Moderná rodina

Čím déle jsem zhlédnutí každodenních trablů klanu Dunphy/Pritchett/Tucker/Delgado odkládal, tím jasněji jsem tušil, že až se k němu jednou zvládnu propracovat, bude to stát za to. A jsem moc rád, že jsem měl úplnou pravdu. Všichni přítomní jsou totiž nějakým způsobem střelení, uhnutí a všelijak jinak kouzelní, a díky tomu mám vlastní širší rodinu zase o něco raději. Třeba právě proto, že ve městě, kde jsem vyrůstal, takové lidi potkávám (konkrétně Alex a Phila, což je možná důvod, že mám právě je dva v seriálu nejradši). Druhá silná zbraň Rodinky pak spočívá v rozdílnosti humoru u jednotlivých domácností. Zatímco Cam a Mitchell umí díky přirozené, a přitom patřičně rozevláté melodramatičnosti Erica Stonestreeta dohrát i tu sebebanálnější zápletku do turbulentních divadelních otáček, o kousek dál se naopak hraje na zdánlivě jednoduchý kontrast po klidu toužícího Jaye a temperamentní Glorie. V českých končinách má taková linka těžší život, protože v tuzemsku je "mezinárodně" vztahové hemžení přece jen okrajovou záležitostí, takže mohou některé gagy padnout na neúrodnou půdu. Možná i kvůli tomu si spousta diváků dodnes myslí, že vtip spočívá v tom, že si sexbomba vzala staršího páprdu pro peníze, což je za prvé velká škoda a za druhé zcela špatně. Mojí nejoblíbenější skupinou jsou ale Claire, Phil a jejich ratolesti. Ona má na starost všechno, on je milionový otec, ale nemožný manžel, který svými rozhodnutími doslova a do písmene páchá dobro. V kombinaci s výbušným trojlístkem potomků se jedná o seskupení, které bych jednou velmi rád měl doma a zároveň o tak dokonalou chemii, která působí, že ani nepotřebuje scénář, snad jen námět, do kterého onu geniální pětku stačí hodit. Až do samého konce bohatých jedenácti sezón neuvěřitelně stabilní (byť nevyhnutelně stále méně specificky rozpoznatelný) životabudič, kterému v rovinně rodinného sitcomu nebylo rovno a navždy i podívaná, která dokázala v jediné minutě rozesmát i dojmout. P.S.: Gotta fix that step! (20.05.2015)

Jeden z tých seriálov, ktorý nemá absolútne čím uraziť. Je tak opatrný a zároveň tak svojský a v určitých aspektoch tak úprimný a trefný, že sa jedná o pomerne fungujúci feel good, vyplňujem čas keď mám toho veľa, seriál v ktorom postavičky skvelo fungujú. Lineárny dej tu ale nečakajte. Najlepšia postava je Ed O´Neill ako Jay a potom Eric Stonestreet ako Cameron. V zásade sa nejedná o nič prevratné, ale v mnohých rovinách to funguje. Presne ten typ rodinných seriálov, ktoré sa dnes až tak často nerobia. Občas to ide trošku nasilu do vôd morálnych hodnôt a uvedomení, ale v týchto 24 častiach sa to stalo asi len štyri krát, takže to nie je úplná katastrofa. Za mňa vyslovene seriál na vyplnenie času. Nie úplne na štyri, ale na solídne tri s tým, že chcem pokračovať ďalej. Skvelo som pri tom vypol. 1. séria - 65% Druhá séria je istejšia, vtipnejšia a uletenejšia. Tých moralistických epizód ubudlo a v zásade sa to celé nesie v takej tej rovine, čo sa môže pokaziť sa pokazí. Netlačí to na pílu a je to také milo zlaté. Vzťahy a nejaké napredovanie je nulové. Funguje to na princípe starých sitcomov, kde sú charaktery pevne dané a hoci majú v rámci dielu určitý posun v rámci celku zostávajú rovnaké. To ale neznamená, že sa na nich nedá zabaviť. Cam stále vedie ako moja obľúbená postava. A inak výborná oddychovka pri ktorej stačí vypnúť mozog a nechať sa unášať banálnym, ale vtipným príbehom. 2. séria - 75% Ustálilo sa to na takom znesiteľnom štandarde. Potešia šteky Kevina Harta, Bobbyho Cannavaleho alebo Tim Blake Nelsona. Dokonca posledný diel v ktorom je ukázané, že v Mexiku je život naozaj telenovela ma dosť rozosmial. Nenútené, s veľmi jemným vtipom a dobre fungujúcimi postavami. Moderný Krok za krokom bez toho cringe feelingu. A všetky postavy sú v zásade sympatické. 3. séria - 80% Aj napriek niekoľkým výborným dielom mi prišla táto séria ako krok späť. Hlavne asi vďaka neustálemu opakovaniu motívov, rodiny, vzťahu a práce. Tu sa ukazuje, že nie je vždy dobré pozerať niektoré seriály naraz, pretože potom strácajú svoj účel. Viem aký druh seriálu to je. Nemal by som byť prekvapený. Ale aj tak som sa ním prehrýzaval trošku ťažšie. Na chvíľku si dám od Modernej rodinky pauzu. 4.séria - 60% (14.02.2023)

