Útes smrti

Tohle může zklamat asi hlavně fandy gore, protože tady si ho teda moc neužijete. Jelikož film je z 90% o skupince lidí plácající se na destičkách v moři, nečekejte, že uvidíte nějaké uhryzlé nohy nebo vyhřeznutá střeva, tyhle chuťovky se odehrávají pod vodou. Dočkáte se tak leda krvavé skvrny kolem těch nebožáků. Jinak tohle ale dokonale splňuje tzv. "za málo peněz hodně muziky." Navíc tím, jak to netlačí na pilu a tím, že žralok není zmutovaná digitální chrochtající příšera, ale docela normální paryba, člověk má z toho dost nepříjemný pocit reálnosti. Dokonce ani těm lidem tu smrt tak moc nepřeje. Takže napínák z moře je to velmi kvalitní. (04.05.2017)

Před lety vznikl film "Otevřené moře", u kterého se tvůrci dušovali jak je to nejstrašidelnější žraločí film apod. Podle mě to byla děsná nuda o dvou lidech v moři, obklopených žraloky. Později vznikla "Krvavá laguna", která vzala prakticky stejné téma ale do hlavní role byl umístěn krokodýl a hlavně se jednalo o výrazněji filmovější a hlavně zábavnější podívanou. Tvůrci tohoto snímku se ve svém nejnovějším počinu vydávají na moře a předvádějí nám prakticky to samé co tvůrci "Otevřeného moře" jen přidávají více jídla ... tedy herců. Děsná nuda, která vyděsí jen ty, kteří mají ze žraloků opravdovou fóbii. (06.12.2010)

„Skôr zomriete na bodnutie včely, než by vás zožral žralok.“ Mám slabosť pre žraločie horory a tento patril k najlepším, aké som videl. Na Čeľuste samozrejme nemal, no raz za 5 rokov vznikne žraločí krvák, ktorý nie je úplne hlúpy. Napríklad Otvorené more. A práve s ním má Útes smrti veľa spoločného. S ním, a s predchádzajúcim filmom režiséra Trauckého, s Krvavou lagúnou. Realistického krokodíla nahradil realistický žralok, ktorý realisticky zabíja realisticky jednajúcich ľudí v austrálskej prírode. Ako vtedy, i tu mi prekážali prehrešky voči logike. Ak by vám žralok spolovice zožral kamaráta a v jeho okolí by boli litre krvi, plávali by ste k torzu alebo čo najďalej od neho? A ako minule, ani tu sa mi nepozdávalo (ako laikovi), že zviera útočí na skupinu ľudí, pritom všade, kam len pozriete, sa nachádzajú DESIATKY KILOMETROV teritória s TONAMI potravy, ktorá je pre dané zviera prirodzenejšia, ako ľudské mäso. Tieto drobnosti (?) mi k pomerne realistickému Trauckému prístupu nesedia. Ale áno... páčilo sa mi to. (29.11.2010)

Australian Daily Telegraph, Sportovní rubrika, Výsledkový servis. Lední hokej: Adelaide - Perth 3:6, Canberra - HC Sydney 1:1 přerušeno pro oblevu; Sportovní lidolov: Výběr Oceánie - Výběr lidstva 4:1 (po jednoznačném průběhu).. Konečně někdo po letech zhmotnil vtip, kdy se malý žraloček ptá velkého žraloka: „A tatínku, proč kolem těch lidí nejdřív kroužíme, než zaútočíme?“ a táta mu odpoví: „Přece je nebudeme jíst s hovínkama, synku..“ Jsem rád, že řežisér Traucki vrátil Spielbergovu polívčičku na vařič a trošku ji přihřál. Přirozený, uvěřitelně podaný survival a v něm jednoduchými prostředky navozené napětí při hře zubaté kočky s ploutví se skupinkou vyděšených myší v neoprenu. Ti lidé nepotřebovali větší loď, stačila by jim jakákoliv.. (02.01.2011)

Andrew Traucki se podruhé představuje coby autor "realistického" animal horroru, jen krokouše vyměnil za žraloka. Jinak je příběh prakticky stejný, jen mi v tomto případě chybělo souznění s hrdiny, prakticky o nikoho z nich jsem se nebál, jejich často retardované chování mi vadilo a nějvíce mou pozornost držel podivný vysoký přístroj na ostrůvku, ke kterému přeživší směřovali. A to, jak jistě uznáte, je ve žraločím horroru trochu divné. (10.02.2011)