Evil Dead

jsem rád, že jsem výjimečně dal na recenze a do kina na film nešel, jak jsem plánoval původně. býval bych byl zklamaný mnohem víc. ukázalo se, že remake má daleko ke klasickému hororu, jak ho znám a mám rád. jedná se především o gore film usilující diváka zhnusit a teprve v druhé řadě vyvolat hrůzu. soukromá projekce po půlnoci v rozlehlé liduprázdné budově mě naštěstí přiměla se párkrát nejistě ošít v křesle a kupodivu i napjatě čekat, které klišé předvedou tvůrci příště. vysoký potenciál nápadu s léčením duševně nevyrovnané narkomanky proti její vůli, do něhož zasáhnou démonické síly, ale zabíjí přílišná konvenčnost. potěší jednotlivosti, jako občasně zajímavé nasvětlení scény, zdařilé gore efekty, výtvarné provedení lesa, krvavá sprška v závěru, ovšem jako celek film selhává. dát osobnostem postav více než jeden rozměr, přidat jim k tomu ještě krapet rozumu a vyhnout se alespoň některým, nejhorším klišé, mohlo to vzbudit větší zainteresovanost u diváků a mít za následek ztíženou předvídatelnost. přispělo by také, kdyby tvůrci trochu přitvrdili. nejsem sice nakloněný nechutnostem, ale to platí především tehdy, jsou-li čistě samoúčelné. pokud cíleně a ve správných dávkách napomáhají děsivé atmosféře, nebráním se jim. ačkoliv se tak zveličené reklamě nedalo ani na okamžik věřit, od filmu, který slibuje to nejděsivější, co jsem kdy viděl, jsem přeci jenom čekal víc a jistě jsem nebyl jediný. po vynikající Chatě v lesích ale už nic takto přízemního a žánrově ortodoxního nelze brát vážně. (09.11.2013)

"Groovy" to sice je, ale ne tak, jak bychom si mnozí přáli. Stejně jako řada před ním, i remake Evil Dead je moderní, se špinavým vizuálem a ohromnou dávkou brutality, až se méně otrlým bude zvedat kufr (a to bez prdele, ze sálu odešlo hned několik lidí, viď Balone?). Pořád tu něco teče, mlaská a stříká, ale ten nejdůležitější faktor se ne a ne dostavit. Správně, je to atmosféra. Strašnej průser je v tom, že nová verze Raimiho kultu daruje zlu určitou podobu a tu už jenom obměňuje. Už z úvodního flashbacku jsem neměl dobrej pocit, a ten se prohloubil hlavně v závěrečný třetině, kde dojde na lámání chleba. Mluvím o překročení hranice mezi čistokrevným hororem a "podfuckovou" parodií na sebe sama. Tenhle moment mi už nedovolil plně se soustředit na konečný masakr, v němž se už takhle odvážná brutalita ještě vystupňuje do nevídaných otáček... podobně jako motorovka, co se zařezává do rozkládajícího se těla. K(h)unda vás ale pobaví. (65%) (04.04.2013)

No tedy... Nic nového pod sluncem. Ani nic dobrého. Jakési napětí jen asi ve dvou scénách (Natalie jde pro cukr a vodu, závěrečné skrývání se), jinak víceméně nuda, nechutnosti, které vlastně ani nejsou nechutné, protože se hned okoukají, a slibný nápad s odvykačkou zašlapává do lesního podrostu stupidní chování všech - živých, mrtvých i polomrtvých. (08.07.2014)

Hell Hazers II: The Reckoning, kdyby si neuvědomovali svou odvozenost a stupiditu. Postavy posledních třicet let nesledovaly televizi, a tak dle hesla „logika? Jaká logika“ páchají ta nejdebilnější z debilních hororových klišé. Jedinou sympatickou postavu nepřekvapivě hraje Jewel Staiteová převlečená za Johna Lennona. Naznačené téma absťákových halucinací a mých vizualizovaných nočních můr to ze sraček neodůvodněných remaků nevytáhne. (04.04.2013)

Tak zase nic. Místo nadějného remaku jsme dostali další zbytečný moderní horor, jenž spoléhá jen na všudypřítomnou brutalitu. A vlastně ani na nic jiného spoléhat nemůže. Atmosféra zde totiž není žádná, děj nedává smysl a postavy jsou nesympatické a chovají se tak idiotsky, že jsem měl chuť je tou motorovkou rozřezat sám. Mohlo to dopadnout sice ještě hůř a do sprzněné Noční můry v Elm Street to má naštěstí daleko, ale i tak celkem zklamání. (04.04.2013)