Svět za sto let

S přihlédnutím k roku vzniku jde o obdivuhodné dílo. Jenže mu chybí příběh. Je to jako kdyby Spielberg v Minority Report natočil jenom to všechno úžasné pozadí a nezařadil do něj lidi. Nemluvím teď o celém filmu, ale o jeho dost dlouhých (a vizuálně nejzajímavějších) pasážích, kde si autor v okouzlení vzdálenou budoucností dovolil nám ji servírovat samostatně. A mezi to šoupnul konverzačku ve studiových kulisách. Propojit to, mohl to být skvělý film. Jako nejzastaralejší užitý postup mi ale přišly pasáže, kdy nám během jedné minuty střihli třikrát tentýž záběr. Test paměti? Sotva. (10.09.2010)

Jsem přesvědčen o tom, že H.G. Wells byl daleko lepší spisovatel než scénárista, protože tenhle tíživě prorocký snímek postrádá jakékoli sympatické či vůbec uvěřitelné postavy a časté střídání časových období diváka prostě ruší. Velmi pěkné byly speciální efekty v druhé polovině snímku, na svou dobu jistě jedinečné. Určitě se tenhle snímek stal inspirací mnohým dalším sci-fi, ale mě opravdu neokouzlil. Bohužel zklamání, možná někdy příště. (21.08.2012)

Není pochyb o tom, že po technické stránce to je na svoji dobu absolutní špička. I ta myšlenka je přinejmenším zajímavá. Problém je v tom, že takhle rozsáhlý téma se asi nedá pojmout za 90 minut a nevyvarovat se při tom jistý zkratkovitosti a tak se to celý vyvíjí tak, že skrz jistý dekády se historie vlastně tak trochu opakuje což ovšem i celkem odpovídá realitě. Každopádně zajímavá vize. Technologický pokrok sice vývoj odhadnutý v tomhle filmu trochu předběhnul, ale to nemohli autoři v době uvedení vědět. Každopádně být tu propracovanější vývoj děje a výraznější postavy tak bych asi dal i vyšší hodnocení, ale nicméně to nic nemění na tom, že nepochybuju o tom, že tehdejší diváci na to museli čumět s otevřenou hubou.60% (30.07.2024)

O románe spisovateľa Herberta Georgea Wellsa (1866-1946), podľa ktorého je natočený tento film, som doposiaľ žiaľ ani nepočul. Filmové prevedenie mi však prišlo celkom zaujímavé. Na svoju dobu veľmi dobré triky, výprava, komparz a tiež vizuálne spracovanie scén. Netradičný anglický čiernobiely sci-fi/future snímok so znakmi post-apokalyptických filmov a rodovej ságy. Naozaj zaujímavý námet. *** (13.11.2008)

Hodnotit bez ohledu na rok natočení opravdu nejde. HG Wells byl velikán své doby a William Cameron Menzies dokázal jeho vizi převést ve velmi potěšující podobě na velké plátno. O to více si zaslouží ČT2 pohlavek za "ořez" původního formátu pro televizi, který ubírá na velkoleposti obrazu. Na druhou stranu pustili původní, černobílou verzi. Efekty jsou přesto působivé, na svou dobu úžasné a trochu mi připomínají několik slavných pohledů na město v Metropolis. Vývoj civilizace během 100 let není možná nejdetailnější, ale podává dostatečný pohled na Wellsovy obavy ze světa, který přijde a jeho technokratická podoba není určitě "pouze" radostná. Futuristický design, myšlenky i pokrok jsou zde dovedeny skoro k dokonalosti. Mimochodem předloha byla vydána v roce 1933 a Wells v mnoha detailech dokázal promyšlenost díla (umístění "nové civilizace", odkaz na "válec" z Války světů). (21.01.2010)