Neklid

- Jako veverka bez oříšku a bez mámy - Jako jelen touží po říčce, Má duše touží po tobě, Bože - Nicrophorus americanus, americký hrobařík. Líbí se mi ten jeho knír. Je úžasný. - Proč myslíš? - Ucítí mršinu na kilometry daleko, ten pach smrti. Sameček a samička se u mršiny sejdou a seznámí se. Pak ji společně zahrabou. Spáří se a samička na tu mršinu snese vajíčka. Ale na rozdíl od ostatních brouků od těch vajíček pak neutečou. Vyhrabou si někde poblíž malou komůrku. A když se mláďata vylíhnou, rodiče jim předžvýkají kousky té mršiny a krmí je. Není to úžasné? Starají se o děti. ...po dlouhe dobe krasny romanticky film, citlive natoceny a vyborne zahrany, thx gus! .) (15.04.2012)

Enoch & Annabel. ON vyčpělý sirotek přežívající bez zájmu o život a se zájmem o navštěvování cizích pohřbů. ONA kouzelná slečna s odvahou a vášní a umem žít. A taky s rakovinou mozku. Přestože tedy leitmotivem je smrt, umírání, čekání na smrt, snímek je prodchnut citem, silnými emocemi a nakažlivým entuziasmem. Život je krásný, na světě je krásně. A pokud není, tak bude. Láska k životu, respekt k času. Carpe diem. Život je dar, smrt je nicota. ~ Vyvážený příběh, v němž se emotivní rovina nenásilně prolíná s tradičními režisérovými snahami o jinakost a experiment (kaleidoskop, baterka, namalované obrysy těl na asfaltu…). Plus vynikající herecké obsazení (skvělá Mia Wasikowska v roli Annabel, stejně jako nedávno jako Jane Eyre). (Dobře napsaná je též postava imaginárního Japonce – kamikadze pilota – patetického ducha jménem Hiroshi.) ~ Fantazijní svět vnořený do reality. Originální romantika. Pozitivní energií nabitá předfunusová lovestory. Úžasně pokojný Neklid. ~ ~ Zdá se, že jde o druh zpěvného ptáka, který si myslí, že umírá pokaždé, když zapadá Slunce. A když se ráno probudí, je z toho, že stále žije, úplně na větvi, a proto zpívá ty nádherné písně. (10.02.2012)

Potkali se v pravou chvíli. On, přežívající tělo bez života, ona plná života v téměř mrtvém těle. Na co čeká, čemu věří, co potřebuje umírající Annabel? Třeba toho podivného kluka, který toho zažil příliš. Možná, že je pro Annabel ten pravý. V kruhu milující rodiny, která si o ní dělá starost se cítí vděčná, ale ne svobodná. Enochovy nevadí začít přátelství s umírající Annabel, nedává najevo jakoukoli lítost. Van Sant rozehrává velmi podivnou hru s emocemi na pozadí krasných obrazů probíhajícího podzimu a nadcházející zimy. Líbí se mi ta analogie se světem zvířat. (26.11.2011)

Nejedná se o doják, který by vás výrazněji připravil o zásoby papírových či čistých kapesníků, ale nejedná se ani o film, kterej by vám přidal na náladě. Osobně mi to přišlo místy až příliš divné, co do úchylek, zálib a životů jednotlivých postav, díky tomu mi pak film připadal až příliš strojený, teatrální a předevší blbě zahraný, místy s krkolomnými nenormálními dialogy, což je samozřejmě dáno oním dost zvláštním scénářem, jako takovým. Mám ráda komorní dramata, nemám ráda filmy o umírání, ale když se to všechno vezme s nadhledem (tim vtipnym, ne po Wasikowsku poetickofilozoficky přírodovědeckym) tak je to pro mě docela snesitelná záležitost, což se ale netýká tohodle snímku, u kterého sem měla chvílema co dělat, abych to pro tu místy nesnesitelnou přemoudřelost, tragičnost jednotlivých vadných postav a do toho všeho pro ten nadhled, kterej byl místy snad až moc zbaven reality, aby působil za každou cenu kouzelně a dojemně, nevypla. Vydržela jsem to do konce, ale byla bych se bez toho obešla. Výraznějším plusem filmu je hudební doprovod, jinak je vesměs všechno dost pomíjivé a hodně lehko zapomenutelné. 2,5 hvězdy a tuna nepochopení k tomu pro zdejší nadhodnocenost. (17.01.2012)

Ó, Mia Wasikowska je takový zlatíčko, že jí člověk odpustí i ten příšerný účes :) V němž mi mimochodem hodně připomínala Jean Seberg v "U konce s dechem". Naopak Henry Lee Hopper mě fakt sral. A ochotně bych si odmyslel i tu protivnou postavu japončíka s tou jeho směšnou beranicí. Gus Van Sant si natočil "Harold a Maude" ve verzi pro hipstery z r. 2011 a osobně u toho zívám nudou, byť je tenhle film ještě snesitelný v porovnání třeba s podobným snímkem "Láska a jiné závislosti" z r. 2010, který byl opravdu hrozný. Nemáte pocit, že těch bijáků o smrtelně nemocné holce už bylo nějak moc? Nezačíná vás už taky iritovat to filmové klišé o tom, jak bychom měli žít každý den naplno, jako by byl poslední? Sledovat dojímavé filmy s kamenným ksichtem mi začíná připadat úžasné. (22.09.2012)