96 hodín: Odplata

Samozrejme že už to nie je ako jednotka, ale mám pocit, že je Odplata trochu podhodnotená, zas tak strašné to nebolo. Je to jednoduchá akčná zábavka, ktorá má podobne ako prvý film slušné tempo a po krátkom úvode sa už bez ďalších zbytočných rečí a prestojov posúvame z jednej akcie do druhej. Nepáčil sa mi strih, naopak potešila hudba, charizmatický Neeson a to mi, spolu s faktom že som sa nenudil, stačí k slabšej štvorke. (24.03.2013)

Popravdě, po různých recenzích jsem čekal, že Megaton bude víc tlačit na xenofobní pilu, nicméně v tomto ohledu je na tom Taken 2 vlastně lépe než jeho starší bráška, o téměř otevřeně rasistickém From Paris With Love ani nemluvě... Jasně, turecká policie jezdí výhradně v polorozpadlých Daciích (no, ony jsou to spíš staré Renaulty), hraniční přechod mezi Tureckem a Řeckem (?) je částečně zřícená bouda uprostřed lesů, turecká hudba v rádiích zní jako něco na uspávání hadů a albánští mafiáni mají stejnokroje složené z umolousaných koženkových bund a šusťákovek, ač na namakané bouráky očividně mají peněz dost. Jenže tohle jsou jen taková klasická klišé, která jsou k vidění skoro v každém filmu. Víc mi vadí, že oproti Morellovu energií nabitému trilleru jede istanbulské pokračovaní víceméně jen ze setrvačnosti a je prosté nápadů a i jakýchkoli divácky silných momentů. Akční scény už tu všichni pohaněli, takže já jen potvrdím, že opravdou jsou až tak špatné, jak se povídá. Ať už šlo o bitky, přestřelky, automobilovou honičku ulicemi či pěší honičku po istanbulských střechách (ta je tak strašně originálním prvkem, že se objevuje v KAŽDÉM akčním filmu z tohoto města), všechno bylo mdlé, nevynalalézavé a neposkytovalo to ani potěšení ze sledování lidských těl (a automobilů) v pohybu, ani to nepůsobilo adrenalinově a bezprostředně fyzicky (jako třeba v prvním Takenu). Inu, škoda dál mluvit... (07.10.2012)

„Umíš střílet?“ – „Ne.“ - „Tak řiď!“ Před projekcí jsem upřímně čekal hodně velký průser a jedinou motivací ke zhlédnutí mi byla existence nejnovějšího 3. dílu (tož abych byl v obraze, že). A kupodivu musím konstatovat, že to zdaleka tak strašné nebylo. Tedy, asi jde o to, jakou citlivost na absurdní akci má člověk při sledování zrovna nastavenou. A jak moc s nadhledem se na film dívá. Hodně akčních scén bylo vyhroceno na maximum, ale se zmoženým Liamem („Protože už jsem z toho všeho unavený.“) a jeho kreacemi jsem neměl až takový problém (jím vyslané kulky dokonce docela často míjely svůj cíl). Co se týče dcery (která se nám nějak silně potatila) a její smrtonosné autoškoly, to už bylo o něco horší (vše korunováno scénou s vlakem). Nejvíc nesmyslné nejsou však zběsilé honičky a bitky, ale nedomyšlené detaily (pasáže jako „necháme toho Amíka dokončit hovor“ či „na souboj otců si počkám pěkně schovaný a beze zbraně“). Mnoho scén je tak nechtěně směšných a já se hodně bavil, i když asi ne vždy tím způsobem jakým tvůrci původně zamýšleli. Ale na druhou stranu, scény se starostlivým taťkou odehrávající se v USA mě upřímně rozesmávaly, škoda, že se nepřenesly i do Istanbulu. Jazykovou stránku asi nemá cenu řešit (i když min. úvodní promluva na hřbitově být v albánštině mohla). A alespoň závěr se vrátil do původních (chtěně) vtipných kolejí. Dávám možná trochu milosrdný průměr a skoro netrpělivě očekávám, jak se tvůrci vypořádají s posledním dílem (ehm, teda za předpokladu, že to bude skutečně konec, protože „unavený“ taťka má stále energie, ran i kulek na rozdávání a třeba takovou Prahu ještě „nenavštívil“…). „Musím je najít. A přivedu mámu zpět. A musím se ujistit, že už nás ti lidé nebudou nikdy obtěžovat.“ – „Co budeš dělat?“ – „To, co umím nejlíp.“ (09.01.2015)

Adrenalinový výlet do Istanbulu s naštvaným průvodcem, který má itinerář vyplněný tak, abyste s ním všechno stíhali na minuty či sekundy přesně. Dvojka 96. hodin (víc by to vystihoval název 96 minut) už je o něco méně záživná, potyčky splácané a záporáci nudnější. Co byste čekali od narychlo spíchnutého pokračování .. (19.12.2012)

Téměř celou první hodinu tady máme schéma „drsňák s měkkým srdcem“ aneb rodinné problémy bývalého agenta. Bryan nenápadně dolézá na svou exmanželkou a svým ultrastarostlivým přístupem otravuje dceru, který začíná randit a doufá, že po únosu bude žít normální život. Zápletka se krapet obmění (Bessone, snaž se sakra víc!), tentokrát unesou manželku. Dcera dokonce při osvobozování pomáhá, lítá po střechách jak kominice a my se tak dočkáme několika třeskutých wtf momentů, kdy se pozice unesených určuje podle zvuku granátů a kružnic z tkaničky od bot./// Nekompromisní jatka drsné jedničky jsou pryč. Megaton nabízí (protiislámskou) utahanou akci s několika scénami, které jsou zcela jistě myšleny vážně, vyzní ovšem směšně. Postavy se po tvrdé ráně zvedají, jako kdyby je jen někdo pošimral, mají velkohubé repliky, jež jsou však vesměs trapné atd. Nevýrazní záporáci z Albánie v teplákovkách jdou Bryanovi po krku v Istanbulu, který je naprosto zoufale nudnou lokací./// Režisér přibral střihače a kameramana, kteří pracovali na filmech jako Kurýr 3, Colombiana nebo Souboje Titánů. Většina scén se tak stává kvůli špatné střihové skladbě nepřehlednou a vyloženě ošklivou na sledování. On bodne chlapa nožem a nevidíme kam. On nabodne chlapa na něco na stěně, nevidíme nač. Na triky očividně v rozpočtu moc nezbylo a (plochá) Maggie tu vizuální průměrnost fakt nevytrhne. Aspoň že hudební doprovod je stále úderný a dynamický jako ve skvělé jedničce./// Film je dílo kolektivní, takže není fér vše svádět na režiséra. Tady tentokrát selhali skoro všichni, sice nijak fatálně, ale dopadli asi tak, jako kdybyste si chtěli nakrájet šunku lightsaberem – výsledek je nanejvýš nejistý, neefektivní a znovu už byste si to nezopakovali./// Neeson sice stále dokáže přesvědčivě zahrát násilnického bad-asse a pořád má onu šik koženou bundu, ale i tak nezakryje, že je z toho všeho unaven, *spoiler* jak ostatně na konci sám prohlásí. A to vykrádání OSTu z filmu Drive je tedy fuj! [Kino] (02.10.2012)