Svět za sto let

Velkolepé vizionářské a především skvěle natočené scifi s charismatickým Raymondem Masseym v hlavní dvojroli. Snímek vzniknul v roce 1936, tedy v době, kdy světem obcházel strašák nacismu a hrozba války a celý film působí jako jedno velké varování proti válce, proti totalitním systémům, proti strachu lidí z pokroku a na druhou stranu také proti pokroku samotnému. Tématicky je to tedy velice bohatý a nesmírně zajímavý film. Ve střední části filmu se objevuje téma jakési "Chodící nemoci", novodobého moru. I když se to tam vyskytuje pouze okrajově, velice silně mi to asociovalo pozdější zombie filmy, které se tím zřejmě mohly inspirovat. Dále je třeba vyzvednout monumentální kulisy, kostýmy (inspirované starým Římem) a také povedené triky. Hodně působivé jsou i obrazové montáže, které tvoří nemalou část filmu. Pár záporů, které ale hodnocení neshodí, by se tam také našlo - např. ve střední "válečné" části filmu se občas příliš moc kecalo, a poslední "futuristická" část mohla být klidně delší a propracovanější. Jinak ale nemám co vytknout. (22.07.2011)

Na to, že malo ísť o akési negovanie Langovho METROPOLISU, je mu tento film dosť podobný. Minimálne v druhej polovici. A je aj zrovnateľne veľkolepý. Mňa najviac prekvapilo, že úvod je rýdze postapo, v štýle napr. Bessonovho POSLEDNÉHO SÚBOJA. Film sa neubráni určitému kazateľstvu (postavy vlastne len prednášajú svoje repliky, bez toho, aby mali nejaký vnútorný život), ale rozhodne ide o pilier filmovej sci-fi... (06.03.2017)

Megalomanské dielo s iniciatívou slušnosti a riešenia problematických vízií sveta základnými hodnotami mieru a čestnosti. Vizuálni architekti a technickí štáb tvorcov odviedli bravúrnu úlohu. To bez debaty. Ale keď sa bavíme ohľadom príbehovej kostry rozprávania a jej umelo našróbovanom syndróme nervozity a zápasenia o lepšie zajtrajšky, som sklamaný. Veď predsa hlavným kladom dystopických a vizionárskych sci-fí-čiek je vždy ukazovanie a nie moralizovanie za každú cenu - viď Metropolis, Blade Runner, ale aj 12 Opíc. Zároveň, keby ju postavím do úrovne pokojnejšieho Deň, keď sa zastavila Zem (1951), konštatujem ďalší zlyhávajúci prvok - plytkosť a nedotiahnutosť prerozprávanej linky posolstiev naprieč tématickej vážnosti. Tým pádom ma vzletné reči a lacnejšia excentrickosť scenára (keď to Wells takto napísal aj v knižnej predlohe, nemám o ňu záujem) nechávajú chladným. Škoda, lebo záverečná fáza 100 rokov PRED súčasnosť vzniku snímky, datujúca rok 2036 je očným orgazmom. (05.10.2014)

Film, řazený mezi nejzásadnější sci-fi snímky historie, který technicky o několik desetiletí předběhl svou dobu, je dnes již technicky a hlavně vypravěčskými postupy zastaralý. Objektivně vzato je pořád mnohem blíž éře němého filmu než klasické produkci poválečné doby. Muselo být nemožné převést Wellsovy revoluční myšlenky (předlohu jsem nečetl, ale uberte si od doby natočení ještě tři hodně důležité roky vývoje lidstva) dokonaleji na plátno. Wells ve své době předpověděl vynálezy a skutečnosti, kterých využíváme dnes, anebo dokonce teprve přijdou. Sekl se akorát v podobě nové světové války, kde jsou příliš vidět zkušenosti z podoby první světové (zákopové a plynové). Pokud by tvůrci zaostřili ještě na příběh jednotlivce (čímž by podoba narace byla bližší dnešním zvyklostem), trval by film tři hodiny, nicméně dokážu souhlasit s názorem kolegy gudaulina. Z dvou možných verzí na disku jsem vybral tu kolorovanou. (03.04.2013)

Koukám, že někteří lidé tu koukali asi na nějaký jiný film, protože jejich popis nebo interpretace je nějak mimo. Film mi přišel, jako by ho na střídačku točilo několik režisérů, scény k nepřečkání a k naštvání se střídaly s povedeným vedením děje. Třeba prostřední část se nejprve zdála stupidní a plochá až běda, ale postupně se vynořily velmi solidně podané nestupidní postavy... No, když srovnám s Metropolis nebo Just Imagine, abych vzal podobné filmy z podobné doby, tento vychází velmi slušně. (19.05.2012)