Neklid

Neuvěřitelně krásně podmanivý příběh. Milý svou jednoduchostí, nezávislostí i pohledem na předčasný odchod! Působivé postavy kterým vložil scénárista do úst vynikající dialogy. Garderóba je neobvykle eRETROzující !! Umírání, jako hlavní téma, zajímavě potlačené do pozadí romantického poznávaní a přesto plně tento snímek obklopující. Pěkná práce! (15.04.2012)

Enoch & Annabel. ON vyčpělý sirotek přežívající bez zájmu o život a se zájmem o navštěvování cizích pohřbů. ONA kouzelná slečna s odvahou a vášní a umem žít. A taky s rakovinou mozku. Přestože tedy leitmotivem je smrt, umírání, čekání na smrt, snímek je prodchnut citem, silnými emocemi a nakažlivým entuziasmem. Život je krásný, na světě je krásně. A pokud není, tak bude. Láska k životu, respekt k času. Carpe diem. Život je dar, smrt je nicota. ~ Vyvážený příběh, v němž se emotivní rovina nenásilně prolíná s tradičními režisérovými snahami o jinakost a experiment (kaleidoskop, baterka, namalované obrysy těl na asfaltu…). Plus vynikající herecké obsazení (skvělá Mia Wasikowska v roli Annabel, stejně jako nedávno jako Jane Eyre). (Dobře napsaná je též postava imaginárního Japonce – kamikadze pilota – patetického ducha jménem Hiroshi.) ~ Fantazijní svět vnořený do reality. Originální romantika. Pozitivní energií nabitá předfunusová lovestory. Úžasně pokojný Neklid. ~ ~ Zdá se, že jde o druh zpěvného ptáka, který si myslí, že umírá pokaždé, když zapadá Slunce. A když se ráno probudí, je z toho, že stále žije, úplně na větvi, a proto zpívá ty nádherné písně. (10.02.2012)

Na Miu Wasikowskou se opravdu dobře kouká, ale to jsem si uvědomoval už dávno předtím, nejpozději od té doby, co ji Tim Burton obsadil do hlavní role své Alenky. Není tak fyzicky atraktivní, aby odváděla pozornost od svého herectví, ale je to typ sympatické holky ze sousedství, se kterou byste chtěli mít první rande a zažívat první romantickou lásku. Představuje největší plus filmu, který se bohužel podle mého až moc pohybuje v provařených vodách a spoléhá na neselhávající sentiment, který pociťujeme nad umírajícím člověkem. Jakkoliv se Gus Van Sant snaží, nevychází mu z toho nic víc než slušný průměr. Přiznávám se bez uzardění, že patřím k těm mužům, které vlastně i docela často přemůžou v kině emoce a ukápne mu slza v momentě, kdy vidí utrpení. Tady ale ani ťuk a nemyslím si, že by to bylo tím, že jsem v poslední době citově okoral. Prostě to není typ filmu, který by mě vtáhnul do děje a který bych žil s jeho postavami. O čtvrté hvězdičce jsem prakticky nikdy nezačal uvažovat. Celkový dojem: 60 %. (22.05.2016)

Citlivé a něžné. Citově vyprahlý kluk, který chodí na cizí pohřby a má za přítele ducha. Dívka, která ví, že jí zbývají tři měsíce života a o to víc chce žít. Stylově podobné korejskému "...ing", ale s tlumenými barvami a s menší dávkou humoru. Občas docela absurdní, ale vzhledem na situaci logické dialogy. Líbilo se mi (výhradu mám ke scéně, ve které se čte dopis - mohli to udělat stručněji a lépe), 87%. Úsměv. (28.01.2012)

Co to sakra bylo...opravdu nemám slov. Nejnesympatičtější a nejnudnější herečka pod sluncem a k ní úměrně vybraný noname "herec". Scénář a vůbec všechny dialogy jako by napsal ten vůbec nejhorší český scenárista, jakého si dovedete představit - styděl jsem se ty hovadiny vůbec poslouchat. Kamera s tak tmavým filtrem, že všechno (ne)vidíte jako přes sluneční brýle. Jo a samozřejmě nesmí chybět asiat, že ano, jako v každém druhém americkém filmu! Tentokrát dokonce ve formě ducha. Oh my fucking god...po půl hodině už jsem to nezvládal. Van Sant si hraje na zženštilého hipstera a nejde mu to, nebo co. Zlatý Dolan. Takhle mě už dlouho nějaký film nenasral. Odpad jak vyšitý. (19.06.2013)