Neklid

Řemeslně naprosto výborně zvládnutá záležitost, která hraje na city zcela přirozeně, nenuceně a hlavně efektivně. Hlavní postavy jsou sice trochu šablonovité, scény občas kýčovité a jako celek to je velmi jednoduché, přesto však to na mě zapůsobilo. Budu se opakovat, ale nedá mi to nezmínit, že tento film je upřímné pohlazení po duši a zejména ženské publikum jej ocení. Už teď mě mrzí, že se Neklid neudrží v podvědomí diváků a za nedlouho u jedné skupiny patrně zapadne do řad stovek průměrných, laciných a sladkobolných limonád, které vídáme v neděli odpoledne, a u druhé do nějakého nočního programového bloku pro náročné diváky, na který se dohromady dívá v jednu chvíli maximálně tak pět lidí. A to si absolutně nezaslouží. (13.01.2012)

Co to sakra bylo...opravdu nemám slov. Nejnesympatičtější a nejnudnější herečka pod sluncem a k ní úměrně vybraný noname "herec". Scénář a vůbec všechny dialogy jako by napsal ten vůbec nejhorší český scenárista, jakého si dovedete představit - styděl jsem se ty hovadiny vůbec poslouchat. Kamera s tak tmavým filtrem, že všechno (ne)vidíte jako přes sluneční brýle. Jo a samozřejmě nesmí chybět asiat, že ano, jako v každém druhém americkém filmu! Tentokrát dokonce ve formě ducha. Oh my fucking god...po půl hodině už jsem to nezvládal. Van Sant si hraje na zženštilého hipstera a nejde mu to, nebo co. Zlatý Dolan. Takhle mě už dlouho nějaký film nenasral. Odpad jak vyšitý. (19.06.2013)

Na Miu Wasikowskou se opravdu dobře kouká, ale to jsem si uvědomoval už dávno předtím, nejpozději od té doby, co ji Tim Burton obsadil do hlavní role své Alenky. Není tak fyzicky atraktivní, aby odváděla pozornost od svého herectví, ale je to typ sympatické holky ze sousedství, se kterou byste chtěli mít první rande a zažívat první romantickou lásku. Představuje největší plus filmu, který se bohužel podle mého až moc pohybuje v provařených vodách a spoléhá na neselhávající sentiment, který pociťujeme nad umírajícím člověkem. Jakkoliv se Gus Van Sant snaží, nevychází mu z toho nic víc než slušný průměr. Přiznávám se bez uzardění, že patřím k těm mužům, které vlastně i docela často přemůžou v kině emoce a ukápne mu slza v momentě, kdy vidí utrpení. Tady ale ani ťuk a nemyslím si, že by to bylo tím, že jsem v poslední době citově okoral. Prostě to není typ filmu, který by mě vtáhnul do děje a který bych žil s jeho postavami. O čtvrté hvězdičce jsem prakticky nikdy nezačal uvažovat. Celkový dojem: 60 %. (22.05.2016)

Nejedná se o doják, který by vás výrazněji připravil o zásoby papírových či čistých kapesníků, ale nejedná se ani o film, kterej by vám přidal na náladě. Osobně mi to přišlo místy až příliš divné, co do úchylek, zálib a životů jednotlivých postav, díky tomu mi pak film připadal až příliš strojený, teatrální a předevší blbě zahraný, místy s krkolomnými nenormálními dialogy, což je samozřejmě dáno oním dost zvláštním scénářem, jako takovým. Mám ráda komorní dramata, nemám ráda filmy o umírání, ale když se to všechno vezme s nadhledem (tim vtipnym, ne po Wasikowsku poetickofilozoficky přírodovědeckym) tak je to pro mě docela snesitelná záležitost, což se ale netýká tohodle snímku, u kterého sem měla chvílema co dělat, abych to pro tu místy nesnesitelnou přemoudřelost, tragičnost jednotlivých vadných postav a do toho všeho pro ten nadhled, kterej byl místy snad až moc zbaven reality, aby působil za každou cenu kouzelně a dojemně, nevypla. Vydržela jsem to do konce, ale byla bych se bez toho obešla. Výraznějším plusem filmu je hudební doprovod, jinak je vesměs všechno dost pomíjivé a hodně lehko zapomenutelné. 2,5 hvězdy a tuna nepochopení k tomu pro zdejší nadhodnocenost. (17.01.2012)

Ježišmarjáááá, ten Eunuch bol neuveriteľne suchý! To si mala koho vybrať za boyfrienda... No, Eunuch mal svojho ducha Hiroshiho, Hiroshi mal Nagasakiho, dozvedel som sa, že môj vták rozhodne nie je vodný vták, všetci v tomto filme boli sorry a jediný Neklidný som bol ja, pretože som sa nevedel dočkať konca, ako som skapínal od nudy! (21.12.2011)