Vtipné i důvtipné zakomponování klasického sitcomu do prostřední novodobé rodiny 21. století. Sledujeme tři něčím unikátní rodinky tvořící jednu velkou bandu ve většině případů "nechtěně" vtipných lidiček. Humor je inteligentní, jemný, kvalitně vypointovaný, ale čas od času udeří i nějakou "jednodušší" bombou smíchu. Charaktery, jakožto stěžejní prvek, jsou dost pestré, různorodé, skvěle se doplňují a oblíbence si určitě najde každý (u mě Phill). Hodně je třeba ocenit minimální koncentraci klišé, popř. kulantní způsob, jakým se s nimi seriál vypořádává. Po dalších sériích musím ještě pochválit vývoj jednotlivých rodinek a s tím i mírně stoupající kvalitu! Moderní rodinka si opravdu našla pevné místo na vrcholu dnešních sitcomů. 9/10 (10.10.2010)

Myslím, že by se s několika prvními sériemi měla přepsat definice Famicomu, čili Family Computer, někdejší japonská verze amerického NESu, u nás známé pod všeříkajícím názvem "videohry". Toto je totiž prvních pár řad Famicom - FAMIly sitCOM - jak řemen. Někdejší sitcomová hvězda Ed O'Neill, hrdinové krátkotrvajících sitcomů Zpátky do studia a Spolužáci Ty Burrell a Jesse Tyler Ferguson a spousta dalších kralují tomuto pseudodokumentu o životech v jedné větší moderní (hodně upper-middle class) rodince. Se stárnoucími dětmi má tento seriál skutečně velkou šanci na úspěch (hahaha, číst si zpětně komentáře je občas velká zábava, zejména, když se člověk splete), protože zvedat v první sérii s každým dílem kvalitu nahoru je velice obdivuhodný výkon. Je to velká změna po klasických rodinných sitcomech, kdy zde je práce s kamerou a exteriéry skvěle vyvážena se vším ostatním, herci pomrkávají po kameře a i to má někdy přímý dopad na jejich život. Tento sitcom má budoucnost. Podíval jsem se díky tomu na The Office, vydržel chvíli, ale po čtvrté sérii jsem to musel odložit. Oproti tomu toto ve čtvrté sérii stále neztrácí údernost, asi nejlepší kombinace scénáristů a herců, zasloužili by si více cen. Ve čtvrté sérii jim dech nedocházel, ovšem s přibývajícími sériemi už ano - dokola se opakující dějové linky (a často ani ne moc vtipné, jmenovitě za všechny vztahové drama Mitch-Cam), zakrnění některých postav, ubraný situační humor, ironická kombinace nevyužití celého spektra hlavních postav a zároveň často přemrštěný počet příběhů na epizodu. V pozdějších epizodách je tam i znát odtržení od reality nejen sitcomovou logikou, ale i "first world problems" logikou. Nesympatické postavy přibývají, sympatické postavy odcházejí a s nimi často i humor a/nebo srdceryvné momenty. EDIT: 9. dubna 2020 - Ničím nevyčnívající finále jdoucí ve šlépějích sezón posledních. I tak to bylo hořkosladké loučení (alespoň pokud se někde nechytne spin-off) a jest pravdou, že pokud jsem teď a tady, tak pro mě tento seriál musel něco znamenat, alespoň jednou v životě. Což je pravda. "It's hard because not everybody gets to have what we have." That much is true. (13.06.2010)

"Slíbila, že to tátovi neřekne, dokud nebudu na vejšce. Což znamená, že se to taky nikdy nemusel dozvědět." Až budu v důchodu, tak si rozhodně nepořídím mladou exotickou manželku a velkou rodinu, protože budu chtít mít klid. A pokud budu mít roupy, tak si pustím tento seriál, který mě z toho nápadu bezpečně vyléčí. Nicméně na Jayově rodině mě baví ty generační paradoxy, které způsobují, že díky slovu "nevlastní" mohou být od sebe sourozenci vzdáleni o nějakou tu generaci a věkový rozdíl babičky s vnučkou je vcelku zanedbatelný. Slovní pošťuchování členů rodinky mi taky vesměs připadá zábavné a hlava rodiny Jay mě dokáže uspokojit, protože hýří sarkasmem na všechny světové strany a neváhá k zachování svého životního prostoru použít útok modelem letadla. (29.11.2016)