Neklid

Nejedná se o doják, který by vás výrazněji připravil o zásoby papírových či čistých kapesníků, ale nejedná se ani o film, kterej by vám přidal na náladě. Osobně mi to přišlo místy až příliš divné, co do úchylek, zálib a životů jednotlivých postav, díky tomu mi pak film připadal až příliš strojený, teatrální a předevší blbě zahraný, místy s krkolomnými nenormálními dialogy, což je samozřejmě dáno oním dost zvláštním scénářem, jako takovým. Mám ráda komorní dramata, nemám ráda filmy o umírání, ale když se to všechno vezme s nadhledem (tim vtipnym, ne po Wasikowsku poetickofilozoficky přírodovědeckym) tak je to pro mě docela snesitelná záležitost, což se ale netýká tohodle snímku, u kterého sem měla chvílema co dělat, abych to pro tu místy nesnesitelnou přemoudřelost, tragičnost jednotlivých vadných postav a do toho všeho pro ten nadhled, kterej byl místy snad až moc zbaven reality, aby působil za každou cenu kouzelně a dojemně, nevypla. Vydržela jsem to do konce, ale byla bych se bez toho obešla. Výraznějším plusem filmu je hudební doprovod, jinak je vesměs všechno dost pomíjivé a hodně lehko zapomenutelné. 2,5 hvězdy a tuna nepochopení k tomu pro zdejší nadhodnocenost. (17.01.2012)

Přirozenější snění než ve Věčném svitu; a ohromně přirozené herectví obou protagonistů. Restless zobrazuje, co by podobné filmy nezobrazily (resp. by je to ani nenapadlo), a zároveň nezobrazuje, co by jiné filmy (zbytečně) zobrazily. Protože si to prostě může dovolit. Zářným příkladem je ona osudová autonehoda, ale nakonec i to Annabelino umírání ... "jen sni s námi", jako by Gus Van Sant vzkazoval divákovi. Milé, roztomilé, smutné. (16.10.2012)

Pokud se mě zeptáte, co považuji za melancholický typ filmu, dám vám příklad právě Neklid. U tohoto dramatu od první minuty cítíte a tušíte, že směřuje k hořkému konci. Jeho tématem je smrt a pohled hlavních postav na ní, smíření se s ní. Celou tuto tématiku se snaží zaobalit do humorného hávu, ale stále je to snímek smutný, jenž nemusí sednout každému. Mezi herci to jiskří a funguje. Pár zajímavých námětů k zamyšlení se též najde, ale již jsem zřejmě viděl až příliš filmů na podobné téma, které prostě byly lepší. Čas ukáže, jestli si na Neklid vzpomenu jako na melancholický snímek pojednávající o tématu smrti, nebo pouze na jistý, konkrétní vnitřní pocit mého či jiného já. Uvidíme… 70% (31.03.2013)

Ježišmarjáááá, ten Eunuch bol neuveriteľne suchý! To si mala koho vybrať za boyfrienda... No, Eunuch mal svojho ducha Hiroshiho, Hiroshi mal Nagasakiho, dozvedel som sa, že môj vták rozhodne nie je vodný vták, všetci v tomto filme boli sorry a jediný Neklidný som bol ja, pretože som sa nevedel dočkať konca, ako som skapínal od nudy! (21.12.2011)

Neklid je film, který je hodně podobný filmu 50/50. Super příjemní herci, zajímavý příběh ze života a hlavně výsledná radost ze života film o stupínek zaručeně povyšuje. Moc hezky se na to koukalo a když bych někdy měl nějakou dlouhodobou depku, bude tenhle film tím prvním, na který se podívám, protože vím, že mi okamžitě zvedne náladu. Nebo teda hlavně Mia Wasikowska mi ji svojí postavou v tomto filmu zlepší, protože její pozitivní postava byla neuvěřitelně super. (15.11.2012)