Jednotka samovrahov

#3 DCEU. Původní Suicide Squad to neměl snadné, musel se vyrovnat s představením antihrdinského týmu, s originy mnoha a mnoha postav a zároveň se napojit na souběžně vydávané filmy se Supermanem a Batmanem. Díky tomu se úplně nedařilo tempu filmu jako celku, ale jinak je to vcelku paráda i na několikáté shlédnutí. Zážitek nicméně předpokládá znalost komiksových sérií z The New 52 (a dnes už i z Rebirthu) a těch knih není málo. Na každý pád se povedl zářez především pro Harley Quinn. #ReleaseTheAyerCut (02.10.2016)

Ne, ne a ještě jednou ne. Tak tady se pokazilo, co se dalo. A přitom to mělo takové dobré ambice. Charismatický Deadshoot, Harley a překvapivě i Enchantrees. Kvalitní soundtrack. Možnost využít černého humoru, oplzlostí a dalších. Jenže ouha... Soundtrack a vyjmenované postavy fajn. Vtipy končí tam, kde začíná trailer s hudbou od Queenu - opravdu, více tam toho nenajdete. Chatrný příběh vypadá, jako by se mělo jednat pouze o roztáhnutý teaser. No... Martha v BvS dává asi stejný smysl, jako většina tohoto filmu, kterému rozhodně neprospělo, že nedostal R-Rating. Nechci tomu však úplně křivdit. Své momenty to mělo a 3D je super. (18.08.2016)

Is this the real life? Is this just fantasy? Vztah Ayera k Sebevražedné kohortě ovlivněné producentskými touhami po veselí na úkor temnoty, násilí a neučesanosti je vlastně stejný jako vztah Margot Robbie k elastickým velmi krátkým šortkám obalujícím pozadí Harley Quinn. Ví, že tak musí vypadat, aby na nich oko spočinulo a práce na obsahu evidentně vyžadovala nemálo úsilí. Jenže, i když jsou její, stejně ji nepatří.. (05.09.2016)

Zničení světa s obřím čímsi nad městem, co pracuje s gravitací a dělá velký bordel. Po 201. stále to samé dokolečka, jen v jiném tónování a jiných barvách. Z bad guys jsou během 30ti minut good guys a stopu zanechá jen ultra roztomilá psycho Margotka, která hláškuje a většinu scén krade pro sebe. Zbytečný komix, který měl vybalancovat nadvládu Marvelu a měl do DC dodat to co umí konkurence velmi dobře. Hravost, souhru postav, nadsázku. Takhle to ale nepůjde. BvS nastavila dobrý směr, je potřeba pracovat na něm a učesat ho. (07.08.2016)

Nemohu tvrdit, že by čarodějnice jako z béčkového osmdesátkového fantasy byla tím, co mi v současných komiksových filmech scházelo. Ve skutečnosti jde o zcela zaměnitelného DC zlosyna, který chce zničit svět zkrátka proto, že může. Inovativní už dnes není ani (nechtěné) stvoření zlé Enchantress těmi, kteří by svět měli chránit (čímž je hned zkraje prozrazena pointa filmu – spolupráce s padouchy se vám může vymstít). Zaměnitelná je většina prvků, které Ayer bez ladu a skladu, byť s jistým citem pro rytmus, míchá dohromady. První hodina působí jako zhuštěná rekapitulace desetidílného seriálu – samá expozice, žádný vývoj. Druhá je časoprostorově trochu sevřenější superpadoušskou variací na válečné filmy à la Tucet špinavců a westerny typu Divoké bandy (včetně fatalistického dialogu před finálním střetnutím, ovšem bez podstatnějšího vývoje vztahů mezi postavami nebo schopnosti navzájem spolupracovat). Přestože prolog naznačuje, že protagonisty vyprávění budou Deadshot a Harley, jejich soukromá dramata (vztah k dceři/Jokerovi) vyprávění nepopohánějí, ale pouze zpomalují, neboť mají minimální dopad na směřování děje. Joker, který vypadá jako gotik, jenž vysadil antidepresiva, a vzbuzuje více soucitu než znepokojení, se vždycky jen objeví, napáchá trochu škody a zmizí. Podobně jako navracející se bossové v některých počítačových hrách, jimiž se Ayer zřejmě inspiroval, když za běhu (jak to alespoň působí) vymýšlel a látal zápletku. Kdyby Jokera nebylo, nic se nezmění. Stejně zbytečný a nedomrlý je celý film, který si sice hláškujícími postavami, našlapaným soundtrackem a mírně psychedelickou vizuální stylizací dokáže získat a udržet vaši pozornost, ale ve výsledku jde jen o dvě hodiny rozptylování hlasitými pestrobarevnými atrakcemi bez vážnějšího zaujetí. 55% (04.08.2016)