V pasci

Pět lidí v kabině a jeden z nich je Debil. Ten má nabiflenou "Teorii výtahů" a umí jej nejen zastavit, tak, že hasiči musí rozřezat půl mrakodrapu, aby se k němu dostali, ale navíc si nadrttil i vyhlášku padesát a tak si jako obvykle z elektřiny dělá papírové čerty... Noční Šajlamalajn nám unyle servíruje jednu ze svých indických bubu bajek, kde pravda a láska zase zvítězí nad lží a nenávistí a logika se zřítí do výtahové šachty, jen co pasažéři naklepou poschodí! A poučení? Zcela katolické! Ať uděláte cokoliv, stačí pár Otčenášů ve španělštině, hezky se omluvit a jste sp(r)aseni! (06.12.2010)

Sympatický, byť jednorázový film se skvělou technickou stránkou (obzvlášť Velázquezova hudba je opravdu výborná) a málo známými, dobře hrajícími herci. Nebýt onoho ďábla, spíše než horor bych mu ale dal označení thriller - napínavý totiž byl, ovšem nelekal mě a ani jsem se nebál... Scény "Zhasne se - rozsvítí - a už je někdo mrtvý" mi připomněly agathochristiovský detektivní skeč od Monty Pythonů. (21.03.2011)

Vo filme sa sice pracuje so znamymi proprietami, avsak umne. I ked priznavam, ze viac ako horor je film v mojich ociach thrillerom, t.j. pocit strachu sa nedostavil, ale pocit napatia, nervozity bol pritomny takmer neustale. Predovsetkym vdaka vybornej hudbe, nachadzajucej inspiraciu v Herrmannovi, prip. obcas aj v Goldsmithovi (Omen) ako aj faktu, ze vsetci do jedneho neznami (a vdaka scenaru aj nesympaticki) herci stazovali presne urcenie poradia "vybijanej" ich zivotov. Inak v mojich ociach prave vztah horor - napatie robi odpoved na otazku "do akej miery je nazov filmu (ne)umyselne spoileroidny" znacne relativnu. Mat film iny nazov, a ak by vdaka tomu jednou z point filmu mala byt skrz pribeh snaha o odhalenie totoznosti "vraha", tak je film vacsinou odpisany ako totalne neoriginalny, s blbou pointou. Ovsem z pozicie "umyselneho" nasadenia tohto nazvu s cielom odstranit liniu patrania "kto je vrahom", ostal pre mna ako divaka vacsi priestor prave na uvedomovanie si tych momentov dobre budujuceho napatia (nie strachu) i vdaka osvedcenym postupom. Zaroven aj posunuta pointa filmu nevyzera po kratkom uvazovani az tak "na odpis". Inymi slovami, zvoleny nazov mi umoznil sustredit sa na ine aspekty filmu, ktore som si nasledne nalezite vychutnal. (11.11.2010)

„Neverím v peklo. Nie je ho treba.“ Nepáčilo sa mi to. Vďakabohu to bolo príjemne krátke (ledva hodina 15), občas to malo príjemnú „technickú“ atmosféru a povedal by som, že neznámi herci tomu len prospeli. A ak by Shyamalan v tejto tradícii (raz do roka malý komorný horor z jeho produkcie a na základe jeho mysteriózneho námetu) pokračoval, mohlo by to byť časom čoraz lepšie. Každopádne DEVIL sám za seba príliš neobstojí, atmosférou mi troška pripomínal IZBU 1408, ktorá sa mi ale páčila oveľa viac. Čo sa týka záverečného šokujúceho rozuzlenia, pripadalo mi ako blbosť. (07.12.2010)

Moja logika má síce väčšie nároky, no aj tak je to príjemne krátke so skvelým námetom a ku koncu s celkom hustou atmosférou. No a zjavenie diabla je bravúrne. Shyamalanovský filozoficko-náboženský rukopis je neprehliadnuteľný, nabudúce by to ale chcelo väčší rozpočet a lepšieho režiséra. Privítal by som viac takýchto malých originálnych hororov od Shya. V dnešnej spleti remakov je takýto film ako požehnanie... (25.08.2011)