Jednotka samovrahov

Bože, to je po stránke scenára TAK ZLÉ, až je to zábavné. Paradoxne (či skôr neparadoxne?), nakoniec práve drastická prestrihanosť/pretáčanosť Jednotky samovrahov sa postarala o to, že vznikol síce bordel, ale aspoň nenudiaci bordel. Nechtiac, ale vznikol. V prepadlisku dejín miznú kľúčové scény, nápady, postavy, dialógy. Proste všetko. Will Smith je neviditeľný a Harley Quinn ma znechucovala. Naopak potešil Jared Leto a mohutné napojenie na DC univerzum. Pritom tu platí to isté, čo v Superman vs. Batman - napojenie je uponáhľané, nemá vnútornú logiku a je tu len preto, aby film viac zarobil.V praxi sa to prejavuje tak, že do každého druhého flashbacku (a do titulkovej scény) je nasilu dotočený Batman. Vinou toho sa z desivého gothamského strážcu stala nedôstojná hračkárska figúrka, pôsobiaca dojmom, že do basy dostala ÚPLNE KAŽDÉHO (vrátane psa, ktorý sa príliš dlho túlal po Gotham Central). Ďalším plusom je občas solídna atmosféra apokalyptického mesta plného humusu. Naopak, výraznými mínusmi sú mdlé postavy, nezaujímavý a predvídateľný scenár plný kravín (do "zombies" strieľa minútu v kuse vojenské komando a nič, potom tam nabehne jeden blbec a najbližšieho magora rozbije na kusy úderom päste) a nezmyselnosť. Ak by sa naozaj objavil "zlý Superman", ako by ho zastavila bláznivá čubka s bejzbalkou? Alebo týpek hádžuci všelijaké blbosti? Či čudák v bielom tielku? Akčné scény veľmi slabé, vrátane asi najspatlanejšieho akčného finále roka. Jednotku samovrahov sme si so ženou pozreli ako jeden z prvých (ak nie úplne prvý, už neviem presne) filmov v novom byte. Bolo to dosť nepríjemné, mali sme obavy z nového života, plno nepríjemných otázok bez odpovedí, neistota, stres, nervozita. Asi vám nemusím hovoriť, že Jednotka samovrahov nám náladu príliš nezlepšila. A to jej nikdy nezabudnem, mrche. (14.11.2016)

Komentář tentokrát pojmu trošku holičskou terminologií. Úvodu by slušelo výrazně zkrátit, střed bych nechal, krom dojemných keců u baru, ty potřebovali vyholit a závěrečný finále mírně učesat a z filmu by byl hotovej fešáček. Celý oddíl si pro sebe ukradla Margot Robbie. Její Harley se totiž nejvýraznější měrou stará o zábavu i o akci, ne že by chlapci nějak zaostávali, zejména Jared Leto hraje oscarově a zrovna on by mohl Margot minimálně dorovnat, ale jeho postava nemá ve filmu bohužel tolik prostoru, takže Margot vládne a každej trošku uchylnější chlap, čili každej chlap si jí prostě zamiluje. Film provazí naprostá žánrová hudební anarchie a dobrý nápady, dialogy, scény a efekty se střídaj s nedobrejma v poměru 2:1 pro ty dobrý. (03.08.2016)

Plusy jsou, že tam kromě Džareda nehraje skoro žádný další buzík (Aflek byl jen do počtu), ani jeden maskulín tam nenosí elasťáky (Aflek byl jen do počtu 2) a ihned po projekci jsem měl neodolatelnou chuť letět do Tesca a zahryznout se tam do Margotky, protože ta byla skutečně xežrání. Ovšem jinak jsem kurva nasraný, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct značně konsternován. Rok jsem se na to těšil jako Mižigarová na sociálku, drsňák Ájer sliboval konečně nepřiteplený homix, nepřístupný, hustokrutý, černotumorný a tak, no nakonec z toho vylezla obvyklá sterilní a impotentní taškařice, při které sice nemusíte až tak vyděšeně tisknout prdel do sedačky jako u Assvendžrů, nicméně od patnácti byla asi jen proto, aby se nějaký ten čtvrťák náhodou nechytnul špatného příkladu a nenechal si pokérovat xicht ve snaze zapálit si o velké přestávce na hajzlech cigáro bez sirek. A nevytrhnul to ani Wilča Kovář se svou džihádistickou bradkou. Fantasmagorická šestka tu jen tupě a bez invence dvě hodiny honí nějakou dost ubohou a trapnou interdimenzionální ježibabu, kterou, jak jsem se dočetl, prý hrála jakási neodolatelná, SEKSY, přenádherná a veleúspěšná modelka. Doteď mám z té příšerné tlamy noční můry, a to mluvím o jejím přirozeném vzhledu, když měla držku napatlanou uhlím a skrytou pod mastnými dredy, fuckt jí to docela slušelo. Skoro celý film jsem pak přemítal, čemu tak nádherný hnisavý absces, neodolatelný pro masařky, může asi tak tím modelařením podporovat prodej. Aktivátorům septiků? Mastem na hemoroidy? Střevním vývodům? Blicím pytlíkům v letadlech? Obalům na biologický odpad? Či snad antivirotikům na herpes? Ovšem na titulní straně fekálního lajfstajlového magazínu Pšougue by jí to dozajista slušelo náramně. No nic, dost snění a zpátky na zem. Ač zklamán, za tu Margotku to brutálně přebuším, protože jsem si doma po představení při výrobě statické elektřiny skvěle rozhýbal artritidu v zápěstí. (07.08.2016)

