96 hodín: Odplata

Odplata to sice je, ale bohužel filmovým fanouškům, kteří po dech beroucí jedničce stáli frontu na matrice, aby si nechali Liama nahlásit jako otce. Žádná pořádná akce se totiž nekoná a když už, spíš než Liam ji má na starosti Maggie. No a ten konec... Chybělo už jen to, aby u sálu byla propiska a bloček s nápisem "napiš si další díl." Malá rada na závěr - akci tu poznáte tak, že se s vámi začne otřásat celý svět a vy máte pocit, jakoby jste právě vletěli do bouřky. (24.10.2012)

ja uz bohuzel nemam takovej drive do zdejsiho komentovani, stejne jako Liam do akcnich scen.. ocividne. no uvidime trojka, ale nebudme moc naivni.. kazdopadne jeden komentar si neodpustim: americka holka rok 2012+. bere kurzy autoskoly od taty v toyote na automatu a pak projizdi carihradsky ulicky smykem 20 let starym medourem. to me fakt jako divaka a fanouska automobilismu strasne nasralo. zbytek takovyh: "meh"..a ano, posledni tretinu jsem nedokoukal, takze muj nazor je relevantni pouze ze dvou tretin. (05.01.2015)

Adrenalinový výlet do Istanbulu s naštvaným průvodcem, který má itinerář vyplněný tak, abyste s ním všechno stíhali na minuty či sekundy přesně. Dvojka 96. hodin (víc by to vystihoval název 96 minut) už je o něco méně záživná, potyčky splácané a záporáci nudnější. Co byste čekali od narychlo spíchnutého pokračování .. (19.12.2012)

Vlastně ani nevím, co jsem sám čekal. 96 hodin byl boží akčňák, kde mi Liam Neeson poprvý ukázal, jaký skutečný drsňák v něm cloumá. Odplata se odvíjela od prvního dílu, ale už v podstatě neměla co nabídnout. První díl byl ukončený a tak se tady hrálo hlavně na peníze. Nebo mi to tak přišlo. Ono by to všecko tak nějak ušlo, kdyby se ale kamera nekolíbala a akce najednou v tu ránu byla fuč a člověk po shlédnutí filmu měl v hlavě akorát tak nekonečné tiky a ze stranu na stranu neovladatelné náklepy, které se celý večer nedali zastavit. Klepající kameru někdy snesu, ale hodně záleží na tom, jak dobře se to dokáže natočit. Někdy mi to přijde v pohodě, jindy bych za to střílel. Tady se projevil typický syndrom dvojek. Víc akce, víc cool, ale za co nejmíň peněz. Nebo nejvíc? Já ani nevím. Jednička byla syrovější, opravdovější, přirozenější a hlavně srozumitelnější než tenhle zbytečný kousek, který mě opravdu zklamal. (13.05.2013)

Pokud vyprávíme opravdu hodně, hodně jednoduše, je to prostota, nebo prostoduchost? Pominu, o čem film je, a soustředím se na sdělení v druhém plánu. Je ho kupodivu hodně. Nemyslím jen to, že výrobky Apple jsou in. Hlavní je úplně nevkusné podbízení se mainstreamovému vkusu. Chceme cool vraždění, ale nechceme vidět krev. Ne, oprava: Krev musíme vidět na kladných osobách, aby bylo vraždění jimi konané ospravedlněno. Jako američané máme výslovně povoleno (je to napsáno v cestovním pasu) vraždit policisty, jsou to přece jen Turci. Navíc lezou po stromech, žerou banány, modlí se v mešitách a jezdí v 30 let starých Daciích. Chceme vidět jasného a snadného nepřítele a důvod, proč ho můžeme odprásknout (kvantita raději než kvalita). Je to vidět na první pohled: Zatímco my si za božské dolary pronajímáme luxusní pokoje, jsme jako ze škatulky a máme v postprodukci dobarvené modré oči, padouši bydlí v zahnojených troskách, páchnou na pohled, nikdy se neholí, mají snědou kůži, a ve své domovině mluví mezi sebou angličtinou s urážejícím přízvukem. A taky jedou do Istambulu z Albánie asi přes Azerbajdžán, soudě podle krajiny a sofistikovanosti hraničního přechodu (teoreticky s EU). Musí zde být i nějaká rodiná dramata: Nepodá otec nápadníkovi dcery ruku, nebo dospěje skrz katarzi k překonání své osobnosti a přijme ho jako vlastního? Škola teorie: Pokud stříháme hodně, zakryje to, že herci špatně hrají a choreografie rvaček nestojí za nic? P.S: Úvodní titulky vyvolají epileptický záchvat i u zdravého člověka. (02.10.2012)