megamocný časoprostor manipulující tajná přání vyjevující baryton Erica Burdona? Nemyslím si. Nekecejte mi do mojí hudby. Nedělejte to. Ne. A jenom úplný šílenec a sebevrah (sic!) takovému barbarskému zacházení podrobí v jednom filmu dobrých dvacet tři písniček. Hanba. Hanba. Hanba. (05.12.2016)

Nehvězdičkuju, protože jsem měl co dělat, abych se tím prokousal aspoň do poloviny a zbytek sjel rychloposuvem. Ani by mi nevadila absurdní premisa, že ta banda nýmandů má zastavit zlého Supermana, který by si je přitom během tří vteřin namazal na chleba. Ale muselo by to být aspoň trochu zábavné, což prostě není. Nezajímavé až otravné postavy (hlavně Joker), děj o ničem, akce zapomenutelná. Pohodový film jen pohodovými songy neuděláte. (29.07.2017)

Dokonale jsem se s tímto snímkem dokázal sžít, poněvadž my ve vsi teď řešíme něco velice, velice podobného. Zastupitelstvo naší donedávna poklidné obce totiž nechalo starou drůbežárnu za kostelem přestavět na sociální zařízení pro nepřizpůsobivé, což velmi brzy vyústilo ve vandalismus a anarchii; kdosi posprejoval vrata od hasičárny, před kulturákem se nahromadily cigaretové nedopalky a na dětském hřišti jsme našli zlomenou houpačku. V tu chvíli jsme si jednotně řekli a dost! My tu žádnou verbež trpět nebudeme! Abychom vesnici ochránili před obyvateli romské ubytovny, sesbírali jsme z ulic ty nejhorší z nejhorších a sestavili tým nebezpečných padouchů, kteří střeží naše kulturní bohatství dnem i nocí! Vrchním velitelem tohoto elitního komanda je Toník Novákův z tamního zemědělského družstva. Mezi jeho záliby patří četba nápojových lístku a mlácení negrů. Toník jako jediný z celé jeho hospodské party vlastní výuční list, proto si ho kamarádi často dobírají přezdívkou Inženýr. Speciální schopnost: zvládne sníst pět utopenců pod tři minuty. Druhým členem oddílu je Pepek Bláha, hypochondr, odpůrce systému a rekordman v nejdelší historii na úřadu práce, též přezdívaný Nemakčenko. Pověsti praví, že v osmdesátémpátém byl spatřen na brigádě u Jožky, kde vozil kolečka s cementem, ale na tuto příhodu se ho nikdo neodvažuje zeptat. Speciální schopnost: umí si vysrkat jídlo ze zubů kurevsky hlasitě. Třetí je Milan Míček, kterému nikdo neřekne jinak než Zpiťák. Od patnácti chlastá první ligu v místní putyce, ve které ještě nevynechal jediný večer. Speciální schopnost: bezchybná analýza fotbalových zápasů a politické situace v Česku i ve světě. Další je Máňa z konzumu, mezi holkama ze štrikovacího kroužku známá jako Drbna. Je nejatraktivnějším členem týmu, má sexy křečové žíly a rajcovní francouzské hole. Speciální schopnost: dokáže zachytit rozhovor dvou krav na kilometry daleko. A posledním zabijákem je obecní gej Rudolf, velký milovník klobás a hadic všeho druhu, dobrovolný člen hasičského sboru. Kámoši z hospody mu přezdívají výhradně Buzík a občas si od něj nechají za pivo a čipsy vyhonit. Speciální schopnost: umí rozlišit nachovou modř od purpurové. A tento sebevražedný oddíl - Inženýr, Nemakčenko, Zpiťák, Drbna a Buzík - teď u nás v ulicích řežou cigoše hlava nehlava, občas si je spletou s maminou, která vede dítko do školky nebo s babčou, co pajdá na poštu pro důchod, ale jinak všude panuje klid a mír a bezpečno tu je až běda! (14.10.2016)

#3 DCEU. Původní Suicide Squad to neměl snadné, musel se vyrovnat s představením antihrdinského týmu, s originy mnoha a mnoha postav a zároveň se napojit na souběžně vydávané filmy se Supermanem a Batmanem. Díky tomu se úplně nedařilo tempu filmu jako celku, ale jinak je to vcelku paráda i na několikáté shlédnutí. Zážitek nicméně předpokládá znalost komiksových sérií z The New 52 (a dnes už i z Rebirthu) a těch knih není málo. Na každý pád se povedl zářez především pro Harley Quinn. #ReleaseTheAyerCut (02.10.2016)

Jako jediný ze zloduchů, ze kterého bych se pos..., pokud bych ho potkala osobně, na mě působil Joker. I když mě jeho pozdější zázračné přežití značně překvapilo. Nicméně je to fantasy a tak proč ne. Dcera je z filmu naprosto odvařená a zná zpaměti kdejakou frázi, hlášku a chechtala se skoro pořád. Nemám jinou možnost, než kvůli ní zvednout své hodnocení, i když to teda podle mě žádná hitparáda zrovna není. Ani žhavý mazlík Rick nemohl výsledný dojem zachránit. Chyběl mi tam celkový fíling, jenž by mě chytil a nepustil. (11.12.2020)