Réžia:
David FincherScenár:
Andrew Kevin WalkerKamera:
Darius KhondjiHudba:
Howard ShoreHrajú:
Brad Pitt, Morgan Freeman, Gwyneth Paltrow, Richard Roundtree, R. Lee Ermey, John C. McGinley, Kevin Spacey, Julie Araskog, Mark Boone Junior, John Cassini (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Detektív poručík William Somerset (Morgan Freeman) pomaly končí svoju kariéru a jeho poslednou úlohou je zaučiť mladého a ambiciózneho detektíva Davida Millsa (Brad Pitt). Obaja sú nasadení na vyšetrovanie prípadu brutálnej vraždy, ktorý ich neodvolateľne vtiahne do pomýleného a zvráteného sveta psychicky narušeného, ale inteligentného a rafinovaného zločinca, s krycím menom Johna Doe. Vražedný maniak v besnom zabíjaní pokračuje - už na druhý deň sa nájde zohavené telo najlepšieho advokáta v meste, vedľa ktorého je krvou napísané slovo „chamtivosť“. Zdá sa, že to nie je posledná obeť a kým polícia vraha vypátra, bude každý zo siedmich smrteľných hriechov - obžerstvo, chamtivosť, lenivosť, smilstvo, pýcha, závisť a hnev - kruto potrestaný... (TV Markíza)
(viac)Videá (2)
Recenzie (2 397)
Scénář: Andrew Kevin Walker .. Brilantní temná detektivka s dokonalým vyústěním. Zvrhlý scénář a dokonale přesná režie. Zdrcující, kruté a nekompromisní. Stejně jako sedm smrtelných hříchů. Miluji tu hutně koncentrovanou psychologickou depresi. Mlaskám blahem - poprvé, podruhé, pokaždé.. ()
"Lidi musíte praštit palicí a pak najednou zjistíte, že jsou velmi pozorní." Tak v tom má John Doe pravdu a mě svými kousky hodně zaujal. Oni se snažili i oba detektivové, ale kukuč trpělivýho Somerseta mě chvílemi nudil a naspeedovaný Mills si zase občas zasloužil tyčí do palice. Já jsem měl jedinej problém s tím, že jsem se nikdy neprošel Dantovým Peklem a tak jsem se občas ztrácel v náznacích. A jelikož pravidelně páchám dva ze sedmi smrtelných hříchů, tak se začínám ohlížet, jestli mě nějakej pozemskej Bůh nehodlá sejmout obzvláště trýznivým způsobem. Takováto detektivka mi zkrátka chutná, ale přesto bych občas vyměnil pečlivý budování atmosféry za lehký zvýšení tempa. ()
Labužnická pochoutka první třídy. Zajímavá dějová linie, hezky depresivní prostředí, na kterým tolik ulítávám, a hlavně geniální Kevin Spacey. Tím nechci nijak shazovat Freemana nebo Pitta, ale Spacey svoji roli hraje s takovým klidem a přehledem, že byste ho klidně obsadili do role Jacka Rozparovače. ()
8.11.2004 jsem tento film viděl poprvé a tehdy jsem ho ještě nedokázal patřičně ocenit. Po třech letech jsem se k němu konečně opět dostal, 9.4.2008 a spatřil jsem jeden z nejlepších thrillerů, které snad kdy kdo natočil. Opravdu není předvídatelný či nudný, ačkoliv postupuje podle určitých schémat, která divák může už znát, nakonec vás překvapí a divák ustrne údivem - i ten, kdo zná všechna filmová klišé o sériových vrazích, kteří postupují podle jakkoliv-šíleného schématu, nebo ta o začínajících a končících detektivech. Skvěle zrežírovaný skvělý scénář (bez logických chyb) z tohoto klenotu právem udělali legendu. ()
Galéria (54)
Zaujímavosti (136)
- R. Lee Ermey bol prvou voľbou pre rolu Johna Doea. Zvažoval sa aj Michael Stipe, zatiaľ čo Val Kilmer ponuku odmietol. (Arsenal83)