Náhle se rozezní povědomá hudba tolik typická pro onen celkový písničkový soundtrack, na scénu vstupuje Deadshot, který si od začátku naprosto krade film pro sebe, přičemž mu sekunduje naprosto geniálně šílená Margot Robbie. David Ayer o filmu řekl : “You know, all these movies are about defeating the evil alien robot from f*cking Planet X, before it destroys the world with its ticking clock. And who the f*ck cares? But you do this story about struggle and isolation and people who have been shit on that suddenly get thrown this lifeline… that’s not so bad… I like to think of this as the Comic Book Movie 2.0“ Na jednu stranu je třeba říci, že Ayer si vždycky točí to svoje, ne vždycky se trefí kritikům do vkusu, ale dle mého si je třeba režisérů se svým nezaměnitelným stylem vážit, jelikož jich tak moc zase není. Navíc od začátku to v kombinaci s notoricky známými skladbami šlape na jedničku, originy jednotlivých "bad guys" se odkroutí v rámci vlastní pětiminutovky a ono pověstné srdce filmu se podařilo prodat už v geniální marketingové kampani našlapanou osmdesátkovým cyberpunkem. Těžko říct, jak film doopravdy ovlivnily dotáčky, humoru je tam skutečně celkem dost, takže na tom něco pravdy bylo, ale podle mého opulentnější akční scény v závěru konečnému výsledku spíše uškodily. Celkově jsem si myslel, že si zamiluju Jokera jako vystřiženého z Arkham série, ovšem místo toho jsem byl ohromen naprosto trefnými hláškami Harley, ke které jsem měl od začátku výhrady kvůli jejímu pochybnému zjevu, protože prostě měla vypadat takhle, ale nakonec to bylo jedno a nesmíme taky zapomenenout na Willa Smithe, který konečně opět prorazil a v Hollywoodu a když vyleze na auto a sám sejme hejno "zombíků," naprosto ohromí jak přihlížející na plátně, tak i diváky. Skvělé akční scény, hutné tempo, perfektní camea a easter eagy, tenhle film má všechno...9/10 (03.08.2016)

Když je tam jen bezmyšlenkovitá, klipovitá akce, tak se to dá, protože písničky jsou vybraný dobře. Jakmile ale tempo malinko zvolní, je zle. Nečekal jsem filosofické pojednání o existencionalismu, ale ono je to občas až komicky debilní. U velkého počtu scén například není jasné, jak dlouho se odehrávají a jaký je jejich vztah k dění ve zbytku filmu. Ničí tam čarodějčin brácha metro pět minut, nebo dva dny? Fakt nevím, čestný slovo. Nejvíc mě ale rozsekalo, že do týmu metalidí, kteří nás mají dostat z každé bryndy typu Superman je teorista zařadili i slovutného Slipknota - "muže co vyleze všude." Ten se pak začne superpomalu soukat na barák pomocí jakýchsi debilních nindžaroupů načež chcípne. No jsem rád, že v tu chvíli ten zlej Superman nezaútočil. Pořád tam ale zbyl třeba ožrala s bumerangem. Další geroj jehož superschopnost je, že umí hovno. Logické lapsy bych ale i prominul. U mě to zabila scéna v baru, kdy si všichni začnou vylévat srdíčka. To se tam tak nehodilo! Každopádně Harley Quinn byla dobrá a Will Smith taky. Bavilo mě, že hrál správnýho pouličního negra a ne oduševnělého vzdělance. (08.08.2016)