Baekyahaeng

Son Ye-jin, Han Suk-gyu, soundtrack plny nadhernej klasickej hudby a mohutny prival emocii. Uz od prvych minut to pripominalo v tom najlepsom slova zmysle "Scarlet letter" (a zdaleka vobec nie iba vdaka Hanovi). Na ploche 140 min precizne vystavany thriller s tazivym pribehom plneho bolesti, nenavisti, pomsty, odpusteni a vasne. Kazdy zaber vysustruzlikany do dokonalosti, dej majstrovsky a chirurgicky presne davkovany v pomalom tempe, ale o to s vacsim emocialnym dopadom. Zaverecna scena ma nasla v slzach - jednak nad pribehom, ale i radostou nad (pre mna) jednym z najlepsich korejskych komercnych filmov za uplynulu dekadu, kde spatne povodne mozno jednoduche symboly davaju po poskladani v zavere novy synergicky vyznam a silu. [EFM 2010] (14.02.2010)

Posledni scena je opravdu tak krasne natocena, rozhodne se vyplati pockat pres dve hodiny na konecne rouzleni celeho pribehu. Velmi silny film, skveli na zamysleni- tema vzajemne lidske pripoutanosti zkouma opravdu tak jak jsme u korejskych filmu zvykli - hodne na doraz.. A tam je z me strany snad jedina vytka, v tomto se mi zda scenar trochu prepaleny. Take mozna celkova gradace od mysteriozni krimi k romantickemu dramatu sla nacasovat mirne napinaveji. Ale jinak krasny film s krasnou So Ye-jin a mym velkym oblibencem Han Suk-gyuem. (06.04.2010)

Těžká romance, povedený vizuál, skvělá práce s hudbou (i když Labutí jezero = sázka na jistotu), dobří herci a uzemňující finále - toť velké klady. Problém, který se mnou White Night má, není o stopáži ani o nepřehledném ději první poloviny - je o emocích, o které jeho zaměření vysloveně žadoní a jejichž potenciál není využit, a také o nedotaženosti v detailech, což mě nutí vracet si zas a znova drobné, avšak pro mě důležité nedořečenosti, které svádí k myšlenkám o samoúčelnosti a scénáristické bezradnosti, jenž budou možná příčinou opětovné projekce, jelikož nemám ráda neuzavřené případy ve vlastní hlavě. (25.03.2013)

No, tak tomuhle říkám lahůdka! V televizi včera běžel fotbal a já připojila externí disk s tím, že si pustím Virgin Snow. Jenže hned pod ním koukám White Night. Ještě ráno jsem o filmu přemýšlela. Kdo byl vlastně oběť a kdo byl pachatel? Už během sledování mě napadaly nejrůznější teorie a i když se konec dal tak trochu čekat, tak se mi moc líbil. Chtěla bych napsat, že ono otřepané ... Ale nenapíšu, protože bych ho tím prozradila. Nedočíst se, že jde o remake japonské doramy, tak bych si myslela, že ta role byla Son Ye-jin napsaná na tělo. Ona je skvělá ve všem, ale role tohoto typu jí podle mě sedí nejlíp. Může v nich ukázat, jak obrovský talent má a jak ho umí využít. Její obrovské charisma vynikne víc v dramatech než v komediích. (23.03.2013)

Co všechno se dá v životě ztratit? Kam až je člověk ochoten zajít? Co vše je možné zadusit uvnitř sebe? A co dělat, když překročíte hranice, za kterými se už nedá žít bez bolesti? Ye-JIn Son v úplně jiné roli a zase další, jiný a výborný jihokorejský film. ■ P.S. Chci to vidět znova, protože na začátku jsem se trochu ztrácel, neorientoval mezi postavami, nedošel mi jeden dějový prvek. (01.06.2010)