- V predaji lístkov sa filmu prekvapujúco darilo aj v porevolučnom Iráne (pred tým, ako iránsky režim prevzal kontrolu a zakázal čokoľvek západné). Úspech v Iráne možno čiastočne pripísať skutočnosti, že z krajiny pochádza kameraman Darius Khondji. (WalterIK7)
Moji oblíbení uživatelé se předhánějí v superlativech, ve kterých figurují termíny jako nepřekonaný vrchol žánru nebo dokonalá filmová esej, já budu podstatně střízlivější a v opozici proti filmovým fanouškům na CSFD, kteří Sedm zařadili do top desítky, musím konstatovat, že podle mého mínění snímek má jediné, ale velmi výrazné plus v podobě atmosférické režie Davida Finchera. Ten jako i jinde ve své tvorbě tady kouzlí s kamerou, pečlivě vytváří scénu, hraje si se zvukem i obrazem a všechno podřizuje maximálnímu efektu a diváckému zážitku. Bohužel na úkor logiky, je to zkrátka takové prvoplánové. Spíš než ke kriminálnímu thrilleru to směřuje k hororovému žánru, jmenovitě je to předzvěst pozdější úspěšné hororové série Saw. Scénář je překombinovaný, stejně jako u podobně laděných filmů s geniálním manipulátorem, jako je např. Prvotní strach, by v reálu podobný konstrukt nefungoval. Ono je vůbec zajímavé sledovat řadu filmových detailů, kde Fincher všechno podřizuje atmosféře. Např. kamkoli hrdinové vstoupí, musí být zataženo a chraň pánbůh, aby kdokoli zmáčkl vypínač osvětlení. Svítí se baterkami nebo místnost spoře osvětlují světélka červených výbojek, aby víc vynikla ponurost prostředí a jeho tajemnost. Režisér si vybírá co nejodpudivější prostředí, zanedbané a zaneřáděné uličky na periférii, staré budovy s oprýskanými fasádami a ještě mnohem víc si vyhrává s interiéry. Ty jsou obvykle mnohem zaneřáděnější a zdevastovanější, než by v reálu bylo možné. Kamera se přímo pase na hnilobě a plísních, které by v reálu upozornily už dávno okolní nájemníky na nějaké nekalosti. Policisté vniknou do bytu a s napřaženými zbraněmi postupují do poslední místnosti, kde teprve až strhnou pokrývku z oběti, rázem se chytají za nos. I tady Fincher všechno podřizuje momentu překvapení. Je dobré si srovnat dynamicky natočenou scénku honičky v činžovním domě se scénou honičky po střechách a bytech arabské čtvrti ve filmu Borneův mýtus. Zatímco ta druhá organicky zapadá do příběhu, tady by v reálu mělo pachateli stačit seběhnout schodištěm a zmizet hlavním východem, jenže to by pochopitelně bylo divácky nepřitažlivé, takže Fincher nechává svého padoucha a jeho pronásledovatele probíhat částmi domu, který pravděpodobně dosud nikdo nepostavil a také nikdy nepostaví, protože by šlo o nezkolaudovatelný architektonický unikát. Podobných úletů by byla celá řada, ale síla Fincherova nezaměnitelného režijního rukopisu je tak výrazná, že to v očích převážné většiny diváků spolehlivě zakrývá. Takovou scénu, kdy Brad Pitt má pistoli u své hlavy a očekvává výstřel, musím v její atmosféričnosti ocenit i já. Divácký zájem pochopitelně poutá i brutalita jednotlivých zločinů, ale můj dojem k tříhvězdičkovému hodnocení snižuje i filozofický rámec dramatu, se kterým se ani v nejmenším neztotožňuju. Zatímco jiný Fincherův film Klub rváčů mi přišel jako skvělé zpracování fenoménu revolty, anarchismu a konzumismu v moderním velkoměstě, tady mi ten nihilismus a deprese přijdou nepatřičné. Celkový dojem: 60 %. () (menej) (viac)