Cela 211

V subžánru vězeňských dramat se rodí skutečně hodně povedených snímků a Cela 211 patří bezesporu k těm nejlepším. Silný většinou dosti naturalistický náboj, syrové podání a ryze maskulinní svět se svými vlastními pravidly, specifickou morálkou s důrazem na čest a charisma (jazykem filmu ,,koule") hlavních postav. Cela 211 má navíc velmi umně vystavěnou originální zápletku, jejíž dějová rámec rozehrává hodně zajímavé paralely mezi světem venku a uvnitř za mřížemi - který svět je vlastně čestnější, ten ryzí živočišný nebo ten politicky korektní, v němž praxe a teorie morálních zásad nejsou vždy zcela v harmonii? Režisér Daniel Monzón navíc dokázal udržet svůj snímek po celou dobu jeho trvání mimo obvyklé neduhy podobných filmů - žádné sentimentální pasáže v závěru, žádné moralizující soudy, žádné zbytečně akční efekty rvaček, žádné exhibování trestaneckých muskulatur, tady jde čistě o silný a neotřelý příběh (vzdáleně podobný Redfordovu Brubakerovi) a fyzické herectví zúčastněných herců - každému jsem jeho roli bezezbytku uvěřil... Vězeňské snímky jsou zpravidla hodně sociálně kritické a ani ten Monzónův není výjimkou ve své reflexi toho, jak zkostnatělý je systém nejen španělského vězeňství, ale důležité jsou i přesahy do politické situace a reflexe autonomních pnutí uvnitř Španělska, konkrétně Basků (ETA) či ve filmu přímo nezmíněných Katalánců. Evropské pojetí subžánru je navíc trochu odlišné od zaoceánského, v tom je snímku hodně blízký skvělý francouzský Prorok, který oplývá podobnou atmosférou, tady ovšem chybí občasné poetické scény, což je ku prospěchu věci. Cela 211 je mimořádně napínavý snímek, jehož přednosti shrnují dva body - originální dějová zápletka a herci, kteří mají skutečně ony ,,koule"... (18.07.2010)

Sugestívne a príťažlivo nakrútená tak trochu iná väzenská dráma. Monzón režijným umom zakrýva nedostatky scenára, ale úplne ich zakryť nedokáže. Ono totiž situácia pred zásadným dejovým zvratom zhruba v polovici filmu hovorí ešte viac o dementnosti vyjednávačov, ako predtým a to je čo povedať. Tak ale povedzme, že v krízových situáciách to ľuďom pomalšie myslí a nedokážu predpovedať bezprostredné následky. Tosar mi celý čas evokoval Diega Lunu a ak hlavy na juhozápade krajiny neobmedzených možností budú premýšľať o remaku, tak si asi naňho tiež spomenú. (02.04.2017)

Dříve se na evropské filmy skoro nedalo koukat. Dnes? Nakopávají prdel přeslazenému Hollywoodu a to i ve vězenských dramatech, které doposud nejlépe uměli právě za mořem. Cela 211 po celou stopáž popisuje konflikt ve věznici, přesto nenudí ani na vteřinu. Postavy jsou skvělé! Kolumbiec, Malamadre i samotný Juan. Skvělé herecké výkony, lidské poselství a hlavně, dokonalé drama. Jeden z nejlepších filmů letoška. 90% 14.08. 2010 (16.08.2010)

Já bych dal za 4*, ale ten příběh je pro mě úplně novým. Je to velmi napínavé, atmosféra vynikající, kamera naprosto skvělá a to herecké obsazení mě bylo fakt sympatické. Byl jsem před filmem velkým optimistou, tipoval jsem, že to dopadne dobře, ale každej se plete. Má to skvělej konec. Celej film má napínavost a brutalitu, je to skvělej film. (11.12.2011)

Filmy z vězeňského prostředí mám ráda, stejně jako španělskou kinematografii. Byla jsem docela překvapena, že tak vysoce hodnocený a ještě ke všemu neamerický film budou vysílat na Primě Cool. Jediné, čeho jsem se obávala, byl dabing. Kinematografie španělsky hovořících zemí má natolik osobitý feeling, atmosféru i styl, že dabing dokáže velmi účelně srážet celkový zážitek z filmu. To se potvrdilo i v případě Cely 211. Nejvíce mi zážitek znepříjemňoval hlas Libora Terše, který mluvil Luise Tosara. Má dost specifický hlasový projev a zjistila jsem, že ho dokážu nejvíce ocenit pouze, když dabuje v Dr. Houseovi:) Naštěstí samotný děj, charaktery postav i herecké výkony byly tím pravým vězeňským syrovým dramatem, takže dokázaly po většinu času docela účelně mé nevalné dojmy z dabingu přebíjet. Gangy drsných a nebezpečných "machos" versus jeden nový dozorce. Stačí jedna zdánlivě banální nehoda, nepozornost dozorce a zručnost jednoho vězně a nevinná obchůzka po novém pracovišti se pro Juana změní v boj o přežití mezi těmi, kteří stojí na té druhé straně zákona. Situace i vztahy se začnou vyostřovat a postupně celá vzpoura směřuje k nevratným a tragickým následkům. Juan už pomalu přestává hrát svou "roli" a začíná se stávat skutečným vězněm. Aneb dobrá rada pro všechny, kdo by se chtěli ucházet o práci dozorce ve vězení: Nikdy nechoďte do práce o den dřív!:) (14.04.2012)